Nový škůdce ve sbírkách kaktusů - třásněnka západní (Frankliniella occidentalis)
Když jsme před rokem na plzeňském kaktusářském Kolokviu probírali škůdce kaktusů, věnovali jsme se červcům a sviluškám.
Lze určitě říci, že právě tito škůdci jsou pro naše rostliny rozhodní, nicméně některé dotazy po Kolokviu a v kaktusářských novinách INCACT.CZ se týkaly škůdce, kterému jsme nevěnovali pozornost žádnou, a tím je třásněnka západní. Přestože se z mého pohledu pořád (naštěstí!) jedná o spíše minoritního škůdce, bude dobré si o něm něco povědět a nastínit možné strategie ochrany.
Třásněnka západní je nespecifický polyfágní škůdce, který byl poprvé popsán v Kalifornii v r. 1895, od 70. let minulého století se šířil do ostatního světa, u nás byl zjištěn na sklonku 80. let. Třásněnek udává literatura na celém světě okolo 300 druhů, pro nás je samozřejmě rozhodující výše zmíněná západní a pak třásněnka zahradní (Thrips tabaci), mírou škodlivosti a obtížností ochrany jednoznačně dominuje třásněnka západní. Třásněnky patří do rodu Thysanoptera (třásnokřídlí) podle dlouhých třásní na konci křídel.
Třásněnka západní (Frankliniella occidentalis), dospělec – zdroj[1]
Je to hmyz na pomezí proměny nedokonalé a dokonalé, prochází dvěma instary nepohyblivé larvy. Délka dospělců je 1-1,5mm, škodí sáním v květech, na poupatech, v mladých částech rostlin a jejich nebezpečnost tkví kromě přímého sání také v tom, že přenáší virózy.
Vývojová stádia třásněnky západní – zleva: vajíčko, první a druhý larvální instar, dva instary kukly a dospělci – zdroj[2]
Posátá místa dostávají stříbřitý nádech, později žloutnou a opadávají, listy se kroutí a nekrotizují, poupata odpadávají. Že jde o posátí třásněnkou, a ne sviluškou zjistíme mimo jiného podle toho, že na rozdíl od posátí sviluškou se na postižených místech netvoří pavučinky a dále se zde vyskytují tmavé tečky, což jsou kapičky trusu.
Zdroj[3]
Zdroj[4]
Nebezpečnost třásněnky západní se projevuje i v tom, že na rozdíl od třásněnky zahradní, která má většinou 2-3 generace, dokáže vyprodukovat za příhodných skleníkových podmínek až 15 generací, podobně jako sviluška. Vývoj generace trvá zhruba 18-20 dní, samička klade za život do 100 ks vajíček.
Jak určit třásněnku západní
Bezpečné určení je možné pouze na základě morfologických znaků při velkém rozlišení. Nelze určovat podle barvy, protože tato kolísá od žluté po světle zelenou až do hnědé.
Rod Frankliniella se bezpečně pozná podle těchto znaků:
1) obě podélné žilky v předním křídle jsou posázené brvami po celé délce, nikde mezi nimi není žádná nápadná větší mezera.
2) štít kromě dvou silných brv v zadních rozích nese i v předních rozích silnou dlouhou brvu, a kromě toho jednu nápadnější brvu na předním okraji.
3) na hlavě za očima stojí tmavá postokulární brva, čtvrtá od středu, která je stejně silná a dlouhá jako pár brv mezi temenními očky. Očka jsou od sebe dosti vzdálená.
Toto je odborné určení, bez mikroskopu v podstatě nemožné. V plzeňském časopisu jsem dal jednoduchý náčrtek, kdo by měl zájem, může se tam podívat. Jednoduché praktické určení spočívá asi v tom, že pokud nám na třásněnku nezaberou přípravky typu pyretroidů, tak se vší pravděpodobností se jedná o třásněnku západní, protože třásněnka zahradní je mnohem citlivější a tam pyretroidy dosud zabírají.
