Aplikace a ochrana zdraví
V této čtvrté části našeho seriálu si povíme něco o věcech, které souvisejí s předchozími díly a obecně se nazývají správná ochrana rostlin. Co si tedy představit pod pojmem "správná ochrana"?
V podstatě je to souhrn technických a hygienických pravidel, kterými bychom se měli při práci s přípravky řídit. Prakticky vzato, měli bychom používat pouze přípravky schválené, kterým neprošla záruční doba, řídit se doporučeními výrobce a zachovávat základní hygienu.
Pro naši kaktusářskou praxi zajisté nejsou pravidla pro nakládání s přípravky tak striktně nastavena, jako tomu je u profesionálního použití, nicméně jsou věci, které bychom měli vždy dodržet, abychom předešli nepříjemným překvapením v podobě připálených nebo totálně zničených rostlin, v nejhorším případě poškození vlastního zdraví. Co bychom tedy vždy měli mít na paměti?
1. Příprava postřikové jíchy
Pro správnou a hlavně přesnou přípravu se většinou neobejdeme bez mikrovah a injekční stříkačky. Přípravky jsou sice v současné době dodávány pro malospotřebitelské balení s již odváženým množstvím, ale pokud chceme aplikovat menší nebo naopak větší množství vody, musíme si přípravek odměřit či odvážit a tam už se bez těchto pomůcek neobejdeme. Velmi nedoporučuji tzv. dílovou metodu u sypkých přípravků, kdy v podstatě "od oka" rozdělujeme původní množství na požadované, protože je nepřesná a s ohledem na vysokou účinnost přípravků může vést k následnému poškození rostlin.
2. Vlastní příprava
Zásadně se nesmí míchat koncentráty! Do postřikovače se nalije polovina požadované vody, nalije nebo nasype přípravek, doplní se na konečný objem vody, promíchá a postřik je připraven k aplikaci.
3. Aplikace
Provádí se zásadně za podmračeného počasí nebo navečer, kdy teplota jde dolů. Nejlépe, když i druhého dne počasí zůstává pod mrakem, ale není to podmínkou. Často diskutovanou otázkou bývá, zda do postřikové jíchy přidávat smáčedlo. Dle mého osobního názoru na to neexistuje jednoznačná odpověď. V případě fungicidů bych smáčedlo nepoužil, protože většinou jde o přípravky systémové, kde účinnost je již z podstaty těchto přípravků dostatečná a některé již smáčedlo mohou dokonce obsahovat. Jiná situace může nastat u akaricidů nebo v případě ošetření červců na těle rostliny. Zde a hlavně v případě puklic nebo štítěnek je smáčedlo na místě, aby se narušila vosková ochrana těla škůdce. Je třeba si ale uvědomit, že použití jakéhokoliv smáčedla zvyšuje razanci účinku přípravku a tudíž za nevhodných podmínek může dojít k popálení rostlin. To riziko je tady vždy, ale v odůvodněných případech se mu nevyhneme.
4. Doba spotřeby
Důležité je namíchanou jíchu spotřebovat ještě týž den. Je to z důvodu nebezpečí vypadnutí účinné látky z postřikové kapaliny a tedy buď neúčinnosti nebo v horším případě popálení rostlin. Přípravky se totiž skládají z vlastní účinné látky a tzv. nosičů účinné látky.
V souvislosti s tím bych se chtěl zmínit o jedné věci, a tou je rozdíl mezi přípravkem, který si sami namícháme, a přípravkem již profesionálně namíchaným a dodávaným do malospotřebitelské sítě.
Tyto profesionální hotové přípravky obsahují speciální stabilizátory, které umožňují jejich dlouhodobější skladování a zde nehrozí výpadek účinné látky. Tento rozdíl mějme vždy na paměti.
Je zde ještě jedno možné úskalí, a tím je přetrvávání postřikové jíchy v růstovém vrcholu rostlin. Doporučuji neponechávat zde jíchu příliš dlouho a pokud možno ji vyfoukat nebo omýt. Někdy totiž po použití insekticidů můžou nastat růstové abnormality.
5. Míchání směsí přípravků
Příprava tzv. tank-mixů se v profesionální ochraně rostlin běžně využívá, ale pro amatérské použití moc nedoporučuji. Jde o to, že každá směs zvyšuje účinnost a hrozí riziko popálení a navíc ošetřujeme kaktusy a nikoliv rostliny, tvořící velké množství nové hmoty. Pokud se jedná o amatérské sbírky, nikoliv velkopěstírny, zastávám názor, že nás nic nehoní a není problémem udělat jedno ošetření a potom případně druhé. Zvláště varuji před mícháním insekticidů spolu s hnojivy, tyto směsi mohou pálit a problematickou složkou bývá právě hnojivo. Relativně bezpečně se jeví kombinace fungicidů a hnojiva nebo akaricidu s přípravkem Dithane M 45, jak již bylo řečeno v dílu věnovaném svilušce.
Pokud sáhneme k nějakým takovýmto mixům, je vždy dobré druhý den aplikovat stimulátor Atonik nebo K-fenol Mix, které se vyznačují anti-stresovým působením na rostliny.
