Prosinec moc naší zálibě nepřeje. Pokud je to ke všemu v době covidové, je to mrzuté dvojnásob. Je ovšem třeba zmínit, že už dávno jsme se s nepřízní počasí, a v poslední době i pandemie, ač neradi, naučili žít. Rostliny jsou dávno na zimních stanovištích a jejich občasná kontrola, ať už v temperovaných sklenících či skladech, nám příliš práce nedá. Je čas výsevů, a pokud mám zprávy od přátel, Plzeňáci rozhodně nezahálejí. Přes jisté potíže se nám nakonec podařilo ukončit distrubuci objednaných semen z naší plzeňské nabídky. Bylo to sice o pár týdnů později, ale myslím, že vzhledem ke známým okolnostem nás objednavatelé omluví a jistě už své porce semen mají ve výsevních zařízeních a mnohým už krásně klíčí.
Máme již mnoho let krásný vánoční zvyk. Takzvaná doubravecká parta se den po Štědrém dni schází po ránu na Snídani Páně. Nemohli jsme samozřejmě ani letos tradici porušit. Jen jsme se nesešli v chatičce, ale pod pergolou.
Tento měsíc je opravdu téměř nemožné vyfotit rostlinu s květem. Jen mi padl ve skleníku zrak na drobnou crasulku, (snad Crasula rufescens) která pravidelně v tuto dobu velice ochotně kvete a jejíž drobné kvítky jsou po dlouhou dobu otevřené, a pokud máte této rostliny také pořádný trs, dávají o sobě vědět i poněkud nevábnou vůní. Je to velmi nenáročná rostlinka, která nevyžaduje kromě mírné zálivky nijakou péči. V zimě se spokojí s teplotou cca 5°C bez zálivky.
Další zajímavou rostlinkou je tahle podivnost, která roste na jihu Afriky
Pelargonium spinosum
Pro mě je zajímavé, že si tato rostlina přísně udržuje svůj životní rytmus. V letním období je zcela bez listů a nezalévám ji. Proubouzí se k životu někdy v září. V paždí se objevují lístečky a začínám zalévat. Lístky se postupně od kmene vzdalují na svém řapíku, který po opadu zdřevnatí a zůstává na rostlině i v období, kdy je její vegetační klid. Rostlinu pěstuji třetí sezonu, koupil jsem jí od pana Kušnera z Berouna. Květu jsem se zatím nedočkal, ale pro zajímavost ho mohu ukázat. Snad se ho někdy na své rostlině dočkám.
Květ Pelargonium spinosum.
Kaktus v květu v mém dnešním příspěvku prostě neuvidíte. Ale copak kaktusy nás přitahují jen svými květy? Nejsme snad fascinováni bohatostí jejich tvarů, barvou jejich epidermis a jejich neméně krásnou ozdobou, kterou je jejich bohaté vytrnění? Jsou to atributy pohříchu trvalejší než květy, jež zazáří, potěší, ale často velmi brzy hynou. Mnohdy ani nemá kaktusář, zaneprázdněný svým zaměstnáním, šanci takové květy sprášit a zajistit si tak pro sebe i své přátele dostatek semen.
Tohle krásné niveum jsem dostal od Jirky Musila u příležitosti mých zatraceně kulatých narozenin.
Hodně si tohoto daru vážím (jako i všech ostatních) a budu o něj pečovat jak jinak než s láskou.
Jsem přesvědčen, že pohled na tuhle kytku potěší i v době, kdy nekvete. Srdce kaktusáře zaplesá.
V minulém čísle jsem jen tak, jakoby žertem, vyzval k rozšiřování pěstebních prostor. Přiznávám, že jsem si chtěl trošku „rejpnout“ a navíc…sám už jsem měl v té době něco za lubem.
Tohoto miláčka o rozměrech 1x 2,5 m pro mne vyrobil kaktusář ze Šťáhlav, pan Pavel Vít. Je to nesmírně pečlivý a šikovný řemeslník, kterému navíc nechybí potřebné dílenské vybavení. On sám má (kromě jiného) na své zahradě takováto zařízení dvě. Tolik se mi to líbilo, že jsem neodolal jeho nabídce k výrobě.
V levé části vidíte tepelně řízenou zásuvku, která má nastavitelný rozsah teplot 3 – 40°C. Hned vedle, to malé bílé, je teploměr s vlhkoměrem, který má přenos hodnot do mého obývacího pokoje. Ta černá věc napravo je topení. Obsahuje keramické topné těleso o výkonu 370W a ventilátor, který má dvě volitelné rychlosti proudění vzduchu. Vše je dokonale utěsněno a s opravdu minimálními náklady ne elektrickou energii spolehlivě udržuje nastavenou teplotu, která v mém případě je 8°C.
Ze Šťáhlav jsme ke mně na zahradu stěhovali toto zařízení těsně po vánočních svátcích, takže jsem ještě do konce roku stihl vše vyzkoušet a nastěhovat rostliny.
Zbývalo už jen zavřít (střecha je opatřená gumovým těsněním) a čekat na jaro.
Končíme opět odstavcem z knihy:
|
Karel Čapek
O pěstitelích kaktů
Pravda ovšem je, že kaktusy zasluhují té zvláštní vášnivosti: už proto, že jsou tajemné. Růže je krásná, ale není tajemná; mezi tajemné rostliny náleží lilie, hořec,zlaté kapradí, strom poznání, prastaré stromy vůbec, některé houby, mandragora, vstavače, glaciální květiny, byliny jedovaté a léčivé, lekníny, mesembrianthema a kakty. V čem ta tajemnost záleží, to vám nepovím; tajemství se má prostě uznávat, abychom je našli a mohli se mu kořit. |
