Astrophytum capricorne (A. Dietr.) Britton et Rose (1922) subsp. sanjuanense P. Pavlíček (2011)
Pokračování seriálu o rodu Astrophytum je věnováno, jak bylo avizováno v předchozím dílu, A. capricorne ssp. sanjuanense.
Toto astrofytum bychom mohli označit za „české“, neboť autorem popisu je sám Pavel Pavlíček a popis byl uveřejněn v 1. dílu časopisu Kaktusy v roce 2011. V těchto dnech je to tedy rovných 10 let, které od popisu uplynuly, a současně se jedná o jeden z posledních popisů nových taxonů, které byly v rodu Astrophytum publikovány.
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PP 518, San Juan de Boquillas, COAH ve sbírce autora popisu |
 |
| čistě žlutověté Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PP 518, San Juan de Boquillas, COAH, ve sbírce autora |
Předně je nutno uvést, že tento velmi charakteristický a snadno odlišitelný taxon je kaktusářské veřejnosti znám již několik desetiletí, do Evropy byl importován již H. V. Viereckem ze Sierra de Agua Chiquita v Coahuile. Jeho fotografie se objevily v literatuře a také v knihách o rodu Astrophytum, vydaných samotným O. Sadovským společně s W. Haagem a také s B. Schützem, ovšem ve všech případech, především díky tomu, že se v jeho populaci objevují rostliny s čistě žlutými květy a řídkým vločkováním, byl mylně považován za původní A. crassispinum. V roce 2007 dokonce Momberger doplnil původní popis A. crassispinum a jako typovou lokalitu označil San Juan de Boquillas v Coahuile, což je současně typová lokalita A. capricorne ssp. sanjuanense. Pokud by tomu tak bylo, byl by popis Pavla Pavlíčka z roku 2011 jako nadbytečný zneplatněn. Momberger se však naštěstí značně mýlil, na jeho omyl upozornili v roce 2012 přední znalci rodu H. Hoock a R. R. Montanucci, a popis provedený Pavlem Pavlíčkem je tak platný.
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PP 518, San Juan de Boquillas, COAH |
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PP 518, San Juan de Boquillas, COAH |
Za A. crassispinum byl považován také řadou cestovatelů, včetně manželů Schmiedtových ze SRN, kteří autora popisu na výskyt žlutokvětých astrofyt nedaleko vesnice San Juan de Boquillas v roce 1998 upozornili. Oba taxony však, s výjimkou zmíněné částečné žlutokvětosti a charakteru květů a semen, nemají prakticky žádné další shodné znaky. Asi nejmarkantnějším rozdílem je ta skutečnost, že všechna A. capricorne ssp. sanjuanense jsou vločkovaná, ale nenajdeme mezi nimi žádné rostliny bez vloček.
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PT 81, San Juan de Boquillas, COAH a Echinocereus cinerascens |
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PT 81, San Juan de Boquillas, COAH a Escobaria tuberculosa |
Zde je také potřeba uvést další skutečnosti. Většina specialistů na rod Astrophytum se shoduje, že ssp. sanjuanense není příbuzné s A. capricorne. Tyto rostliny mají blíže k rostlinám z okruhu A. senile, zejména pak k jeho varietě aureum, jeho správnější zařazení by tedy mohlo nést jméno A. senile ssp. sanjuanense. Já se s tímto názorem plně ztotožňuji, Pavel Pavlíček mi to snad odpustí, a dokonce jsem toho názoru, že by si tento taxon zasloužil povýšení na samostatný druh, tedy jako A. sanjuanense, díky značným odlišnostem v charakteru otrnění při porovnání s okruhem A. senile.