Jak je to s přípravky, u nichž prošla záruční doba? Výrobce deklaruje účinnost přípravku, který je skladován v originálním obalu a v odpovídajícím prostředí většinou po dobu dvou let. Samozřejmě, občas se stane, že nám přípravky zůstanou i déle. Jak se tedy v tomto případě rozhodnout? Z praxe se ukazuje, že pokud je přípravek skladován tak, jak se má, tedy na suchém, bezmrazém místě, je možné ho bezpečně použít i po dvojnásobnou dobu, tedy zhruba do pěti let. Pokud máme přípravek déle, a nejsou ojedinělé případy, že někdo má staré organofosfáty typu Metation i 15 let, je jejich použití nutno dobře zvážit, jestli to za případnou škodu na rostlinách stojí. Podle mě ne, ale když pěstitel i přesto takový přípravek chce použít, doporučuji prověřit:
a) Jestli přípravek byl po celou dobu skladován do 5 °C, nepůsobil na něj sluneční svit a nepřemrzl. Pokud toto není splněno, přípravek nepoužívat,
b) podívat se, jestli se v tekutém přípravku nevytvořily krystalky- pokud ano, nepoužívat,
c) jestliže předchozí body vyšly kladně, i přesto nejdříve vyzkoušet na několika rostlinách a teprve potom přistoupit k plošné ochraně.
Uvedená doporučení se týkají hlavně tekutých přípravků, u práškových je riziko poškození menší, ale i u nich platí, že nesmí přemrznout.
A ještě jedna rada na závěr: Veškeré přípravky, které nejsou řádně označeny a u kterých máme sebemenší pochybnost, zda jsou to ony, bez milosti zlikvidovat! U kaktusářů sice nehrozí záměna za herbicidy, ale opatrnost je vždy na místě a i takový omyl v podobě použití čistícího přípravku namísto fungicidu či insekticidu by mohl mít nepříjemné dozvuky. Tedy- přípravky vždy uchovávat v originálních obalech, žádné přelévání či přesypávání!
6. Prevence při zařazování nových rostlin do sbírky.
Měla by být správně jmenována na prvním místě, protože má jedinečnou a nezastupitelnou funkci hlavně při kontrole a zamezení zavlečení červců. Troufám si tvrdit, že drtivá většina červců ve sbírkách se rozšiřuje právě zařazením neošetřeného a karanténou neprošlého rostlinného materiálu.
Vždy se vyplatí nově získanou rostlinu, a hlavně se to týká rostlin v květnících, vyndat z původního substrátu, perfektně očistit kořeny, vyprat ve vodě, eventuálně zakrátit a pak provést očistu organofosfátem nebo permetrinem. Je to pracné, ale pečlivost se nám vždy vrátí a ušetří nás v budoucnu mnoha starostí se škůdci. Těmito řádky apeluji hlavně na začínající kaktusáře, aby se nikdy nedali strhnout k překotnému zařazování nových rostlin do sbírky.
7. Hygiena, perzistence přípravků a ochranné pomůcky
Při vlastní práci s přípravky na ochranu rostlin je nutné zachovávat základní hygienu, to znamená při práci nejíst, nepít, nekouřit a chránit se alespoň v minimální míře ochrannými pomůckami.
Protože přípravky mohou do těla pronikat přes kůži, dýchacími cestami a sliznicemi, je zapotřebí gumových rukavic, používat ochranné brýle nebo štít, dýchací cesty chránit alespoň obyčejným respirátorem nebo v ideálním případě ochrannou polomaskou. Pro tento účel je například vhodný typ polomasky 3M4255, filtr A2P2, A2P3, bezúdržbový k opakovanému použití v ceně zhruba 700,- Kč. Samozřejmě je možno použít i jiný, vždy by ale měl splňovat požadavky na ochranu před aerosoly insekticidů a fungicidů.
Pozn: Ochranné pomůcky je možné běžně zakoupit v nejrůznějších obchodech. Pro inspiraci můžete nahlédnout na https://www.alza.cz/hobby/ochranne-pomucky/18858138.htm
8. Jsme si vědomi toho, s čím pracujeme?
Chemické přípravky na ochranu rostlin jsou vysoce účinné látky a podle toho je k nim nutno přistupovat.
Organofosfáty – organické sloučeniny kyseliny fosforečné, z hlediska toxicity nejproblematičtější. Blokují acetylcholinesterázu, která rozkládá acetylcholin, ten se pak hromadí v těle a způsobí smrt organismu v křečích. Jedná se o nervově paralytické látky. Podobný účinek mají karbamáty, ale v současné době není na trhu pro veřejnost ani jeden. Svého času byl z této skupiny k dostání jinak výborný přípravek Vydate.
Pyretroidy – relativně bezpečné přípravky, akutní otravu sice mohou způsobit také, ale spíše se při kontaktu s nimi může objevit alergie v podobě slzení a kýchání.
Neonikotinoidy – také relativně bezpečné přípravky pro teplokrevné živočichy.
