Před rokem se na mě obrátil jistý kaktusář s tím, že mu nezabírají postřiky na houbovou chorobu, kterou trpí jeho kaktusy.
Probrali jsme tedy spolu postup ošetření, zvolené přípravky (Askon, Revus Top, Switch) a podle jeho řeči jsem neshledal, že by něco dělal v zásadě špatně. Domluvili jsme tedy znovu, jak bude dále postupovat, a s tímto se rozloučili. Zhruba po dvou měsících se ozval znovu s tím, že výsev skvrn na kaktusech pokračuje dál i přes ošetření. To už mě nedalo pokoj a požádal jsem ho, aby mi poslal nějaké ilustrační foto s projevy choroby. Poslal a podle fotek jsem usoudil, že jde o nějaké Cladosporium, napadající pokožku rostlin. Požádal jsem ho tedy, pokud může, aby mi dovezl nějaký vzorek rostlin s tím, že ho předám Honzovi Čápovi, který na něm nechá provést diagnostiku.
Stalo se a já Honzovi vezl asi čtyři rostliny, dva ferokaktusy a dvě astrophyta. Spolu jsme se na ně ještě u něj dívali a shodli se, že půjde jednoznačně o to Cladosporium + něco, co ale nebylo závažné. Honza vzorky odeslal a čekali jsme.
Zhruba po měsíci přišlo vyhodnocení a dle očekávání Cladosporium bylo zjištěno. Toto jsem sdělil onomu pánovi s tím, že podle našeho názoru musí dělat něco špatně a proto se výsledky nedostavují. Probrali jsme tedy znovu celý postup, navrhl jsem ještě posílení o ú.l. dimetomorph + mancozeb a s tím jsme se rozloučili.
Po zhruba opět měsíci se onen kaktusář ozval, že bohužel nic nefunguje a skvrny se opět rozšířily. Teď už mě to opravdu nadzvedlo, i z hlediska jakési profesní cti a opět jsem ho vyzval, aby ještě zkusil dovézt jeden vzorek, který jsem opět předal Honzovi.
A tehdy Honza vyslovil myšlenku: „Něco mě ještě napadlo, ale to snad není možný, pokud nefungují fungicidy, tak by to mohla být jedině snad bakterie.“
Vzorek byl odeslán ke kultivaci a asi zase za měsíc Honza volá: „Mám pro tebe dvě zprávy-jednu dobrou a jednu špatnou.“
„Tak nejdřív tu dobrou,“ já na to, opačně, než bývá zvykem. „Takže ta dobrá je, že intuice vyšla a jedná se opravdu o bakteriozu, konkrétně o Xanthomonas. A kromě toho opět zjištěno jako doprovodný patogen Cladosporium. No a špatná je, že na to v podstatě nic není.“
Takže jsme byli, jak se říká, doma a konečně se vysvětlila neúčinnost fungicidů, protože na bakteriozu fungicidy pochopitelně nezabírají.
Jenže kardinální otázkou zůstává "a co dále s tím"?
Ve stručnosti si představíme náš problém, to je bakterii Xanthomonas.
Rod Xanthomonas obsahuje různé druhy, z nichž největší podíl představuje Xanthomonas campestris s jeho dalšími patovary. Původně jich dle literatury bylo popsáno přes 140, nyní jsou udávány tři, ale to nás nemusí vcelku zajímat. Jedná se o polyfágní, aerobní, gram-negativní bakterii, parazitující na živém organismu,schopnou přežívat i na odumřelé, rozpadající se hmotě. Do těla rostliny vstupuje rankami, průduchy. Infikuje jedno i dvouděložné rostliny, projevy pak jsou různé na různých rostlinách, od bakteriálních žilkovitostí např. na zelí, přes různé skvrnitosti až léze. Na živném prostředí vytváří žluté kolonie, od toho název Xanthomonas, xanthos = řecky žlutý. Může přežívat v prostředí teplot od 5°C do 39°C, takže není nijak vybíravá. Ve světě působí problémy např. na banánových a bavlníkových plantážích, v našich podmínkách, jak již bylo zmíněno, u zelinářů na brukvovité zelenině, patogen přežívá i na brukvovitých plevelech.
Jaké jsou možnosti ochrany?
Stručně řečeno, zatím velmi malé a pokud vůbec, tak jde o biologickou ochranu.
První možností, která by se logicky naskýtala, je použití antibiotik.
V USA a ještě v několika dalších státech jsou k ochraně plantáží povolena k použití antibiotika, konkrétně oxytetracyklin a streptomycin, nicméně toto není šťastné řešení zejména pro hrozbu vzniku rezistentních populací, což již v několika případech, konkrétně na tetracyklin, bylo prokázáno, a dále proto, že se musí používat vysoké dávky, dle literatury nejméně 500ppm ú.l., aby bylo dosaženo potřebné účinnosti.