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PT 81, San Juan de Boquillas, COAH |
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PT 81, San Juan de Boquillas, COAH |
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PT 81, San Juan de Boquillas, COAH - trny v růstu |
A. capricorne ssp. sanjuanense má dle popisu stonek jednotlivý, kulovitý až mírně sloupkovitý, široký až 12 cm při výšce mírně převyšující 20 cm. Epidermis šedě zelenou, řídce posetou plstnatými vločkami. Žebra v počtu 8, s ostrou hranou. Areoly jsou oválné, asi 5 mm velké, 15–25 mm od sebe vzdálené, zprvu šedorezavě plstnaté, později (ve stáří) lysé. Trnů je nejčastěji 8–10, jsou pružné, na průřezu mírně hranaté, někdy téměř trojúhelníkovité, dřevité, nepíchavé, nerozlišitelné na středové a okrajové, 40–100 mm dlouhé, na temeni šedožluté, k bázi pak šedivějící a nepatrně se na povrchu třepící. Květy 5 cm široké a stejně tak dlouhé, hedvábitě lesklé, kanárkově žluté, s hnědočerveným až hnědožlutým, někdy i s čistě žlutým jícnem, výrazně vonící, nitky tyčinek a prašníky žluté, čnělka převyšuje nad tyčinky asi o polovinu jejich výšky, bliznové laloky žluté, v počtu 6–8. Plod obsahuje asi 100 semen, při plné zralosti je asi 20 mm široký a vysoký, se zbytkem suchého okvětí, porostlý četnými chomáčky chlupů, každý chomáček s jednou papírovitou šupinou, asi 3 mm dlouhou a o,5 mm širokou. Dužnaté oplodí se zeleného zbarvení mění na růžové až sytě růžové, postupně vysychá a šedne nebo hnědne, ve zralosti se otvírána bázi nepravidelnou trhlinou a později se rozpadá. Semeno přilbovité, asi 2,5 mm dlouhé a necelý 1 mm široké, tmavě hnědé, lesklé, testa s plochými bradavkami, hilum velké, dovnitř vmáčklé. Lokalita typu: Mexico, stát Coahuila, na severním výběžku Sierra La Purisima, při silnici MEX 30, poblíž vesnice San Juan de Boquillas, cca 800 m n. m. Sbíráno v listopadu 2010, holotyp uložen v Botanické zahradě oddělení Národního muzea pod číslem PR 745389. Z doprovodného textu pak vyplývá, že většina rostlin má zabarvený jícen květu jen pouze jedna třetina astrofyt má jícen květu čistě žlutý.
 |
| detail zralého plodu Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PP 518, San Juan de Boquillas, COAH |
Pavel Pavlíček uvádí výskyt ssp. sanjuanense na severním konci Sierra La Purissima, na západně orientovaných kamenitých svazích, v chudých nevyvinutých půdách s kamenitým vápencovým podkladem a další lokalita výskytu se nachází u vesnice Ejido San Vicente, asi 5 km jižně od San Juan de Boquillas. Nejblíže těmto místům, kde rostou další astrofyta, je La Reforma nacházející se 25 km jižně, 25 km západně pak Cuatrociénegas, a dále 60 km jihozápadně u El Hundido.
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PT 81, San Juan de Boquillas, COAH |
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PT 81, San Juan de Boquillas, COAH |
K podrobnému popisu a dalším údajům mohu doplnit jen několik poznámek z vlastního pozorování rostlin v přírodě a v kultuře. Ke snadné identifikaci rostlin v kultuře přispívá jejich velmi charakteristické šedozelené zbarvení epidermis a u rostlin umístěných na přímém slunci pak jedinečné nafialovělé ochranné zbarvení, jehož odstín nelze zaměnit. Vločkování je velmi variabilní, pokud se týče velikosti vloček a jeho hustoty. Jak již bylo uvedeno, je vždy značně řídké, ale velikost vloček na jednotlivých exemplářích se může značně lišit, mezi převažujícími standardně vločkovanými jedinci najdeme menší procento rostlin s vločkami na první pohled menšími až do té míry, že je téměř neznatelné. Takových exemplářů je velmi malé procento. Na první pohled působí dojmem, že vločkování zcela postrádají, při bližším pohledu však zjistíme, že vločkování je vždy přítomno a nudální forma se v populaci ssp. sanjuanense skutečně nevyskytuje. U starých rostlin však dochází postupně k jejich vymizení a shodně s dalšími vločkovanými druhy astrofyt u nich dochází k erozi areol a postupnému zbarvení báze rostlin do intenzivně hnědého odstínu vlivem pomalého růstu houbového onemocnění, které je často považováno za korkovatění.
