Červci a ochrana proti nim
V třetí části našeho seriálu si řekneme něco o červcích, lidově řečeno „vlnatkách“. Pravá vlnatka však nemá s červci nic společného, jedná se o mšici krvavou.
Červce obecně a zjednodušeně můžeme rozdělit na vlnaté, u nichž se samice v dospělosti obalují voskovými výpotky ve formě poprašků, vláken a chomáčků, které je činí velice odolnými, dále kořenové, kteří jsou i v dospělosti pohybliví a žijí na kořenech rostlin (rod Rhizoecus), tělo mají šedě poprášeno voskem.
Foto: Husár Stanislav.
Dále se na rostlinách mohou vyskytovat puklice a štítenky (štítenka kaktusová).
Vývojový cyklus u červců trvá zhruba 35–45 dnů. Někteří červci jsou živorodí (červec paprsčitý), někteří se líhnou z vajíček (červec citroníkový). Vývoj samic a samců je odlišný a pro naše potřeby nepodstatný. Samci jsou okřídlení. Po vylíhnutí se mladé larvy rozlézají po okolí, snaží se dostat drenážními otvory ke kořenům a v tomto období jsou nejzranitelnější.
Po zakrytí výpotkem či štítkem je ochrana již podstatně problematičtější.
Možnosti praktické ochrany
Pro praktickou ochranu proti červcům můžeme v současné době použít přípravky na bázi organofosfátů, neonikotinoidů a pyretroidů.
Sortiment legálně dostupných přípravků je však velice omezený a v podstatě se jedná o jednu účinnou látku ze skupiny neonikotinoidů a dvě účinné látky ze skupiny organofosfátů. U pyretroidů je přípravků více, ale nechávám je záměrně na posledním místě, protože jejich účinnost je na červce nejslabší a jejich použití může být na místě v zimě, pokud bychom červce na rostlině zjistili a chtěli nějak preventivně zasáhnout a nečekat do jara.
Rozhodujícími přípravky v ochraně proti červcům jsou organofosfáty a neonikotinoidy, probereme si tedy jednotlivé skupiny a jejich zástupce.
Organofosfáty
Jedná se o organické sloučeniny (estery kyseliny fosforečné). Vyznačují se rychlým účinkem, mají poměrně příznivou rezidualitu, jejich poločas rozpadu je relativně rychlý. Bohužel pro teplokrevné živočichy a tedy i člověka jsou značně jedovaté, a jejich metabolity někdy i více jak samotný organofosfát. Starší z vás si jistě vzpomenou na Metation, Intration, Fosfotion, Zolone, Arafosfotion – ten působil i jako akaricid apod. V současné době máme k dispozici pouze dvě povolené látky, a to chlorpyrifos a dimethoate. Ač se jedná o dva organofosfáty, je mezi nimi významný rozdíl.
Přehled přípravků – účinné látky, mechanismus působení
Organofosfáty obecně blokují acetylcholinesterázu, která štěpí acetylcholin. Pokud je acetylcholinesteráza blokována, acetylcholin se hromadí v těle, nedochází k jeho odbourávání a hmyz hyne v nervových křečích. Jsou to neurotoxikanty.
Účinná látka: Chlorpyrifos + cypermethrin.
První z dostupných přípravků na trhu. Obsahuje organofosfát a pyretroid, jedná se tedy o kombinovaný přípravek. Zde bych chtěl upozornit na jeden omyl, kterým je systémové působení Nurelle D.
Chlorpyrifos ani cypermetrin nemají systémové působení, přípravek Nurelle D nemá ani hloubkový účinek, má pouze kontaktní účinek a silnou fumigační schopnost! A tím se právě významně liší od druhého typu organofosfátu.
Foto zdroj: https://www.hnojivapraha.cz, https://www.levnepostriky.cz, https://agromanualshop.cz.
Učinná látka: Dimethoate.
Jedná se o systémový přípravek s rozvodem po rostlině. Pro profesionální použití existuje analog s názvem Danadim Progress. Možná si někdo vzpomenete na přípravek Perfektion, tak ten obsahoval stejnou účinnou látku.
Koncentrace Bi 58 EC , případně Danadimu je 0,1 %.
Bohužel, podle nejnovějších zpráv Bi 58 EC stáhli z trhu, a tak tyto informace poslouží těm, kteří ho mají na zásobě. Danadim Progress je dostupný, ale ve velkém balení.
Co se týká použití Nurelle D, moc ho nedoporučuji, protože dost často tento přípravek pálí.
Stejnou účinnou látku, tedy chlorpyrifos, obsahuje i přípravek Reldan, pokud ho někdo má. Reldan oproti Nurelle neobsahuje pyretroid cypermetrin.
Bi 58 EC nebo Danadim Progress je z hlediska šetrnosti a hlavně účinku lepší díky jeho systémovosti, působí jak postřik na nadzemní část, tak zálivka, rostliny jsou schopny účinnou látku přijímat přes kořeny a rozvést do těla rostliny, samozřejmě působí i jako přímý dotykový jed na červce, kteří se s ním dostanou do styku.
