Mapování „spegoušů”
Jestliže jsme si vyhranili čas na zkoumání v San Luis 14 dnů, tak na prozkoumání otrněného Gymnocalycium spegazzinii to bylo asi týden. Už několik dnů mapujeme tyto lokality a bude tomu tak i v následujících dnech.
Se „zasloužilými” cestovateli je vždy problém. Každý chce, aby se zastavilo na jeho lokalitě, kde už někdy předtím byl, aby mohl prozkoumat, jak to po čase vypadá a co se změnilo. Často stojíme „u každého kamene”, jednou chce zastavit Martin, jindy zase Tomáš nebo Jarda. Přitom jsou to minimální vzdálenosti a „spegouši” rostou v kamenité zemi, porostlé řídkou buší všude. Tak jako všechny druhy kaktusů v přírodě, tak i Gymnocalycium spegazzinii se na lokalitách vyznačuje velkou variabilitou. Z El Obelisco vyrážíme přes La Punilla, San Carlos, San Felipe do Angastaco a na každé zastávce se jednotlivé populace trochu liší. Však také některé formy byly popsány dokonce jako variety, např. punillense nebo major. Jednoznačně se dá říct, že variabilita těchto fantastických rostlin se zkoumá lépe než už zmíněné kaktusy ze San Luis. Vždy se mi líbily divoce vytrněné kaktusy a „spegouši” k nim každopádně patří. Všude se společně nacházejí opuncie, tefrokaktusy, v těchto místech především Tephrocactus molinensis nebo weberii v několika formách, teploty se pohybují kolem 33°C.
V San Felipe se mi konečně podařilo nafotit papoušky. Ti jsou velice mazaní a neradi se fotí. Kdykoliv jsem vytáhl fotoaparát a než jsem ho dal do provozní polohy, zamávali křídly a byli pryč. To už nemluvím o kolibřících, ti se vůbec nedají fotit. Digitální fotoaparát potřebuje zaostřit a fotí se zpožděným efektem, takže snímaný objekt je při cvaknutí už dávno mimo záběr. Celý den projíždíme nádhernou krajinou, přestože je ještě málo hodin, zajíždíme do Angastaco hledat nocleh. Bez problému nacházíme levnou hostérii, neboť potřebujeme provést celkovou hygienu těla a vyčistit nasbíraná semena. V místnosti je udělaný nábytek z pasakánového dřeva, noční stolky i postele vypadají velmi pěkně, zvláště když na nich jsou pestrobarevné přikrývky z vlny lam.
Ukázka variability: Tephrocactus weberii s tmavými hnědými trny a žlutými i červenými květy, rostoucí vedle sebe na jediné lokalitě u La Arcadia (1.2.2007)
Na lokalitě Seclantás roste žlutě i červeně kvetoucí Tephrocactus weberii s bílými trny, zajímavá forma Tephrocactus molinensis roste u Molinos
Člověk se ani nenaděje a je tu únor, vždy prvního si říkám, jak ten čas letí. Tady letí nějak rychleji, nedávno jsme přijeli a už máme téměř měsíc pobytu za sebou. Vyrážíme na další průzkum variability Gymnocalycium spegazzinii, co kopec, to jiná forma, jedna krásnější než druhá. Hodnocení variability přenechávám Jardovi, který se studiem tohoto druhu zabývá, nejkrásnější část cesty tak trochu přeskočím.
Parodia rauschii lokalita Seclantás (1.2.2007)