Předchozí řádky popisují přímé působení přípravků na člověka, ale je zde ještě jedna věc, a tou je rezidualita přípravků a zde jsou mezi těmito skupinami významné rozdíly.
Jako nejméně reziduální se jeví pyretroidy, zde je to pouze v řádu hodin až málo dnů.
Organofosfáty mají rezidualitu různou podle skupiny, chlorpyrifos podstatně menší než dimethoate, v půdě se poměrně rychle rozkládají. Obecně se dá říci, že působení organofosfátu v rostlině je omezeno do týdnů až měsíce a v půdě rovněž.
U třetí skupiny, neonikotinoidů, je situace podstatně odlišná.
Nejmenší rezidualitu vykazují acetamiprid a thiacloprid, tam je to v řádu týdne až maximálně do jednoho měsíce, včetně rozkladu v půdě.
Avšak v případě thiametoxamu (Actara) a imidaclopridu (Confidor) je rezidualita v rostlině podstatně větší, a tím i samozřejmě účinnost. Pokud vezmeme v úvahu velice malý, spíše skoro žádný zřeďovací efekt kaktusové rostliny, tzn. že nové rostlinné hmoty přirůstá minimum, jedno ošetření těmito přípravky vydrží v rostlině určitě po dobu nejméně třech měsíců i více, tudíž za sezonu dvě ošetření by měla být naprosto dostatečná.
V půdě je situace ještě odlišnější, protože například u thiametoxamu byla zjištěna perzistence od měsíce až do jednoho roku, u imidaclopridu od dvou měsíců do čtyř let a u clothianidinu, což je neonikotinoid používaný ještě před nedávnem do mořidel, dokonce od čtyř měsíců až po dobu osmi let! Což už je extrém, clothianidin se v přípravcích nepoužívá, nicméně jedním z produktů, metabolitů thiametoxamu (Actary) je právě clothianidin.
Tyto hodnoty byly výzkumníky měřeny v půdách s čilým mikrobiálním životem, který má rozhodný podíl na rozkladu těchto látek spolu s UV zářením.
Tabulka udávájící poločasy rozpadu jednotlivých látek v půdě:1
| Neonikotinoidy |
Poločas rozpadu v půdě (aerobní metabolismus půdy) |
| Acetamiprid | 1–8 dnů |
| Clothianidin | 148–1155 dnů |
| Dinotefuran | 138 dnů |
| Imidacloprid (Confidor) | 40–997 dnů |
| Thiacloprid | 1–27 dnů |
| Thiamethoxam (Actara) | 25–100 dnů |
Pozn.: Cloathianidin je primárním metabolitem Thiamethoxamu.
V této souvislosti bych se ke konci rád zmínil o přesazování našich rostlin. Pokud se zamyslíme nad výše uvedenými fakty a vezmeme-li v potaz četnost přesazování, která není nijak velká, vzrůstá pravděpodobnost, že nám v pěstebních nádobách za ty roky vznikne koktejl metabolitů různých účinných látek, a to zvláště u těch pěstitelů, kteří svoje rostliny rádi a často ošetřují.
Pokud potom rostliny přesazujeme a starý substrát oklepáváme, práší se při tom a my veškerý tento prach vdechujeme. Kdo z nás se při tomto úkonu chrání respirátorem nebo nejlépe ochrannou maskou? Mějte prosím na paměti toto možné nebezpečí a chraňte si svoje dýchací cesty, protože zdraví máme jen jedno.
V budoucnu si s ochrannými prostředky už zřejmě moc hlavu lámat nebudeme. Aplikace pesticidů pomocí dronu (zdroj https://applieddroneinnovations.nl/)
Závěr
Vážení přátelé, dostali jsme se na závěr kapitoly, věnované hmyzím škůdcům našich rostlin. Záměrně jsem se nezmínil o biologických přípravcích či o různých podomácku vyrobených výluzích z rostlin. V současné době dostupné přípravky tohoto typu se účinností nevyrovnají chemickým, svoje místo mohou mít spíše v určité prevenci nebo při velmi malém napadení, tudíž spolehnutí se na ně může být zklamáním. Ale tlak široké světové veřejnosti na zdravé životní prostředí může způsobit uvedení nových účinných látek zcela jiného typu na trh, přestože jejich vývoj stojí příslušné firmy miliardové částky a nikoliv v korunách. Budou-li chtít obstát v konkurenci, nic jiného jim nezbyde. Tudíž za pár let se situace může podstatně změnit a pokud se tak stane, budu vás rád informovat.
Přeji vám všem co nejméně škůdců na rostlinách, radost z pěstování a jestli jste si každý našel v seriálu alespoň něco pro sebe nového, splnil svůj účel.
Použité zdroje
1. The Xerces Society for Invertebrate Conservation ARE NEONICOTINOIDS KILLING BEES? A Review of Research into the Effects of Neonicotinoid Insecticides on Bees, with Recommendations for Action - Scientific Figure on ResearchGate. Available from: https://www.researchgate.net/figure/Half-life-in-Soil-of-Neonicotinoids_tbl1_233795128 [accessed 10 Dec, 2019]
Článek doplnil a upravil: Sikora Henryk
Komentáře
Hanzelka
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.