Možnosti praktické ochrany
Třásněnka západní je škůdce nesmírně odolný k insekticidům, v současné době je na trhu jen málo přípravků, kterými lze více či méně účinně zasáhnout. Hned na začátku je však třeba říct, že ne vždy se zásah podaří, protože se jedná o škůdce v kaktusových sbírkách, dá se říci, nejvíce odolného.
Přípravky vhodné pro ošetření proti třásněnce západní - starší přípravky
Mospilan, Actara, Warrant, Vertimec, Movento
Strategie ochrany
Pro efektivní ochranu je nutné volit aplikaci přípravků na hranici maximální koncentrace, ale mnohem spíš ještě nad ni. Jsem si vědom toho, že toto doporučení je v rozporu s registrací a správnou praxí, bohužel v případě tohoto škůdce se jeví jako nutné. Při eradikaci třásněnky byly v jedné dosti rozsáhlé sbírce v rámci pokusu použity i koncentrace 2x vyšší, než jsou maximálně povolené. Rostliny nejevily známky poškození, bohužel u jedné varianty nejevily známky poškození ani třásněnky, což je znepokojivý fakt. Je třeba použít vždy buď tank-mix dvou, nebo, čemuž z hlediska bezpečnosti dávám přednost, použít aplikaci sólo přípravků po sobě. Co je důležité, je použít přípravky ve zrychleném sledu, což u třásněnky západní představuje použití vždy nejdéle po 7, spíše po 5 dnech. Je to podobné jako u svilušky.
Tudíž možné kombinace mohou vypadat následovně třeba takto:
Actara + Vertimec, Mospilan + Vertimec, Movento + Vertimec
Přípravek Vertimec na základě zkušeností použít vždy do kombinace, je na třásněnku západní přímo určen, ale použít dvojnásobnou koncentraci.
Na základě autorových nejnovějších zkušeností se jako relativně nejlepší ze starších a dostupných přípravků jeví kombinace Actara + Vertimec, použít maximální koncentraci Actary a dvojnásobnou koncentraci Vertimecu. Tato kombinace byla aplikována 4x za sebou v rozmezí 6 dnů a výsledkem bylo pěstební zařízení prosté třásněnky západní po dobu dvou měsíců. Poté se tam škůdce znovu objevil, ale spíše na základě opětovného zavlečení z jiného pěstebního zařízení.
Naopak jako málo nebo úplně neúčinná se zatím jevila ve výše uvedené sbírce kombinace Mospilan + Vertimec, opět u Vertimecu ve dvojnásobné dávce a u Mospilanu na hranici maximální koncentrace. Jen pro zajímavost, tato kombinace byla opakována 5x(!), ale výsledkem byla téměř nulová účinnost.
Zde je třeba podotknout, že uvedené výsledky samozřejmě nejsou prezentovány na základě nějakého přesného pokusu a autor spolu s pěstitelem použili přípravky, které jsou kaktusářům relativně dostupné. Nicméně i tyto skromné závěry ukazují podle mého soudu na jednu věc, a tou je bohužel nižší účinnost acetamipridu na škůdce, oproti thiametoxamu.
Věřím, že dobrých výsledků by bylo dosaženo i v kombinaci s imidaclopridem, což je účinná látka v Confidoru nebo nyní znovu obnoveném Warrantu (jiný název pro Confidor), protože imidacloprid je v účinnosti roven thiametoxamu. O této problematice jsem již pojednával v loňských článcích o ochraně proti červcům.
Kombinace Vertimecu a Moventa zkoušena nebyla, samozřejmě je možné ji provést a vyzkoušet.
Tyto základní kombinace je v případě velkého až kalamitního výskytu žádoucí udělat minimálně třikrát až čtyřikrát za sebou. Určitě by bylo z hlediska rezistence žádoucí kombinace prostřídat. Mnozí si teď jistě položí otázku, proč použít Mospilan + Vertimec, když bylo uvedeno, že tato kombinace nepůsobila.
