Pokud je tato rubrika závislá na fotografiích z toho kterého měsíce, pak listopad je tím prvním, kde je problém. Pak samozřejmě ty další, kdy nekvete skoro nic. Ve sbírce dokvétají ariokarpusy, ale už tak nějak unaveně. Ty jsem fotil minulý měsíc, kvetly v plné kondici, přenádherně.
Podívejme se na hezký obrázek Gymnocactus viereckii. To je ve sbírkách docela běžná kytka, ale určitě se dá počítat mezi mexické raritky. Ráda dělá trsy, a pak s výraznými kvítky dělá parádu.
Hezky o hledání v přírodě píše Petr Antálek , a taky se o ní píše v Atlase kaktusů, kde nám tiskárna hodně pokazila obrázek.
Gymnocactus viereckii.
Famózní kytka, která není moc dlouho ve sbírkách, je Coryphantha kracikii.
Informace o této nádherné koryfantě pronikly do povědomí širší kaktusářské veřejnosti na přelomu let 2000/2001, kdy byla nalezena českými kaktusáři ze skupiny kolem Milana Majera a Jiřího Krechovského z Plzeňska. Ti ji také identifikovali jako nový taxon. Dříve, než stačili navrhnout její jméno, udělali to lidé kolem J. Haldy, kteří popsali rostlinu jako Coryphantha kraciki.
Protože jméno kracik, s jedním "i" na konci je gramaticky chybné, musí být podle doporučení botanického kódu opravováno na správné "kracikii" (cit. Vláďa Šedivý).
Coryphantha kracikii JV 109, Buendia, Durango (foto Valoušek Jiří).
Zastavme se u drobných rostlinek z Jižní Ameriky. Letos mi udělaly velkou radost, vykvetly všechny najednou. Ony obvykle nekvetou, ale poupata se rovnou přemění v plody plné semínek. Na tyhle jsem vytáhl svůj nejlepší štětec, těšení ale bylo marné, plody jsem sklidil jen ze dvou.
Frailea castanea se častěji pěstuje pod jménem F. asterias, však její tělíčko hodně Astrophytum asterias připomíná. Jméno Frailea castanea bylo publikováno dříve, má tedy prioritu.
Frailea castanea.
Mám tu v zásobě ještě nepoužitý obrázek nádherného fosuláče. E. phyllacanthus umíme velmi dobře od ostatních druhů rozeznat. Jsou to menší rostliny s drobným žlutým květem, a s širokým, častěji krátkým, někdy i dva cm dlouhým vrchním trnem. Ten je častěji přihnutý k tělu, ale jak vidět, rostlina na obrázku si z toho těžkou hlavu nedělá.
Echinofossulocactus phyllacanthus RS 454c, poblíž Fresnillo.
Na podzim zakvétají mesembs, jak zkráceně nazýváme kytky z čeledi Messembryanthemaceae, prý správně vědecky Aizoaceae, česky kosmatcovité. Na obrázku je kytička ze sběru pana Coleho, uznávaného odborníka a znalce přírodních lokalit. Prašníky byly plné pylu, až se od štětce prášilo, těším se, že na jaře posbírám nějaké plody. Bělostná barva květů hezky kontrastuje s tmavým zabarvením okének.
Lithops karasmontana C 317.
To je konec listopadového povídání, a protože tyto noviny vycházejí jen pár dnů před Vánocemi (většinou 15. dne v měsíci), z celého srdce přeji našim čtenářům krásné a pohodové Vánoce. Doufám, že každý z Vás si tu chvilku najde, aby své rostliny na štědrý den navštívil a aspoň pohledem je pohladil. Jistě si to zaslouží – přinesly nám všem během roku také mnoho pěkného.
Do Nového roku mimo jiné i hodně krásných chvil mezi svými kytkami, to Vám přejí manželé a zakladatelé Chrudimského kaktusáře:
Lída a Pavel Pavlíčkovi.
Komentáře
Máte pravdu, děkujeme za upozornění. Fotku jsme opravili.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.