Když jsem se před padesáti lety vrátil z Kuby, bylo potřeba vysét spousty vzácných semen, ale neměl jsem coby student na koleji čas. Nějak jsme se kontaktovali s panem Marcelem Boumou a sešli se v Praze na Florenci.
On přijel autobusem z Horšovského Týna, já pak vlakem. Sedli jsme v přilehlé restauraci na pivo a tlačenku s cibulí. Marcel už tehdy vyséval kaktusy pro Gerharda Köhrese, který měl obrovské zdroje semen hlavně z Mexika. Později jsem dovezl semena Ariocarpus, Lophophora aj z MX i já. Tak jsme začali spolupracovat. Byl to zahradník par excellence, měl zelené prsty, všechno u něj rostlo před očima. Zaměstnán byl v zahradě na zámku v Horšovském Týně.
Marcel Bouma, 9. 6. 2012.
Jeho hlavním přínosem bylo vypracování techniky pěstování semenáčů pod umělým osvětlením, pod trubicovými zářivkami a sodíkovými výbojkami. Všechno listí z velké zámecké zahrady ukládal a kompostoval na vynikající listovku. Zázračnou listovku míchal s perlitem a pískem a zaléval hnojivem Wuxal. Tato směs a jiffy květináčky pod lampami se ukázaly být nejlepší kultivační volbou. Semenáče ariokarpusů, aj mexických rarit dokázal vypěstovat během jednoho dvou roků, i do několikacentimetrových průměrů. Všechno rostlo v pokoji, v speciálních skříních a boxech – tisíce a tisíce semenáčů. Takovým fyziologicko-zahradnickým poradcem mu byl Honza Pilař ze Sempry v Kadani, spolu diskutovali výživu i ochranu semenáčů v luxuriantních podmínkách umělé kultury.
Měl ovšem i krásnou, ne moc velkou sbírku, kde se vždy objevily nejnovější novinky. Vzpomínám na Echinocereus lindsayi, Discocactus horstii, Eriosyce laui, Pediocactus, Navajoa, Utahia a mnoho jiných. A po zahradnicku je dokázal přinutit ke kvetení a produkci semen.
Marcel Bouma, 17. 8. 2013.
Vždy se mi vyplatilo věnovat mu nějakou tu vzácnost, vrátil ji v mnohanásobném provedení. Jeho napojení na vynikajícího kaktusáře, pěstitele a obchodníka G. Köhrese mělo velký úspěch. Marcel tak měl zdroj semen aj prostředků, jako nikdo jiný. Do Horšovského Týna k němu jezdilo mnoho zahraničních, ovšem také našich domácích kaktusářů a vždy si odváželi dokonalé semenáče vzácných kaktusů, pověstné byly pravokořenné semenáče ariokarpusů a lofofór, produkoval je po tisících. Tehdy naši pěstitelů necestovali po Amerikách a vzácných druhů a jejich semen byl velký nedostatek.
Nakonec si na zahradě postavil krásný skleník, to se však již projevovaly zdravotní potíže a tak si ho příliš neužil. Naštěstí jeho nádherné rostliny skončily v rukou schopných pěstitelů a tak i nadále budou žít a kvést.
Marcel Bouma, 3. 4. 2016.
Marcel byl přírodní člověk, který měl nesnadný ale pracovitý život, a s rostlinami si rozuměl jako málokdo, a to nejen s kaktusy, ale i s rostlinami na zahradě. Znal spoustu zahradnických technik, metod, praktik, úskalí a pro rostliny měl nevšední cit i profesní zkušenosti.
V posledních letech jsme spolu pravidelně telefonovali každou neděli před polednem. Neopomenutelnou debatou bylo i “co je v hrnci na oběd“, samozřejmě i to, jak to všechno ve skleníku roste…
Bude mi ta debata s Marcelem chybět…