Odpověď na tuto otázku je taková, že v případě škůdců nikdy nevíme, na jak rezistentní populaci narazíme, tudíž je možné, že v jiné sbírce může mít i kombinace Mospilanu s Vertimecem dobrý efekt a z hlediska zabránění rezistence je na místě.
Nejnovější a velice nadějná možnost ochrany
V letošním roce přišel na trh přípravek Benevia firmy FMC[5] s účinnou látkou cyantraniliprole. Jedná se o zcela novou účinnou látku, přípravek je však zatím bohužel dostupný pouze pro profesionální uživatele. Působí na všechna stadia třásněnky (vajíčka, larvy, dospělé jedince), vyznačuje se translaminárním pohybem, a navíc má i velice dobrý ekotoxikologický profil, je použitelný v systémech integrované ochrany rostlin. Využití translaminárního pohybu ocení jistě pěstitelé sukulentů, pokud by se s tímto škůdcem ve svých sbírkách setkali.
Tento přípravek byl ve výše uvedené sbírce použit po předchozí neúspěšné aplikaci Mospilanu s Vertimecem, sólo, bez kombinace s Vertimecem, aby bylo možné vyhodnotit jeho účinnost. Ostatně Benevia nemá doporučené žádné aplikační partnery. Byla použita doporučená maximální koncentrace 0,4 %, konkrétně 60 ml Benevie na 15 l vody.
Již po dvou dnech bylo provedeno první vyhodnocení a výsledek se jevil jako velice nadějný, na rostlinách se nacházely mrtvé třásněnky ve velkém množství.
Občas se objevil i živý jedinec, to ale bylo podle mého názoru zapříčiněno nedokonalým postřikem rostlin. Benevia je přípravek s kontaktním, translaminárním a požerovým působením a jako k takovému je nutno k němu přistupovat, tzn. aplikaci provést co možno nejdokonaleji, aby celý povrch rostliny byl smáčen a všechny třásněnky zasaženy.
Je jasné, že i přes maximální pečlivost se nemusí pokrytí přípravkem zdařit, hlavně když třásněnky jsou zalezlé v temenní vatě (např. Ariocarpus) nebo uniknou zalezlé mezi hustými žebry. Procento neúspěšnosti se samozřejmě zvyšuje s četností výskytu a velikostí sbírky.
V našem případě bylo rozhodnuto po týdnu postřik opakovat a po tomto druhém ošetření byla provedena znovu prohlídka rostlin, tentokrát již s vynikajícím výsledkem, nebyly nalezeny žádné živé třásněnky. Pokud by se i pak objevili nějací jedinci, tyto by bylo nutné dolikvidovat např. fipronilem. Na základě toho se nyní již dá říct, že přípravek Benevia se jeví v současné době jako nejspolehlivější varianta ošetření proti třásněnce západní, ale dostupný je, jak již bylo řečeno, zatím pouze pro profesionální uživatele.
V letošním roce firma přišla s vylepšenou variantou, která se obchodně nazývá Exirel[6] a od Benevie se liší SC formulací, která je pro rostliny šetrnější než OD formulace v Benevii. Účinná látka je stejná. Nutno však poznamenat, že ani po použití Benevie nebyly pozorovány známky fytotoxicity.
Další možnost ochrany
Další možností je použití přípravku SpinTor[7]. Jde čistě o přípravek na přírodní bázi, vzniklý fermentací metabolitů bakterie Saccharopolyspora spinosa, účinná látka se nazývá spinosad. Přípravek se s úspěchem používá proti mandelince bramborové, ale využití má i proti třásněnce. Jeho účinnost je sice poněkud slabší, ale v případech většího napadení, a tudíž předpokladu vícenásobného použití výše jmenovaných kombinací, může sloužit jako relativně dobrý přerušovač sledů postřiků, aby se třásněnka, lidově řečeno, nemohla moc „nadechnout“. Koncentraci volíme 0,04 % a v tomto případě není z hlediska bezpečnosti pro rostliny na závadu, pokud bychom použili i vyšší.