K použití organofosfátů ve sbírce stručně jen tolik, že se jedná o poměrně silné jedy a tak by se k nim mělo i přistupovat, tudíž chránit se při postřiku a vyvarovat se vstupu do sbírky alespoň po dobu dvou dnů. Organofosfáty je rovněž možné s úspěchem využít při přesazování rostlin, kdy ošetřeným rostlinám v přípravku smočíme kořeny , necháme oschnout a poté zasadíme.
Bohužel, tak jako mnoho účinných látek, tak i dimethoate a zřejmě i chlorpyrifos budou k roku 2021 staženy z trhu, proto pokud se pěstitel pro přípravky s těmito účinnými látkami rozhodne, bude nutné se jimi předzásobit.
Foto zdroj: https://www.levnepostriky.cz
Dostáváme se k druhé skupině, a tou jsou neonikotinoidy.
Neonikotinoidy
Jedná se o insekticidy chemicky podobné nikotinu, mechanismus účinku je podobný jako u organofosfátů, také blokují acetylcholinesterázu, jsou to rovněž neurotoxikanty. Na rozdíl od organofosfátů ale nejsou pro lidský organismus akutně toxické, takže práce s nimi je bezpečnější.
V minulé době byly na trhu tři účinné látky dostupné veřejnosti- thiametoxam, imidacloprid a acetamiprid. V současné době můžeme použít legálně pouze jednu látku, a to acetamiprid. Ostatní dvě byly z důvodu velké perzistence a prokázané škodlivosti pro včely zakázány, tudíž přetrvávají u pěstitelů kaktusů pouze ve starých zásobách. Existuje ještě jedna účinná látka, thiacloprid, ale ta je určena pouze pro profesionální použití. U včel byly v poslední době zjištěny enzymy, odbourávající poměrně rychle právě acetamiprid a thiacloprid, takže zatím tyto látky byly vzaty na milost. Ale podle nejnovější zprávy i thiacloprid bude od roku 2020 zakázán, tudíž zbude pouze acetamiprid.
Mechanismus působení neonikotinoidů
Všechny neonikotinoidy bez výjimky působí systémově, akropetálně a jako všechny systémové látky pouze v době aktivního růstu rostliny. Velkou chybou je aplikovat tyto látky v době vegetačního klidu, a týká se to i systémového organofosfátu dimethoate, protože nedojde k rozvodu účinné látky v rostlině a přípravek pak působí pouze částečně kontaktně. Připravujeme se tak o jeho významnou vlastnost.
Jednotlivé přípravky a jejich správné použití.
Začneme přípravkem, který je v současné době jako jediný na trhu povolený.
Účinná látka: Acetamiprid.
Veřejnost se může setkat s tímto přípravkem ještě pod názvem Careo, Careo substral, Careo tyčinky, eventuálně Aceptir – jedná se pořád o Mospilan.
Působí jako každá systémová látka, je rozváděn do těla rostliny, avšak v rozhodné míře akropetálně, směrem k vrcholu. Bazipetální působení je nevýznamné. Koncentrace v rozmezí 0,04–0,08 %, jde o relativně šetrný přípravek vůči rostlinám.
Foto zdroj: https://www.higarden.cz, https://www.e-agro.cz, https://www.growshop-olomouc.cz, https://www.levnepostriky.cz, https://www.svet-travniku.cz, https://agromanualshop.cz
Přípravky v současné době zakázané, ale používané do spotřebování zásob
Účinná látka: Imidacloprid.
Systémový insekticid, doporučená koncentrace 0,035 %. Stejnou účinnou látku obsahoval insekticid Warrant.
Imidacloprid se vyznačoval mnohem delší perzistencí, tudíž i účinkem, ale právě vzhledem k těmto vlastnostem a škodlivosti včelám byla jeho výroba zastavena. Jeho primární využití bylo u chmelu.
Foto zdroj: https://agronotizie.imagelinenetwork.com
Účinná látka: Thiametoxam.
Rovněž systémový insekticid, doporučená koncentrace 0,05–0,1 %, spíše použít vyšší hranici, jinak pro ni platí vše stejně jako pro Confidor.
Foto zdroj: https://www.levnepostriky.cz
Nyni se musíme zmínit o nejdůležitější věci, a tou je způsob aplikace všech tří přípravků. Jak Confidor, Mospilan tak i Actara jsou plně systémové, ale jak již jsme si řekli, s převážně akropetálním působením. Tyto látky se musí aplikovat v době plného růstu a hlavně nečekat, že ošetřením těla kaktusu se účinná látka dostane ke kořenům. Vzhledem k akropetálnímu působení se do kořenové zóny může dostat v nejlepším případě jen malá část a to na červce nestačí a mohly by tímto poddávkováním vznikat odolné populace.
Tudíž u neonikotinoidů, tak jako u organofosfátu dimethoate, bychom si měli ujasnit, kde chceme červce zasáhnout. Pokud na nadzemní části, bude stačit postřik těla, pokud ale v kořenové zóně, je nutno zvolit zálivku.
