Přemluvily mě ženský na poznávací výlet po Mexiku. Městečka, kostely, pyramidy, moře, let balonem nad Teotihuacanem... Samé pěkné a příjemné zážitky. Jen kaktusy v itineráři chyběly.
„Naštěstí‟ se nám v městě Oaxaca pokazila klimatizace. Rozhodlo se, že v Oaxaca přespíme o jednu noc více a odpoledne věnujeme opravě. Holky jsem vyložil u hotelového bazénu a vydal se k opraváři. Ukázalo se, že uklepaný kabel je záležitost jen na půl hodiny a v tu chvíli se začal rodit plán, co s volným odpolednem. Vzpomněl jsem na úžasné místo, které jsem viděl před asi pěti lety. Mammillaria deherdtiana var. dodsonii. Ta přeci roste někde tady poblíž. Našel jsem v počítači souřadnice a zjistil, že roste 55 km daleko, hodinu a půl jízdy.
Rychlý propočet říkal, že na lokalitě budu okolo šesté, stmívá se v sedm. A tak jsem vyrazil. Oaxaca ale byla neskutečně zasekaná. Všude zátarasy, autobusy a nákladní auta napříč silnicemi. Asi měl projíždět nějaký potentát. Z města se mi podařilo vykličkovat snad po čtyřiceti minutách. Hrůza.
A začal jsem být lehce nervózní, jestli vůbec na lokalitu dojedu za světla. Uháněl jsem po ostrých serpentinách do prudkého kopce jako o život. Na lokalitu do výšky 3 200 metrů nad mořem jsem vystoupal až v sedm večer. Ta výška ale skýtala o trošku delší slunečný osvit, takže slunce ještě úplně nezapadlo. A můj kanon zvládne s přehledem ISO 1000, což také dost pomohlo.
Na poslední chvilku jsem tedy stihnul nafotit pár slušných obrázků z naprosto famózní krajiny starých borovic, obrovských agáví, mechů a v nich deherdtiány, o které se s vámi můžu podělit.
Lokalita Mammillaria deherdtiana var. dodsonii a Agave atrovirens
Mammillaria deherdtiana var. dodsonii, roste většinou soliterně, odnožování starých rostlin však není neobvyklé
Mammillaria deherdtiana var. dodsonii krásně pózuje před skalní plotnou
Mammillaria deherdtiana var. dodsonii v mechu, juvenilní stádium
Úžasné skalky porostlé mechem aMammillaria deherdtiana var. dodsonii
Mammillaria deherdtiana, podobně jako třeba Mammillaria perezdelarosae nechává svá semena uvnitř těla a po uhynutí, seschnutí a po nasáknutí dešťovou vodou dá ideální podmínky pro vyklíčení nových rostlin.
Pozn. red.: botanický název rostlin opraven po vydání článku (pův. uvedeno Mammillaria deherdtiana).
Komentáře
Kouk jsem na Noviny, chvála, že to vydržíte tak dlouho dělat.
Zajímavé je psaní Karla o Mam deherdtiana – ovšem jedná se o Mam dodsonii. Znám tu lokalitu 40 let, byl jsem tam vícekrát. Typická je agáve atrovirens a travnaté vápencové škrapy, taky ovšem otrnění. Měl jsem tu lokalitu od Jay Dodsona a dal jsem ji Lauovi, s kterým jsme tam pak vyjeli.
Deherdtiana roste o kus jinde a v jinejch podmínkách - pod borovicemi, je větší a tmavé trny.
Lokalit s mamsema podobného typu je tam víc, na protější straně údolí roste proliferující, trsovitá s menšími květy. Oni tam ale všude vykáceli lesy, milióny Tillandsia magnusiana, plumosa aj jsou pryč, kdoví jestli to přežily kaktusy.
Možná Grzegoř by mohl něco říct…
jan Říha
Karel
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.