Střípky z dopisů – byly pravidelnou a oblíbenou součástí nabídkových katalogů Chrudimského kaktusáře. Tehdy se samozřejmě komunikovalo písemně. Pošťačky k nám pár dnů po distribuci odmítaly chodit, tolik bylo dopisů, museli jsme si pro dopisy (objednávky) jezdit na poštu.
A když už lidé sedli k nepopsanému listu, mnohdy psali i to, co s objednávkou přímo nesouviselo. Často i příhody s kaktusařením, někdy i vtípky, veršíky nebo kresbičky. Kolikrát toho bylo mnohem více, než se nám do katalogu vešlo, u čtení jsme se docela pobavili.
Třeba tenhle úsměv nám poslal pan Konečný, spolu s názornou podobiznou:
Kaktusářovy rozpaky
(Zd. Konečný, 1991)
Moje Anča říkává mi,
Že jsem její doveda.
Zatímco jsem u kaktusů,
zve si domů souseda.
Kaktusů mám mnoho (veľa),
na manželku není čas.
Copak mi to pučí z čela,
copak je to prosím vás?
