Jeden ze zajímavých taxonů mezi mamiláriemi představuje tento nenápadný, avšak elegantní, drobný kaktus. Jedná se o druh Mammillaria zublerae, který je ve sbírkách rozšířen poměrně vzácně. Jestli je toho příčinou jeho „obecné neobjevení“ nebo malá atraktivita, zůstává otázkou.
Přáním autora tohoto článku je, aby se i tento druh rozšířil mezi pěstitele kaktusů a stal se trvalou součástí běžných sbírek.
Jedná se o polštářovitě rostoucí kaktus s trsovitým stonkem, květy mají jasně žlutou barvu. Plod dozrává asi 6 měsíců po opylení. Zajímavá jsou velká, černá semena, která jsou 1,6 mm dlouhá a 1,2 mm široká. Druh je cizosprašný.
V roce 2011 popsalo několik autorů nový druh mamilárie nazvaný Mammillaria cielensis (podle biosférické rezervace El Cielo ve státě Tamaulipas, kde roste). Jedná se však pravděpodobně pouze o růstovou formu druhu Mammillaria zublerae, nalezenou v nejsevernější části areálu výskytu ze stinných a vlhčích míst.
Areál výskytu tohoto druhu je malý, ale podle současných poznatků víme, že není omezen pouze na jediný vápencový skalní útvar východně od města Tula směrem na Ocampo (jihozápad mexického státu Tamaulipas), jak se původně uvádělo. Představovaný druh vyhledává díry a štěrbiny ve skalách vyplněné čistým, černým humusem. W. Reppenhagen, který navštívil lokalitu na začátku března, zastihl rostliny v plném květu. Jak uvádějí i ostatní autoři, oblast je oproti okolním lokalitám humidnější a průměrný roční úhrn srážek kolísá mezi 700–800 mm.
V původním popisu, který provedl W. Reppenhagen, se objevuje druhové jméno ve tvaru zubleri, což v latině odpovídá epitetonu zvolenému po muži. Vzhledem ke skutečnosti, že Ruth Zubler byla žena, (švýcarská kaktusářka, která druh objevila v roce 1981) musí být správně zvolená koncovka – ae, tedy zublerae.
Mammillaria zublerae je přeci jen choulostivější, než by se mohlo zdát na základě podobně formovaného stonku, jako mají snadno pěstovatelné mamilárie. Přirůstá jednak pomaleji a odnože oddělujeme od mateřské rostliny ostrým nožem, nikoliv prostým odtrhnutím. Vzhledem k určité vzácnosti druhu pěstuji své dva klony roubované. Jakmile se mi podaří vytvořit semena, založím další generaci semenáčků na vlastních kořenech. Rozmnožujeme-li tento druh generativně, musíme mít na paměti, že jeho velké semeno klíčí relativně dlouho, obvykle 7–10 dní v závislosti na teplotě, která by se měla pohybovat optimálně v rozmezí 24–28 °C. Jak uvádí W. Reppenhagen, odebraný vzorek půdy z lokality vykazoval poměrně nízké pH s naměřenou hodnotou 4,5. Není proto asi vhodné přimíchávat do substrátu pro pravokořenné rostliny příliš mnoho zásaditých substancí jako je vápencová drť, mletý dolomitický vápenec nebo zeolit. Jinak platí stejné zásady jako pro pěstování ostatních, běžných mexických kaktusů.
Více informací o tomto druhu se čtenář může dozvědět v letošním díle Atlasu kaktusů, kde bude Mammillaria zublerae uveřejněna jako samostatná položka.
Mammillaria zublerae
