Rod Larryleachia
I v tomto pokračování seriálu o stapéliích se budu věnovat druhům bývalého rodu Trichocaulon.
Na rozdíl od minulých hudií těm naopak neostnitým, které byly koncem minulého století přesunuty do nového rodu Larryleachia. Časem se v něm postupně vykrystalizovalo 5 druhů a jeden poddruh, takže jde, co se týká počtu, o minirod, ovšem velmi atraktivních rostlin.
Larryleachie se vyskytují na poměrně malém území Jižní Afriky, v zásadě jen na JZ Namibie a SZ JAR. Jeden druh, L. tirasmontana, roste okrajově a velmi řídce také na SZ Namibie a je jediný, jehož areál rozšíření nezasahuje i do Jihoafrické republiky.
Jméno rodu odkazuje na slovutného botanika a výzkumníka působícího v minulém století na jihu Afriky, hlavně v Zimbabwe, Leslie (Larry) C. Leache.
Hlavní charakteristikou larryleachií je soudkovitý až nízce sloupovitý tvar, bezostné, bezžeberné stonky zelené až šedozelené barvy, pokryté pěti až šestibokými hrbolky. Kvete v horní části těla ve vlnách vícekrát ročně množstvím otevřených, pestrobarevných květů o velikosti asi 1 cm.
V kultuře se Larryleachia jeví jako relativně choulostivá, takže většinou ve sbírkách nevydrží dlouhodobě. S vodou je proto lépe šetřit a zimovat na sucho raději v teple nad 15-18 stupňů.
Množení je možné jen semeny, které jsou ale téměř nedostupné. Starší jedince L. marlothii lze množit i vegetativně dělením trsů.
Tato skupina netradičních stapélií je značně atraktivní i bez květů a tak určitě stojí za to je pěstovat, i když velmi často tato snaha skončí nezdarem. Pokud ale vytrváte a najdete si způsob a místo kultivace, které těmto rostlinám budou co nejvíc vyhovovat a smíříte se i v ideálních podmínkách s občasnou ztrátou, můžete se jako já kochat jejich nevšední krásou po velmi dlouhou dobu překračující výrazně hranici deseti let.
Larryleachia cactiformis roste jen na SZ JAR, a proto ji na rozdíl od všech ostatních larryleachií v Namibii nenaleznete.
Larryleachia cactiformis ssp. felina se vyskytuje jen na omezeném území v Richtersveldu a v SV Namaqualandu.
Larryleachia marlothii roste již od malé velikosti trsovitě. Na obrázku v přírodě v SZ cípu JAR.
Larryleachia marlothii v kultuře. Často se pro ni používá neplatné jméno dinteri.
Lokalita Larryleachia marlothii nedaleko Alexander Bay je velmi nehostinná.
Larryleachia perlata se vyznačuje „plyšovými květy“.
Larryleachia perlata na skalnatém stanovišti nedaleko Eksteenfontein.
Larryleachia perlata – kristátní forma na lokalitě ve východním Richtersveldu.
Larryleachia picta je zdánlivě podobná L. cactiformis, ale struktura vnitřní části květu se značně liší. Vyskytuje se kromě SZ Namibie v rozsáhlém areálu východně od Namaqualandu až ke Carnarvonu. Nejhustěji v okolí řeky Orange.
