Jak vnímat „čistý“ druh u rodu Echinofossulocactus?
Už to bude dva roky, co jsme se v San Luis Potosí domluvili s Pedrem na občasném sdílení a určování fosuláčů v internetové aplikaci iNaturalist.
Jedná se o jednu z nejoblíbenějších aplikací zaměřených na přírodu na světě. Propojením zájemců o přírodu s přírodovědci pomáhá identifikovat rostlinné a živočišné druhy. Projekt iNaturalist se objevil v roce 2008 jako závěrečná magisterská práce studentů Nate Agrin, Jessica Kline a Ken-Ichi Ueda na mladé Kalifornské univerzitě zaměřené na informatiku v Berkeley (byla založena v roce 1994). Nate a Ken-ichi pokračovali v práci na webu po dokončení studia, s určitými dalšími podporami byly stránky nadále rozšiřovány až se aplikace stala v roce 2014 iniciativou Kalifornské akademie věd a v roce 2017 společnou iniciativou se známou společností National Geographic. Nyní je dostupná i v přátelské verzi naší mateřštiny.
Dlouho jsem se rozhoupával, zda do tohoto virtuálního prostoru vstoupit. Člověk by nerad ohrozil rostlinné druhy prozrazením přesného místa jejich výskytu. Navíc v zemi, kde je jenom hostem. Pedro mě uklidnil. Přesnou pozici vzácných a ohrožených druhů aplikace počítačově rozmazává, přesouvá o mnoho kilometrů jinam. No, říká se: „Věř, kdo věřit můžeš“. Pochybnosti zůstávají, ale u cca 95% fosuláčů v přírodě se o přímé ohrožení asi nejedná. Vždyť se jedná o jedny z nejrozšířenějších kaktusů. A s tím je spojen další problém, hybridizace, vzájemné ovlivňování izolovaných populací.
Hybridizace byla usnadněna a urychlena s příchodem španělských kolonizátorů před 500 lety. Jak? Decimování miliónů původních mexických obyvatel včetně jejich kultury a jejich důmyslné adaptace na přírodní zdroje se dělo přímo, vojensky nebo nepřímo šířením evropských infekčních nemocí; neštovic, chřipky, příušnic, spalniček a jiných. Další těžkou ránou byla introdukce nepůvodní flóry a fauny. Většina introdukcí byla úmyslná a byla vedena se záměrem zvýšit rozmanitost dostupných potravin a zdrojů. Mezi nepůvodními (exotickými) rostlinami a zvířaty byly ovce, prasata, kuřata, kozy, skot, pšenice, ječmen, fíky, vinné révy, olivy, broskve, kdoule, granátová jablka, zelí, hlávkový salát a ředkvičky, stejně jako mnoho květin. Tlak domestikovaných zvířat a pěstování nepůvodních plodin v mimořádně zranitelných mexických ekosystémech byl značný. Bezohledná pastva nekontrolovaného množství zvířat vedla k rychlé devastaci a odumírání lesostepní vegetace, k plošným sesuvům a odplavením půdy. Dokonce i samotní zástupci kolonizátorů začali po půl století od Kolumbova připlutí do Ameriky zavádět předpisy pro kontrolu chovu ovcí k ochraně práv domorodců na půdu a produkci potravin. Echinofosulokaktusy, vybavené mimořádnou přispůsobivostí, měly pro osídlování nových příležitostí, nově obnažených povrchových částí matečných hornin více než 400 roků. Čtyři století příležitostí pro šíření z míst původního výskytu, čtyři století pro adaptaci na místní podmínky a pro hybridizaci.
Co vše se může stát v oblasti kontaktů dvou druhů fosulokaktů E. dichroacanthus a E. heteracanthus za pouhých několik desítek let po stavbách přehrad pro zásobení hlavního města Aguascalientes, v oblasti mezi druhou nejvýznamnější přehradou ve stejnojmenném státě Aguascalientes „La presa Gral. Abelardo L. Rodríguez“ a pod ní se nacházející menší přehradou „La presa Los Arquitos“ je možno pozorovat na připojených snímcích. Stavební aktivity, narušování povrchu půdy, přemísťování stavebních hmot a odtěžených zemin napomohly za součinnosti s opylovateli pravděpodobně k ještě většímu prolínání znaků nově se vyskytujících rostlin, potomků křížení mezi dvěma výrazně odlišnými rodičovskými druhy. Jenom pro představu uvádím, že fotografie hybridních rostlin (obr. 8 - 15) byly pořízeny pod hrází přehrady Presa Rodríguez během krátké, půlhodinové procházky dne 1. března 2014 na svazích a skalkách levostranného mělkého kaňonu přítoku do následující přehrady „La presa Los Arquitos“ (viz obr.7).
