La Barca, Zacatecas
La Barca je bezpochyby jednou z nejzajímavějších lokalit v Zacatecas. Zvláštností jsou téměř ostré přechody rozdílných biotopů, kde holé kamenité stráně přecházejí v poměrně hustý smíšený les.
Obr. 1: La Barca, Zacatecas |
Každý biotop pak hostí jiné kaktusové druhy. Zatímco osluněné stráně zde vyhledává jeden z nejkrásnějších druhů rodu Echinofossulocactus a nádherné Agave, velké, mechem porostlé balvany ukryté v lesním porostu hostí zástupce rodů Mammillaria a Echinocereus.
Obr. 2: Echinofossulocactus polyacanthus n.n., MAK 363 |
Tím úžasným fosuláčem je stále nepopsaný Echinofossulocactus polyacanthus n.n. Toto byl první kaktus, který nás ohromil hned na začátku obrovské kamenité stráně. Všechny exempláře na lokalitě jsou krásně ploché s typickým otrněním pro tento druh, tři středové trny a bílé okrajové trny rozestřené kolem celé areoly.
Obr. 3: Echinofossulocactus polyacanthus n. n, MAK 363 |
Asi polovina rostlin byla v plném květu, nebylo zvláštností najít i sedm velkých květů na jednom exempláři.
Obr. 4: Echinofossulocactus polyacanthus n.n, MAK 363 |
Sem tam se v populaci objevil i extrémně krásně vytrněný jedinec.
Obr. 5: Pískovcové skály na temeni kopce. |
Po průzkumu kamenitých strání jsme se vydali přes les na temeno kopce, kde z porostu vystupovaly pískovcové věže, ne nepodobné našim skalním městům v Českém ráji či Adršpachu.
Obr. 6: Agave aff. parryi |
Než jsme vstoupili do lesního podrostu, narazili jsme na skupinu nádherných rostlin rodu Agave. Dle mého soudu zřejmě Agave parryi, ale mohu se mýlit, podobných druhů s nepatrnými rozdíly je vícero.
Obr. 7: Mammillaria densispina, MAK 486 |
Milé překvapení nás čekalo hned po pár metrech chůzí lesem, kde na obrovských, mechem porostlých balvanech vegetovaly skupiny krásných exemplářů Mammillaria densispina. I v téměř trvalém polostínu si stále udržovaly kulovitý tvar.
Obr. 8: Echinocereus aff. acifer |
Dalším kaktusovým druhem využívajícím přátelské prostředí oblých balvanů byl Echinocereus aff. acifer. Pěkné trsy ale obývaly i odhalené skalní podloží mezi stromy.
Obr. 9 a 10: Echinofossulocactus polyacanthus n. n, MAK 363 |
Temeno zmíněného zalesněného kopce bylo mezi masívními věžemi poseto holými pískovcovými plotnami, které někde přecházely i do prudkých šikmin. K našemu úžasu zde prosperovala další kolonie nádherně vytrněných ‚polyacantusů‘. I zde většina exemplářů byla v plném květu a při fotografování člověk snadno ztratí přehled o čase.
Obr. 11: Echinofossulocactus polyacanthus n.n, MAK 363 |
Některé rostliny měly v pravdě skvostné otrnění, tento exemplář se rozhodl stáčet středové trny, což mu ještě přidalo na atraktivnosti.
Obr. 12: Echinofossulocactus polyacanthus n. n, MAK 363 |
Tento obrázek jen podtrhuje úžasnou atmosféru tohoto místa a nezměrnou krásu zdejších kaktů.