Troufnu si tvrdit, že umíme, alespoň co se mexických kaktusů týče, pěstovat všechny tak, že vypadají stejně nebo hodně podobně jako ty v přírodě. Snad s jedinou výjimkou – a tu tvoří Gymnocactus mandragora. Jméno prošlo návrhy na zařazení asi do 7 rodů a dnes se dává přednost rodu Rapicactus.
V Atlasu kaktusů bylo použito rodové jméno Turbinicarpus, viz ZDE.
Gymnocactus mandragora PP 834, Tanque Menchaca
Myslel jsem si, že na to prostě nemám jenom já, díky své lajdáckosti. Jen jedinou rostlinu se mi podařilo dopěstovat na svých kořenech do kvetení, měl jsem z toho nehoráznou radost. Trvalo to přes 5 let, dlouho tvořila pod sebou řepu, neměl jsem ten morál kytku přesadit, až jsem ji asi v malém prostoru umořil. Pěstoval jsem ji v opukové drti z Chorvatska, z opadanky pod srázem. Snad je to jeden ze způsobů, jak to zkoušet dál, nyní tu mám 3 semenáčky v pemze, ale jen tak centimetr v průměru a zatím se drží. Ovšem 3 další už nežijí.
Na síti se najdou krásné obrázky dospělých kytek, většinou ale jen z naleziště.
Spousta obrázků na netu ovšem představuje něco jiného, s více méně červeným květem. Také v Česku se objevují nabídky semen či rostlin. Někdy nesmyslné, 2-3 leté semenáčky za dvacku. Stačí zabrousit na našich sítích. Třeba semena s číslem Milana Zachara – to už je desítky let, co k nám od něho dorazily sběry.
Ptal jsem se i jednoho z našich nejlepších pěstitelů, Míly Hájka z Třemošné. Ten odpověděl, jak jsem předvídal: S mandragorami jsem to už dávno vzdal. Semena klíčila dobře, semenáčky dorostly do 2-3 cm a dál se jim nechtělo. Kořeny byly náchylné k nějakému rezivění. Možná zálivka v nevhodnou dobu, možná špatný substrát, nevím. Snad zkusit se přiblížit podmínkám na lokalitě…
Možná, že i Ty, vážený čtenáři, máš ve své sbírce léta kytičky se jmenovkou XY mandragora. Hodně o tom pochybuj a podívej se na obrázek z mé sbírky nebo ze sbírky Romana Staníka ZDE. Pokud máte na kytičce květy červené, napište si na jmenovku XY beguinii var., určitě se tím nespletete. A pokud máte kytky, které odpovídají výše uvedenému, pochlubte se. Máte doma zázračnou a famózní kytku, možná s kořeny ještě u Alberta Friče.
V nedávné minulosti se dostalo mezi naše kaktusáře pár tisícovek origo semen. Máte-li doma semenáčky, chovejte se k nim s mimořádnou úctou. Jsou to zázračné rostliny, daleko od tras běžných cestovatelů. Nedávno došly zprávy, že přístupovou, donedávna ještě příšernou, ale pro silné povahy prostupnou cestu odnesla voda.
A protože je to tento neblahý koronový rok poslední příspěvek ode mě, přeju z celého srdce Vám všem čtenářům do dalšího roku mnoho zdraví. Věřte, když nám s Lídou přišlo sdělení, že jsme pozitivní, byl jsem hodně vystrašený, kam se to bude posouvat. Nebál jsem se ani tak o sebe jako o Lídu. Posunulo se to k lepšímu, už je dobře. A tak pro tentokrát – žádné štěstí, žádné úspěchy – hlavně zdraví a trochu té lásky navrch.
