Tenhle poslední zimní měsíc nás tak trochu potrápil. Po relativně teplém období se dostavila zima v plné parádě. Teploměr ukazoval často ranní teploty až kolem –16 °C a teplota zůstávala pod bodem mrazu celodenně. Napadlo nám tady i docela dost sněhu. Ve sklenících bylo nutno pořádně přitopit a kdo nemá skleník napojen na obytnou část domu, musel si cestičku ke svým rostlinám ve sněhu proházet.
Dým stoupající z komína na mně vždycky působí takovým uklidňujícím dojmem. Topím elektrikou, ale v mrazech rád dřevem přitopím. |
Přimrzlé květináče s opunciemi se zdály poněkud v ohrožení případným pádem rampouchů. Naštěstí k tomu nedošlo. |
Zimní měsíce využívají plzeňští kaktusáři k výsevům. V provozu jsou nejrůznější výsevní aparáty, Poslední dobou i s ledkovým osvětlením. V tom mém se celkem dobře daří nejenom výsevům, ale i naroubovaným semenáčkům z lednového výsevu. Pod ledkami také zkouším nějaké sukulentní rostliny, ale to spíš jen abych využil místo.
Dokladem toho, že lze vysévat v zimě i bez umělého osvětlení, jsou následující snímky.
Takhle to vyřešil Jirka Musil. Pod zářivky se mu to prostě už nevešlo. |
No a takhle to vyskládal Honza Poustka. A to prosím letos prý vysévat nechtěl. |
Koncem měsíce se výrazně oteplilo, vykouklo sluníčko a během pár dní to vypadalo jako na jaře. A jak vidno, nejenom přímo v Plzni, ale i v Žatci. I tam totiž máme našeho člena, a to Jirku Vondráčka. Pěstuje zimovzdorné, a jak se zdá, sezóna už mu začala. V jeho velkoryse pojatých pařeništích už se mu semenáčky tísní.
U té hromady písku prý letos vzniknou další pařeniště. A jak Jirku znám, nebudou poslední. |
Napřed je třeba „semenáčky“ vyrýt. |
Zkontrolovat kořeny. |
Sadbovačem se udělají díry. |
A je hotovo. |
Nepochybuji o tom, že na podzim se budou opět tísnit. Až to bude možné, doporučuji Jirku v Žatci po dohodě navštívit. Byl jsem u něj dvakrát a jistě ne naposled.
Naše schůze v únoru opět probíhaly on-line. Ještě, že máme alespoň tuto možnost. Jsme rádi i za to, že můžeme sledovat přes počítač přednášky, kterých je poměrně dost. Alespoň tyto kontakty máme. Je vidět, že společnost žije a že nás jen tak něco nezlomí.
Letos v únoru měl proběhnout náš Kaktusářský bál. Myslím, že jsme jediný spolek v republice, který takovou akci pořádá. Měl být letos tuším 35.
Bohužel... dlouholetá tradice byla ze známých důvodů přerušena. Tak snad jen zavzpomínám nad několika obrázky na bál minulý.
Snímek z přípravy bálu, kdy se tímto způsobem míchají obálky s lístky do tomboly. |
Zvláštností našeho bálu je tombola, ve které každý zakoupený lístek vyhrává. Cen je proto velké množství, ale pokud vím, tak automobil ani zahraniční zájezd zatím nikdo u nás nevyhrál. Snad to bude tím, že doposud nikdo tuto cenu do tomboly nevěnoval. Mnoho cen totiž pochází právě z darů našich členů. A pohříchu to bývají právě kaktusy.
Výzdobu včetně tomboly je třeba připravit už v dopoledních hodinách. |
Vchod střeží vždy dobře zásobený Vašek Pitr |
Milan Kůrka s manželkou před vstupem do sálu. |
A tady už to prostě jede. Hudba hraje a všichni se baví. |
Bál končí, Luboš Kanca, alias Laabus si odnáší výhru. Není ten úsměv Jany Černé malinko škodolibý? |
Věřím, že budou další bály, že se opět budeme bavit všichni vespolek a dělit se o radosti i starosti, které přináší život kolem kaktusů a spolkový život vůbec.
Zatím se opatrujme.
A co o kaktusech soudí spisovatel?
Můžete je milovat, aniž byste se jich neslušně dotýkali, líbali je nebo tiskli k ňadrům; nestojí o žádné důvěrnosti a jiné takové frivolity; jsou tvrdé jako kámen, ozbrojené až po zuby, odhodlané nedat se; jdi dál, bílá tváři, nebo začnu střílet. Karel Čapek - O pěstitelích kaktů |
Komentáře
Skodlivec
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.