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PT 81, San Juan de Boquillas, COAH |
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PT 81, San Juan de Boquillas, COAH |
Neměl jsem to štěstí, abych navštívil lokalitu v době, kdy astrofyta kvetou, vždy jsem tady byl v době dozrávání plodů. Nemohu proto uvést exaktní údaje o velikosti květů v přírodě ani o procentuálním zastoupení žlutokvěté části populace. Velikost květů v kultuře však přesahuje poměrně výrazně maximální rozměr uvedený v popisu, průměr květů v některých případech dosahuje 8 cm. Zajímavostí jsou čistě žlutokvěté rostliny, zkušenosti ze sbírek ukazují, že se jich ve výsevech objevuje menší procento, než uvádí popis, a také barva květů se poněkud odlišuje – mívají kanárkově žlutý jícen a okvětní lístky sírově žluté, s roztřepeným okrajem.
 |
| detail květu Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PP 518, San Juan de Boquillas, COAH |
 |
| detail květu Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PP 518, San Juan de Boquillas, COAH |
Považuji za potřebné také zdůraznit, že ssp. sanjuanense má v podstatě endemitní výskyt. Rostliny byly nalezeny jen na západním okraji Sierra de Agua Chiquita, jak správně uvedl H. V. Viereck. Toto relativně malé pohoří bezprostředně navazuje na severní výběžek velmi rozsáhlého pohoří Sierra Purisima. Žádná další lokalita či populace dosud nalezena nebyla. Nejznámější a ve sbírkách hojně zastoupený je sběr s polním číslem nálezce - PP 518. Jeho další sběry s polními čísly PP 468, PP 876 a PP 1575 (3 km severně od typové lokality) se však ve sbírkách prakticky nevyskytují. K dalším známým sběrům patří např. MZ 671, který je ve vyhledavačích nesprávně označen jako A. capricorne var. crassispinum.
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PT 81, San Juan de Boquillas, COAH (foto Jiří Horal) |
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PT 81, San Juan de Boquillas, COAH (foto Jiří Horal) |
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PT 81, San Juan de Boquillas, COAH (foto Jiří Horal) |
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PT 81, San Juan de Boquillas, COAH (foto Jiří Pejčoch) |
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense PT 81, San Juan de Boquillas, COAH (foto Jiří Pejčoch) |
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense San Juan de Boquillas, COAH (foto Václav Jakubec) |
 |
| kvetoucí Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense, San Juan de Boquillas, COAH (foto Libor Kunte 2004) |
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense, San Juan de Boquillas, COAH (foto Milan Baráth) |
 |
| Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense, San Juan de Boquillas, COAH (foto Milan Baráth) |
 |
| kvetoucí Astrophytum capricorne ssp. sanjuanense, San Juan de Boquillas, COAH (foto Vlastimil Lukeš 2003) |
Doplněk
V reakci na obsah článku mě kontaktoval pan Jaromír Šíp a zaslal mi několik fotografií ze své sbírky s komentářem, ze kterého vyplynulo, že rostliny s popisem na jmenovce ve znění: "A. crassispinum original von P. Momberger" získal před několika lety v Erfurtu, s tím, že nyní již nebude problém se správným zařazením těchto rostlin. Z fotografií je nepochybné, že se skutečně jedná o A. capricorne ssp. sanjuanense, původní rostliny, které Momberger použil ke stanovení neotypu A. crassispinum. A jak již bylo zmíněno, nesprávně. Tento neotyp byl později nahrazen jiným neotypem, bohužel také nesprávně, ale o tom až v následujících dílech.
Komentáře
Už se nemůžu dočkat článku o niveích a "krasispínu" :)
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.