Pro květnové noviny se témata hledají snadno, protože duben je ve znamení exploze krásného kaktusového kvetení. Dnes ale výjimečně nezačneme obrázkem kaktusu. V souvislosti se současným viroidním děním tuto rubriku uvádím žánrovým obrázkem. Představím čtenářům svojí Lídu, v celé její kráse.
Ludmila Pavlíčková u svého rododendronu.
Jeden z vtipálků poznamenal, že to Lídě rok od roku sluší čím dál více. Proč ne? Ale teď už ke kaktusům. Snažím se, aby obrázky byly hezké, pokud možno dávám si záležet i na pozadí. U tohoto obrázku je ovšem obloha tak vymetená, že to působí jako modrý papír. No, také ten by se dal použít, i to jsem dříve zkoušel.
Na obrázku vidíte Echinocereus lloydii, některé mají spoustu pylu, některé naopak ani památky. Odborníci tvrdí, že se jedná o přírodní hybrid. To vysvětluje i ony hrátky s pylovými zrnky.
Byl jsem tam, někde v těch místech, kde naše kytky rostou, v budově – no spíše v kůlně soudu, kde na začátku minulého století vládl zlotřilý soudce Bean, co za krádež lahve whisky jen zřídka vynesl jiný trest než oběšení. Tehdy byl na západ od řeky Pecos jiný pořádek než nyní u nás. Hezké bylo, že pro poučení turistů ležela při cestě malá skalka s místními kaktusy.
Echinocereus x lloydii SB 731, Pecos Co, Tx.,
Před lety jsem od Pepíka Buška dostal pár semínek se jménem Echinocereus coccineus „zelený květ“. Vyrostla z toho kytka, ke které bych přiřadil stejné jméno jako k minulé rostlině, tedy Echinocereus x lloydii. Budu rád, když mě pánové Hadrava a Müller (organizátoři mrazuvzdorné sekce) poopraví. Ať je to tak nebo tak, barva květu je nejen nádherná, ale i velice neobvyklá.
Echinocereus aff. x lloydii, f. se zeleným květem.
Dnes zveřejním poslední echinocereus. Chudák se rozhodl tak zaplodit, že tu spoustu kvítků ani neotevřel. Přecenil totiž své síly, některé kvíty se jen pootevřely, některé ani to ne.
Echinocereus cylindricus SB 963, Culberson Co, Tx.
Posledními obrázky odskočíme od echinocereusů do jiných rodů. Nejdříve zvedneme jeden z prvních thelokaktusů, co jsem v přírodě viděl, můj nález (resp. nález S, Bracka) z května 1990. Takže možná přesně na chlup 30 let tomu nazad? To byly časy, to mi nožičky jinak kmitaly.
Thelocactus conothelos subsp. argenteus PP 24, Sandia Victoria, Nuevo León.
Z Nového Leonu se přesuneme na Baja California, tam jsme totiž hledali a našli tento krásný, drobný ferokaktus. Fordíci často rostou tak blízko u břehu, že jsou pokryti vrstvičkou soli z mokrého větru. To se jim u nás stát nemůže, ale u nás také nerostou tak pěkně do šířky jako tam u Pacifiku. Kvetou asi nejdříve ze všech ferokaktusů u nás, proto jsou mezi kaktusáři také velmi oblíbeni.
Ferocactus fordii PP 135, El Valle de Tranquilo, Baja California.
Obrázek Aylostera albopectinata jsem už jednou do novin pověsil. Ovšem nyní nakvetla tak báječně, že mi to nedá a ukážu Vám ji znovu.
Aylostera albopectinata
To je dnes poslední obrázek. Noviny si přečteme ještě v červnu, pak si užijeme prázdninovou přestávku. Doufejme, že na konci září se všichni ve zdraví setkáme při Zamykání sezóny v Chrudimi. Za měsíc opět na těchto stránkách,
těší se – Pavel Pavlíček