Minoritní možnosti likvidace třásněnky
Pro případy slabého výskytu, a hlavně pro menší množství rostlin můžeme proti třásněnce zasáhnout např. lihem, tak jako v případě červců.
Zajímavou možností se jeví použití výše uvedené účinné látky fipronil, která je obsažena v některých ektoparazitárních veterinárních přípravcích. Fipronil účinkuje proti třásněnkám velmi dobře, je jen třeba, tak jako u lihu, odzkoušet snášenlivost rostlin. Jedná se však o poněkud dražší záležitost, takže těžiště použití vidím opravdu u menšího počtu rostlin nebo jako „dočišťovací“ přípravek při likvidaci přeživších jedinců po předešlém postřiku. Jen pro zajímavost uvádím, že fipronil se v minulosti jednu sezonu používal proti škůdcům řepky v přípravku Regent. Pro jeho značnou jedovatost pro včely, kdy došlo k fatálním otravám, byl z trhu stažen.
Dále je možné využít i lepových desek, které nám mohou pomoci odchytávat dospělce. Na rozdíl od jiných škůdců na třásněnky fungují modré lepové desky. Tyto desky je dobré rozmístit co nejblíže vzduchovacích otvorů, aby se zachytil nálet. Pokud se třásněnky dostanou do pěstebního zařízení, účinnost desek klesá, třásněnky dle pozorování dávají přednost rostlinám.
Pro úplnost je nutno se zmínit i o využití dravého roztoče rodu Amblyseius (cucumeris)[8][9]. Tato metoda může být efektivní v případě mírného výskytu třásněnek, v kalamitních stavech její účinnost podstatně klesá a je třeba upozornit na fakt, že pokud máme roztoče ve sbírce vysazeného, není radno současně používat chemii. Přesněji řečeno, výrobcem jsou přímo určeny chemické látky, které se současně s roztočem používat nesmí, protože by roztoče zahubily a výčet těchto látek je uveden na stránkách Biocont, který se distribucí roztoče zabývá.
Závěr
Jako u červců a svilušek, ani u třásněnky západní není ošetření chemickými přípravky všespásné, a tak se může stát, že se jí zbavíme pouze na určitou dobu, ale pak se opět objeví. Příčinou může být nedostatečné ošetření, další nálet a v neposlední řadě i její značná rezistence, která ochranu činí obtížnou. V takovém případě nezbude než celý cyklus opakovat, a hlavně přípravky prostřídat, abychom rezistenci dále nepodporovali. Pokud pěstitel sbírku zimuje ve skleníku a bojuje s třásněnkou, tak samozřejmě o to je to boj horší, protože v podstatě neumožňuje cyklus množení třásněnky výrazně přerušit a prázdné pěstitelské zařízení např. vysířit sirnou svící. Ale to se netýká jen třásněnky, ideální je toto provést, pokud je to technicky možné, i případech zamoření červci či sviluškou. Nejlepší ochranou proto i v tomto případě zůstává důsledná prevence a karanténa nově získaných rostlin, abychom si jejich zařazením do sbírky zároveň nezanesli a nerozšířili tohoto úporného škůdce.
Použité zdroje:
1) Cappaert David, Bugwood.org, online, 
Pod licencí Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 License
2) Himmelein Jeanne, Understanding western flower thrips, Michigan State University Extension, 2011 – online
3) Cranshaw Whitney, Colorado State University, Bugwood.org, online, Pod licencí Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 License
4) Cappaert David, Bugwood.org, online, Pod licencí Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 License
5) https://www.agromanual.cz/cz/pripravky/insekticidy/insekticid/benevia
6) https://www.agromanual.cz/cz/pripravky/insekticidy/insekticid/exirel
7) https://www.agromanual.cz/cz/pripravky/insekticidy/insekticid/spintor
8) https://www.agromanual.cz/cz/pripravky/insekticidy/insekticid/thripex
9) https://www.koppert.cz/thripex/
10) úvodní obrázek: Wikimedia https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Frankliniella_occidentalis_7899.jpg
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.