Jižní Afrika patří mezi botanicky nejzajímavější oblasti. Známe několik cestovatelů, kteří se tam vrací obdivovat nebo studovat místní flóru a nedivím se jim, protože její různorodost snad na světě nemá obdoby. Specifickou oblastí je Kapsko,
jehož sukulenty jsou už dávno běžnou součástí našich sbírek. Mnohé africké cibuloviny a hlíznaté rostliny již za sukulenty považujeme dávno (Bowiea, Bulbine, Drimia, Haemanthus, Ledebouria aj.), objevují se i v encyklopediích sukulentních rostlin a přidávají se k nim stále nové. O podobném druhu Brunsvigia jsem psal nedávno. Dnes se chci podělit o krásný snímek manželů Sudových a skromné zkušenosti z pěstování cibuloviny druhu Boophone disticha z čeledi Amaryllidaceae, popsaném v r. 1825.
Obecně je několik druhů rodu Boophone rozšířeno na velkém území v subsaharské Africe, převážně od jižního Kapska po tropické oblasti východní Afriky. Obrovské cibule druhu Boophone disticha (na některých lokalitách až 18 cm v průměru) zčásti vyčnívají nad povrch půdy. Obvykle jejich střed obklopují vrstvy suchých obalů. Před rašením nových listů rostlina vykvétá hustým okolíkem složeným až ze stovky růžových, fialových nebo červenavých vonných květů. Stonky okolíků se postupně prodlužují a po odkvětu se kulaté okolíky ulamují. Vítr je žene krajinou, což vede k rozšiřování semen. Následně po odkvětu na rostlinách vyrůstají vějířovitě uspořádané listy s více či méně zvlněnými okraji. Lidové označení druhu v překladu znamená „rostlina s listy jako otevřená kniha“. Do širšího povědomí veřejnosti se tento druh dostal zejména kvůli své prudké jedovatosti – rostliny byly v minulosti používány k výrobě šípových jedů.
V přírodě rostliny vegetují vždy v období srážek v oblasti, kde se vyskytují. Proto mají u nás některé rostliny ve sbírkách tendenci vegetovat a tvořit listy v letním období. Jiné přečkávají letní měsíce v bezlistém stavu. Na konci léta se probouzejí a jde-li o dospělé jedince, nasazují na květ, my jsme to pozorovali nejpozději v srpnu. Rostliny pak mají zimní růst a listy ztrácejí až na jaře s postupným oteplováním (literatura uvádí např. ty, pocházející z okolí města Grahamstown ve vých. Kapsku). Pěstování rostlin se zimními listy se nám vzhledem k našim podmínkám příliš nedařilo, a tak jsme je vyměnili za jiné africké cibuloviny. Pěstujeme nyní rostlinu s letními listy. Používáme propustný substrát s neutrální půdní reakcí. Praktici upozorňují, že rostliny mají dužnaté kořeny stejně jako téměř všichni příslušníci této čeledi, a proto příležitostná mírná celoroční zálivka (zvlhčení horního nebo dolního horizontu substrátu v pěstební nádobě) nevadí.
Obr. 1. Boophone disticha, autoři snímku – manželé Sudovi.