Bylo by žádoucí, aby si přiložené snímky pozorně prohlédli všichni ti, kteří mají neotřesitelnou představu o stabilitě charakteristických druhových znaků v přírodě anebo hledají podobnost mezi vlastními sbírkovými rostlinami s nejistým původem a chybějící jména rostlin přiřazují na základě souladu s fotografiemi druhů v literatuře (např.: „Fotku i s původními popisy jsem našel v kaktusářském časopise XXXX a podle těchto údajů jsem už s jistotou určil a označil svoje rostliny.“). "Čisté" druhy ve smyslu autonomně se vyvíjejících ostrůvkovitých populací echinofosulokaktů s více či méně stabilizovanými znaky určitě existují a stojí za to po nich pátrat. Při snahách o taxonomickou orientaci v tomto obížném rodě je ale stejně tak důležité hledat odpovědi s pokornou a otevřenou myslí, s vnitřním převědčením, že přírodu nelze svázat do škatulek.
Obr. 1 E. heteracanthus CH 216 Aguascalientes první z rodičovských druhů. Z diagnostického hlediska je významná přítomnost centrálního středního trnu.
Obr. 2 E. heteracanthus sp. Cerro del Muerto AG jiný exemplář prvního z rodičovských druhů opět s centrálním středním trnem (foto Eduardo Castillo; iNaturalist). Tento druh je "doma" v blízkém pohoří Cerro del Muerto. Kaktusáři ale znají podobné populace ze Zacatecasu, z nalezišť Mammillaria perezdelarosae ssp. andersoniana.
Obr. 3 E. heteracanthus sp. Cerro del Muerto AG ještě jeden exemplář prvního z rodičovských druhů s centrálním středním trnem (Zdroj: https://www.inaturalist.org/)
Obr.4 E. dichroacanthus sp. Jesus Maria AG druhý z rodičovských druhů.
Obr.5 E. dichroacanthus sp. La Tomatina AG druhý z rodičovských druhů.
Obr.6 E. dichroacanthus sp. Jesus Maria AG druhý z rodičovských druhů.
Obr. 7 Lokalita s přechodnými formami mezi oběma rodičovskými druhy mezi přehradou „La presa Gral. Abelardo L. Rodríguez“ a pod ní se nacházející menší přehradou „La presa Los Arquitos“ ve státě Aguascalientes.
Obr. 8 Hybridní Echinofossulocactus sp. Presa Rodríguez s intenzivně zabarvenými květy
Obr. 9 Hybridní Echinofossulocactus sp. Presa Rodríguez s květy s krémovým odstínem.
Obr. 10 Hybridní Echinofossulocactus sp. Presa Rodríguez připomínající E. heteracanthus z okolí Pachuca z Hidalga.
Obr. 11 Hybridní Echinofossulocactus sp. Presa Rodríguez připomínající některé rostliny z populací E. lloydii.
Obr. 12 Hybridní Echinofossulocactus sp. Presa Rodríguez blízký k prvnímu z domnělých rodičů k E. heteracanthus Cerro del Muerto, ale s chybějícím centrálním středním trnem.
Obr. 13 Hybridní Echinofossulocactus sp. Presa Rodríguez s tmavými spičkami trnů.
Obr. 14 Hybridní Echinofossulocactus sp. Presa Rodríguez, který je téměř identický s prvním z domnělých rodičů - s E. heteracanthus Cerro del Muerto. Centrální střední trn je ale jen na některých areolách.
Obr. 15 Hybridní Echinofossulocactus sp. Presa Rodríguez má zdvojené střední i okrajové trny.
Komentáře
Zver v prirode je elementom prirodzenej hybridizacie, ale clovek so svojou schopnostou presuvat sa stvovky kilakov denne s plnymi crevami plodov...semtam sa daky plod zje.To nie je bonz na kaktusarov...kaktusove plody sa jedia bezne obyvatelstvom.A potom mame chaos v taxonomii
Vyborny clanok.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.