Bedřich Jajó
Nic vám jméno neříká? A co Lobivia jajoiana, kterou popsal C. Backeberg právě na počest tohoto brněnského kaktusáře? A co popisy Gymnocalycium valnicekianum a Parodia schuetziana? – když si prohlédnete autorství popisů, tak se setkáte se jménem B. Jajó.
Byla to zajímavá postava, o které nikdo pořádně nevěděl, co vlastně dělá. Podle B. Schütze se představoval jako akademický malíř, ale nikdy nemaloval. Po B. Weingartovi, který odešel na vojnu, se stal na dva roky redaktorem časopisu Kaktusář, vydávaném v Brně. Jeho asi nejvýznamnějším kaktusářským počinem bylo navázání spojení s C. Backebergem, který potom následně několikrát navštívil Brno. Stali se z nich blízcí spolupracovníci, B. Jajó byl tři měsíce hostem u něho ve Volkersdorfu, kde mu pořádal kaktusy, dovezené z cesty po Jižní Americe. Uzavřeli spolu dohodu – C. Backeberg mu bude do Brna posílat článek a fotografie jím nově objevených druhů, B. Jajó jeho článek přeloží a vydá v časopise. Štoček, použitý pro fotografii, dostane C. Backeberg pro jím připravovanou knihu. Přátelství mezi oběma skončilo neslavně, rozešli se, údajně proto, že B. Jajó bral pro sebe rostliny a semena z jeho sbírky. Dochovala se korespondence B. Jajó z šedesátých let minulého století, kterou měl s neznámým brněnským kaktusářem – ale tady stopa po něm končí.
Lobivia jajoiana var. fleischeriana WR580 (foto Henryk Sikora)