27. leden
Ráno prší. Když prší, nechce se mi nikdy ze stanu. Rychle pro pláštěnku, rychle sbalit stan, pak ho někde usušíme. Ještě musíme nafotit wengárcky, které by tu nikdo na poli v trávě nehledal.
První lokalita, konečně, je sulková. Gpska od Ládi nás zavádí na S. krueggeri. Sulky rostou na hliněném povrchu mezi kamenitýma plochama. Jsou to pidi kytky, soliterně rostou málo, většinou v trsech. S nimi roste i Weingartia jarmilae.
Krajina je klidná, s kopci kolem v údolí. Domky jsou opět postaveny daleko od sebe, ale na dohled.
Druhá lokalita je se S. steinbachii. Kytky jsou trochu větší, než na první lokalitě. Řeka v údolí vytvořila svou dravostí systém kaňonů.
Na lokalitu jsme přelézali přes nabagrované kameny. Stavba silnice postupuje rychle kupředu. Naměříme výšku 3700 a jdeme si důkladně prohlédnout bromélie vypadající jako koule. Kluci říkali, že je to Puya v endemitickém výskytu.
Kde je lokalita? Dvě schopně neschopné Gpsky se konečně nějakým způsobem shodly.
Ta Martinova umí ukládat nově zvolené body za sebou. Jirkova to prý nedovede, nebo Jirka se s ní neskamarádil natolik, aby ho poslouchala. Radost mi udělala cibulovina, modrý iris.
Tak kluci, vytipujeme si terén a zastavíme. Kytek je tu hodně a jsou pěkně velký. To jsou fakt sulky? Nepřestávám se divit. Zvláštní místo. Kameny vytvořily útvar podobný modelu sluneční soustavy.
Slyším vodu. Jdu podle zvuku a zjišťuju, jak tekoucí vodu z hor jímají do kamenných vodojemů. Muselo tady hodně pršet. Vesnice Miagua má zase domy situované podél silnice. Silnice je kamenná. Jak to dělali? Položili kameny do tří řad a menšími kameny plochy vyplňovali.
Dělali to růčo nebo měli nějakou techniku? Kluci to nově vidí tak, postupně, jak cestu rozšiřujou, spojí starou a novou část a vše pokryjou asfaltem. Našli jsme další lokalitu S. mariane. Kytek je tu málo. A opět lokalita je schovaná za vybagrovaným svahem kamení. Je tu tichý borový háj.
Serpentinama jsme objeli jednu stranu pohoří. V celé části se pracuje. Bagruje, asfaltuje, vyměřuje a ručně kluci dělají z kamenů kanály podél silnice. Přes rokli dokončujou most. Kolik má? Asi 120 metrů.
V Mizque kupujeme banány a chleba. Martinova posedlost fíky stále pokračuje. Neříkej mi, že tady hogos nepěstujete. Nejspíš si je budeš muset natrhat sám. Chceme jet na Totora, ale cesta je nějaká zmatená. Dvě cesty jedním směrem? Kašlem na to a jedem po asfaltce na Aiquile. Odbočujeme na vedlejší cestu, protože někde v kopcích má být další lokalita. To je švanda, poslouchat kluky. Je to před náma 8000 metrů, říká jeden. No já mám kilometrů dvě stě, reaguje druhý. Popojedem, cesta se zase stáčí. Hele, mně to teď ukazuje, že už je bod za náma. Ne, je před náma, ten jeden z kopců to musí být.
Hele, Martine, zastav, půjdu se podívat na tenhle kopec. Tak jdi, ale tam nic neporoste. Ty Gpsky jasně ukazujou až za ten druhý kopec. Olga jde se mnou. Petro, co to mám vlastně hledat? Hup, hup, několik kroků na skalku. Oli, tady toto hledej. Pánové, berte foťáky.
Martin mi vysvětluje, že může jít o S. svobodae. Jsou neuvěřitelný. Chlupatý a tak heboučký. 95 procent sulek je světlé barvy a zbytek je tmavozeleně hnědý. Ještě musím najít lokalitu s S. albisima. Tak kudy? Touhle cestou? Za několik metrů přijíždíme k vratům. To není jako v Argentině, otevřít a jet.
Vrátíme se, najdeme místo na spaní a zítra se uvidí. Martine, a co tenhle kopec. Zdá se mi, že na vrcholu jsou červeno béžové kameny a na nich by se sulky pěkně vyjímaly. Nikam nejdu, jděte si sami, oznámil Jirka. Tak jo, jdeme sami. Mám je. Fakt, ony píchaj. Mají bílé trny. Ještě vylezem na vrchol. Jsou tu taky. Jelikož Martin se v sulkách nevyzná moc a já už vůbec ne, odcházím spokojená s tím, že mi odborníci na sulky podle fotky řeknou, co to je.
Pod lokalitou píchajících sulek postavíme stany a uvaříme houbovou polévku. Přidám do ní sterilovaný hrášek. Jirko, co blbneš? Hrášek a ještě s tím kyselým nálevem? Klíďo, píďo, ale počkej s tím, nejdřív si odeberu čistou houbovku. Martine, špatně sis ji za ty roky vychoval. Olga ani necekne a jí to, co jí miláček připraví.
Dobrou sulkopíchavou noc.
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.