Celá věc je však ještě trochu složitější. Actara i Confidor obsahovaly oproti Mospilanu účinnější typ neonikotinoidu. Mospilan se v porovnání s předchozími dvěma přípravky jeví jako slabší, i když i acetamiprid jsou kořeny schopny nasát a rozvést do rostliny.Oficiálně nikdy nebyla zkoušena koncentrace Mospilanu pro zálivku, tudíž v tomto případě je každý sám pokusníkem. Zcela určitě je nutno použít koncentraci na nejvyšší povolené hranici. Co se týká přípravku Careo, není to produkt firmy Sumiagro, je určen pro postřik a jako depozitum do půdy ve formě tyčinek. V podobě tyčinek obsahuje dvojnásobné množství účinné látky oproti Mospilanu a pro toto použití je oficiálně povolen. Proti škůdcům účinkuje, ale ošetření je drahé .
A nyní krátce k posledním dvěma přípravkům.
V letošním roce se vrací na trh přípravek Applaud 25 SC (účinná látka - buprofezin) Je to vítané rozšíření portfolia účinných látek. Applaud působí dlouhodobě, ale pouze na nymfy. Nepůsobí na vajíčka a na dospělce. Lze ho použít jako postřik na nadzemní část rostliny.
Na posledním místě bych jmenoval (v souvislosti se sviluškami již dříve zmiňovaný přípravek) Movento 100 SC. Pro ochranu proti červcům lze použít koncentraci 0,04-0,06% a zde můžeme využít toho, co nefunguje u Actary, Confidoru a Mospilanu, a to je bazipetálního plnohodnotného posunu účinné látky do kořenů. Tedy pokud postříkáme zelenou nadzemní část, účinná látka se přesune i do kořenů a červce , kteří ji nasají, zahubí.
U tohoto přípravku je možná i zálivka, tak jako u předcházejících přípravků, ale zase s tím, že oficiálně ji firma Bayer nemá registrovanou. Koncentrace stejná jako u postřiku.
Je to jediný v současné době známý insekticid, který dokáže červce hubit dvěma způsoby posunu účinné látky, ale bylo by velice ošidné spoléhat při likvidaci červců pouze na něj. Musíme mít vždy na paměti vznik možné rezistence a přípravky střídat.
Pro úplnost ještě zmíním kdysi používaný přípravek Vydate. Tento přípravek byl ze skupiny karbamátů a vyznačoval se výbornou účinností a tolerancí vůči rostlinám, bohužel již řadu let na trhu není. Pro profesionální použití je k dispozici Vydate G, ale ten je již v granulované formě a pro veřejnost nedostupný.
Závěr
S následujícími řádky nebudou mnozí souhlasit, ale může to být i námětem k diskuzi. Na rozdíl od svilušky, kterou při jejím výskytu opravdu nemůžeme nechat bez povšimnutí a musíme zasáhnout neprodleně, v případě zjištění červců v omezené míře na kořenech nemusíme až tolik spěchat a vždy je lepší, samozřejmě při rozumném počtu napadených rostlin, tyto vyndat ze substrátu, očistit, provést dezinsekci a přesadit, než hned používat chemické přípravky plošně. Negativní působení červců je pomalejší, takže nám to pro mechanické úkony dává čas a prostor. Osobně to s trochou nadsázky nazývám „ koexistencí s červcem“, pokaždé při podzimním úklidu nebo jarním vynášení takové rostliny objevím a postupuji dle výše uvedeného. Na šíření červců má dále dle mého názoru vliv i způsob závlahy, ve společných namáčecích mísách je hodně usnadněno. Je to určitá daň za nesporné výhody tohoto typu zálivky, i když by se dalo namítnout, že i likvidace pomocí podmáčení je snazší. Pokud jsou rostliny postaveny v pěstebním zařízení každá zvlášť, šíření červců je dost ztíženo. A jako v případě svilušky, tak i u červců rostliny namačkané na sobě jejich rozvoj usnadňují. Ale jak jsem již předeslal, je to vše věc názoru a pohledu pěstitele. Při přemnožení zasáhnout chemií logicky musíme. Díky systémovosti přípravků je pak možné zasahovat preventivně, obvykle na jaře a před zimou, v dobře vedené sbírce by to mělo bohatě stačit. Základem je a zůstane vždy prevence, protože v drtivé většině případů si červce zavlečeme do sbírky nákupem rostlinného materiálu, tudíž karanténa a preventivní ošetření jsou vždy na místě.
Foto: Husár Stanislav.
Intenetové zdroje a e-shopy:
- https://www.hnojivapraha.cz
- https://www.levnepostriky.cz
- https://agromanualshop.cz
- https://www.higarden.cz
- https://www.e-agro.cz
- https://www.growshop-olomouc.cz
- https://www.svet-travniku.cz
- https://www.levnepostriky.cz
- https://agronotizie.imagelinenetwork.com
Článek doplnil a upravil: Sikora Henryk
