Houbové choroby - suchá hniloba
Tady už budu stručnější. Suchá hniloba vzniká tehdy, jsou-li houbou napadeny kořeny nebo kořenový krček a houba zachvátí cévní svazky, aniž by se nějak významně zajímala o ostatní tkáně kaktusu.
Protože ten pak nemá od kořenů zabezpečený přísun živin, pomalu usychá. Hub, které tohle dokážou, je víc. Například hlízenka (Sclerotinia) nebo Verticilium, obě tyto houby jsou ale na kaktusech zatím velice vzácné a Sclerotinia navíc dokáže způsobit i hnilobu mokrou. Časté jsou však ve sbírkách houby rodu Fusarium, hlavně F. oxysporum, culmorum a zejména ve výsevech F. subglutinans. Fusária do rostlin vstupují nejčastěji v oblasti kořenového krčku a cévními svazky prorůstají dále do rostliny. Proto se často můžeme setkat s rostlinou, jejíž kořeny jsou prakticky zdravé.
Jak napadená rostlina vypadá na řezu, vidíme na následujícím obrázku.
Rezavě hnědé zabarvení cévních svazků je dost typické. V odumřelé hmotě bývá často vidět mycelium, podle druhu různých barev – bílé, šedozelené nebo také růžové.
Dost často se taky stane, že houba zastaví spontánně svůj vývoj odumřelá tkáň se pak dá z rostliny vyloupnout a na zdravém zbytku najdeme čekací kořínky.
Podobného jevu se můžeme dočkat také po ošetření rostliny (postřikem samozřejmě) fungicidy, opět doporučím pro jednoduchost kombinaci strobilurin a azol.