Když odhlédneme od toho, že antibiotika, a tetracyklin a streptomycin obzvláště, jsou pouze na lékařský předpis, již samotná etika použití antibiotik ve sbírce je přinejmenším sporná, ne-li rovnou zavrženíhodná.
Druhou možností, dříve doporučovanou, je použití měďnatých preparátů. Měď jako těžký kov se má vyznačovat antibakteriálním působením, bohužel v tomto případě tomu tak není, a tak použití přípravků typu Champion se míjí účinkem. Dle dostupné literatury je to dáno i tím, že mnoho patovarů si vytvořilo proti mědi rezistenci.
Další možností, i u nás dnes seriozně vědecky testovanou, je využití nanočástic stříbra, které je oproti mědi mnohem účinnější. Bohužel, je to teprve ve stadiu výzkumu a první poznatky naznačují, že pro dobrou účinnost je třeba použít koloidní stříbro nejméně 100 ppm, což tuto metodu činí pro naprostou část kaktusářské populace nepoužitelnou, a to jak z hlediska koncentrace, tak hlavně z hlediska získání takovéhoto koloidního stříbra. Nižší koncentrace nevedly k dobrým výsledkům.
Co tedy dělat, pokud zjistíme ve sbírce tento patogen?
První a nejjistější možností, zvláště je-li napadeno pouze pár rostlin, je tyto okamžitě zlikvidovat. Pokud se nám bakterioza ve sbírce vyskytne, likvidace takovýchto rostlin samozřejmě neznamená, že se opět nemůže vyskytnout, ale odstraněním těchto rostlin můžeme významně snížit zdroj infekce.
Co ale dělat, pokud se infekce vyskytne na desítkách rostlin?
Z chemických prostředků lze jako v podstatě jediný jmenovat fosetyl-AL, který obsahuje přípravek Aliette, případně ještě Previcur Energy. Fosetyl vykazoval na Xanthomonas určitou míru působení, nicméně v žádném případě jako účinnou. Nechal by se ale použít jako střídač k přípravkům, o kterých se nyní zmíním.
Přípravky s přímo deklarovaným působením proti Xanthomonas
V tomto případě jde o čistě biologické preparáty, a to Serenade od firmy Bayer a dále o přípravek Baskus od firmy Monas Technology.
Serenade obsahuje Bacillus amyloliquefaciens, který jednak působí sám proti houbám a dále produkuje další látky, působící baktericidně. Výrobce uvádí účinnost i na Xanthomonas. Baskus obsahuje směs bakterií a kvasinek, jejichž složení je patentem firmy Monas Technology a je výhradně určen proti bakteriozám.
U obou těchto přípravků je nutné poznamenat, že byly zkoušeny pro polní plodiny, hlavně zeleninu, takže není jisté, zda u kaktusů bude stejná účinnost.
Přípravek Serenade jsem osobně nezkoušel, v postižené sbírce odzkušuji Baskus a u sebe doma mám v léčení další tři rostliny, abych aplikace měl pod kontrolou. Na výsledek si budeme muset počkat, při větším napadení výrobce doporučuje až deset aplikací v odstupu týdne. Napadená místa bohužel nezmizí, nicméně je důležité, aby se léze dále nešířily.
Co říci na závěr - bakteriální choroby u kaktusů nejsou nijak novou záležitostí, již některé publikace o kaktusech ze 70. Let se o nich zmiňovaly, vždy byly ale brány jako něco exotického a v podstatě nevýznamného. Případ oné sbírky však naznačuje, že by se do budoucna mohly stát velmi nepříjemnou záležitostí a netýká se to jen kaktusů. Před nedávnem mě kontaktoval jeden člověk, shodou okolností velice blízko mého bydliště, a když jsem k němu přišel, ukázal mi napadené sukulenty, u nichž mu prý Honza Čáp opět diagnostikoval bakteriozu. Tyto sukulenty si nechal poslat z Portugalska, tudíž je velice pravděpodobné, že nákaza již byla importována odtud. Navíc Portugalsko a Španělsko jsou země zelinářské, takže tím pravděpodobnost významně vzrůstá. I u něj tedy budu zkoušet Baskus a dále vůbec nevíme, v kolika dalších sbírkách se bakteriozy můžou vyskytovat. Strašení není na místě, ale s ohledem na vzrůstající četnost výskytu a možnost zavlečení nákazy do sbírky je určitě dobré být obezřetný a dodržovat, jako vždy a ve všem, starou dobrou prevenci a bezhlavě nezařazovat nové přírůstky okamžitě do sbírky. Děkuji za pozornost.
Pavel Peregrin
Psáno pro Zpravodaj Klubu kaktusářů Plzeň
Zpravodaj č. 4, září 2023, ročník 24, str. 7 – 8
Přetištěno s laskavým svolením plzeňské redakce.
Na webu Klubu kaktusářů Plzeň, z.s. najdete další a další příspěvky zkušených pěstitelů z plzeňského klubu kaktusářů. Doporučeno redakcí novin INCACT.CZ!
