Tento článek vychází z textů a fotografií, které byly částečně psány a použity pro v tomto roce anglicky vydanou knihu pana Romana Pavlici: "The Neverending Story of Astrophytum Hybrids".
Astrophytum (nejen v přírodě), to je skutečná šlechta mezi kaktusy. I to jméno ASTROPHYTUM zní vznešeně. Ba dokonce přímo hvězdně. Vždyť i překlad z latiny nám to říká – ROSTLINA HVĚZDA.
Typ krajiny výskytu Astrophytum ornatum, Maria Lukešová, Microondas Peňamiler, Querétaro.
Do Evropy se astrofyta dostala v první polovině 18 století, a už tehdy si získala prestižní místa v botanických zahradách i ve sbírkách movitých nadšenců. Stejnému postavení se ovšem těší dodnes, i když ceny rostlinek klesly o pár řádů níže. Není divu, tak nádherné podoby svých těl, pokožky, areol či trnů, si mohla získat snad jen tím, že Bůh byl ve chvíli tvorby velmi dobře naladěn.
Zanedlouho tedy oslavíme 200 let od nalezení a dovozu do Evropy. V první zásilce bylo zřejmě Astrophytum ornatum, tehdy řazené do rodu Echinocactus. Však ono je také to první astrofytum, které po cestě z hlavního města na sever uvidíme. Poprvé se tohle jméno dostalo do botanické literatury v roce 1828.
Astrophytum ornatum, Peňamiller, Querétaro (foto Petr Česal).
Opět se zastavím u jména druhu. ORNATUM, přeložíme-li z latiny, pak významově to znamená ozdobné, zdobené jako kněžský ornát. Jistě, jméno je velmi přiléhavé, a dostatečně představuje nádheru nejen šatu (tedy epidermis) do něhož je rostlina oděna, ale i celkovou vznešenou krásu celé rostliny.
Astrophytum ornatum PP 885, Vista Hermosa, Querétaro, kulturní rostlina.
K tomu si můžeme přimyslet obdivuhodně veliký, leskle žlutý květ, často se zkadeřenými okraji.
Areál výskytu se rozprostírá ve státech Hidalgo a Querétaro. A protože jsou to velmi často docela obříci, upoutají nás už při jízdě autem, kdy obývají často i velmi strmé svahy podél cesty.
Astrophytum ornatum, Rio Bagres, SLP (foto Petr Česal).
Mnohdy vidíme rostliny i více než půl metru vysoké. Někdy visí dolů ze svahu a až v polovině stonku točí svá temena vzhůru ke slunci, dá se říci, že vypadají jako fajfky. Nejstarší rostliny jsou mohutné, dosahují i metrové velikosti, však ve sklenících brněnského pana Fleischera jim do metru mnoho nechybělo.
Astrophytum ornatum, Pressa Zimapan, Querétaro (foto Václav Jakubec).
Druh má řadu forem, které se odlišují hustotou vločkování. V katalozích lze najít pojmenování například „niveum“ s hustě nahloučenými vločkami,
Astrophytum ornatum, Pressa Zimapan, Querétaro (foto Václav Jakubec).
nebo naopak „nudum“, kdy je epidermis zcela holá, liší se i tvarem, šířkou i uspořádáním žeber.
Astrophytum ornatum (foto Petr Česal).
Některé populace jsou vzájemně od sebe odlišné, takže lze registrovat „nalezištní formy" pojmenované podle místa nálezu nebo polním číslem, např. A. ornatum f. Rio Bagres, SLP. I tady však můžeme najít různě ovločkované rostliny.
Astrophytum ornatum v krajině (foto Petr Česal).
