Červen 2020 (218)

Milá redakce.

Články o ochraně rostlin jsou skvělé. Nevím, zda jsem už psal, jak suverénně, a se 100% úspěšností, likviduji vlnatku. Stačí celou kytku i s povrchem substrátu postříkat rozprašovačem obyčejným lihem.

Funguje to dokonale a kytky se nepoškodí. Snesou to bezpečně i listy adenií a neopadají, což jsem trochu čekal. Prišel jsem na to asi před 5 lety a mám po problému. Možná by to někomu pomohlo. Přidávám fotky semenáčů Sclerocactus, je to boj a ztráty jsou časté.

Hanzelka Jiří

Sclerocactus glaucus SB 1740

Sclerocactus nyensis RP 137

Sclerocactus spinossior schlesseri SB 1015

Zkoušel někdo rostliny i zalít nějakou kombinaci třeba Ortiva Horizon apod? Hanzelka Jiří

• Ano, zkoušel jsem loni, kdy jsem nestíhal rozsázet včas kaktusy k prodeji na výstavu. Šly z beden bez zasychání hned do květináčků, aby co nejrychleji mohly zakořenit. Protože největším nebezpečím je v tomto případě fuzárko, zalil jsem kombinací Ortiva 4 ml/l + Score 2,5 ml/l. Jednalo se asi o 200 květináčků 5 x 5 a 6 x 6 cm. Těsně před výstavou jsem pár rostlin vyndal, abych viděl výsledek. Houby žádné, nových kořínků plno, kaktusy zdravé a bez deformací. Jinak Horizon už končí (všechny přípravky s obsahem tebuconazolu), Score (difenoconazole) zatím pokračuje. Má mnohem slabší morforegulační účinky, je tedy bezpečnější než Horizon z hlediska deformací při případném předávkování. Čáp Jan

• Zálivka Ortiva, Horizon- v prvním případě jde o strobilurin, ve druhém o azol- tyto přípravky se používají pouze jako postřik, i vzhledem k jejich pouze akropetálnímu rozvodu. ochrání tělo, ale přes kořeny by se do rostliny nedostaly a kořeny jako takové nechrání. Peregrin Pavel 

• Tohle dělají rády dvě potvory - Staganospora a jeden z mnoha druhů Fusarium. Která to byla konkrétně, to z fotky nepoznám, spíš bych se klonil k té druhé. Co s tím? Při zakořeňování se všude píše nechat zaschnout, já dávám nejdřív řeznou plochou na pár minut do roztoku chemie, konkrétně mé oblíbené kombinace strobilurin + azol a teprve pak suším. Doplním ještě to, že dokud je řezná plocha ještě vlhká, u hůř zakořeňujících kytek (zejména starých) to trochu zapudruju stimulátorem. Čáp Jan

• Rezavé skvrny (Sclero- a Ancistro-) tady je bohužel ochrana problematická. Bývá v 95% napadeno již semeno a následné ošetření to již nezachrání. Pomohlo by možná nějaké profesionální mořidlo, otázkou ale je, zda by se dostalo přes testu. V případě těchto semen se musí s občasným neúspěchem tohoto typu počítat. Dobré by bylo výsev ošetřit Pythium oligandrum či nějaký přípravkem na bazi bakterií Pseudomonas (Prometheus, Hirundo apod). To by bylo zároveň další tema třeba na Kolokvium, nicméně chce to pokusy a já se tím chci do budoucna trochu zabývat. Peregrin Pavel

V jednom díle se Pavel zmiňuje o tom, že přípravky na svilušku by měly být vždy čerstvé, jinak ztrácí svou účinnost. Letos na jaře jsem zaregistroval na jedné rostlině výskyt svilušky. Pod lupou se to hodně hemžilo. Šel jsem ihned připravit postřik, bohužel mi ale došel Vertimec. Našel jsem ale v postřikovači ještě zbytek z podzimu. Řekl jsem si tedy, že to stříknu aspoň tímto a v nejbližších dnech koupím nový. Druhý den mě ale překvapilo, že svilušky nevykazovaly žádný pohyb. Nejspíš starý roztok zbral. Je možné, že některé již namíchané přípravky můžeme použít i po delší době? Redakce INCACT.CZ

• Čerstvé přípravky ano, většina přípravků si drží účinnost i po uplynutí expirace, ale myšleno nikoliv naředěné. Ale i ty naředěné mohou mít účinek, o kterém je psáno, pouze se vystavujeme možnému riziku popálení z důvodu výpadku účinné látky, ke které by mohlo dojít, ale také nemusí. Pro veřejnost se musí vždy prezentovat BEZPEČNÉ používání postřiků. Samozřejmě vyhrát si může každý, ale pak to již nelze zevšeobecňovat, to je to samé, jako v případě tank-mixu. Lze to dělat, ale protože nikdy nevíme, jak to kdo použije, musíme se držet osvědčeného, i když zdlouhavějšího postupu. Peregrin Pavel

Již několikrát jsem na internetu narazil na diskuzi ohledně červené sametky (Trombidium holosericeum?). Někdo ji taky říká "betoňák ", sytě červený pavouček dobře viditelný okem. Řada kaktusářů tvrdí, že tento pavouček je prospěšný, protože se chová jako dravec a likviduje svilušku. Nevím, jestli to není jen fáma? Ve sbírce se mi tento pavouček vyskytuje pravidelně každý rok a někdy v docela v hojném počtu. Měl jsem vždy pocit, že se živí hlavně pylem, protože největší výskyt je právě na květech. Samozřejmě při nejbližším postřiku proti svilušce zahyne. Jednou jsem schválně dlouho nestříkal ... bohužel, sviluška se stejně objevila a nezbylo než zase stříkat. Jak to teda je? Redakce INCACT.CZ

• Sametky se živí zbytky organické potravy, vajíčky a je možné, že v určitém případě by mohly napadnout i svilušku, hlavně její raná stadia. Pylem se živí taky, je to organika. Pro eradikaci svilušky ale nemají větší význam, v případě výskytu se zasáhnout stejně musí. Peregrin Pavel

Trombidium holosericeum (Zdroj: https://en.wikipedia.org/)

Třásněnka západní – Pomóóóc!

Chtěl jsem vás požádat o konzultaci, či doporučení někoho, kdo by mě pomohl v boji s tou zmíněnou Třásněnkou západní. Boj prohrávám již druhým rokem. Přes zimu, žerou mladé části mezi žebry, a v létě se přesunují do květů. Použil jsem letos již doporučení Vertimec, Movento a 30 let starý Metation. Nyní jsme kontrolovali rostliny a ti prevíti stále žijí! Už fakt nevím čím je nakrmit, abych se jich zbavil.

Je to hemžení jako z hororu. Pokud by kohokoliv něco napadlo, prosím o pomoc! Rady prosím připište dole pod článek. Díky předem, RP

Podobný problém má zřejmě i Jaroslav Bohata, který napsal toto: Pomoc, na květech Gymen mám chvostoskoky, nebo co to je. Znáte to někdo? Máte zkušenosti? Kytkám zdá se neškodí, ale ty plody jsou fest požrané. Zatím jsem nezasahoval, ale neřeší se to samo, přibývají.

Doteď jsem to jen pozoroval, ale teď už se chystám zasáhnout. Pokud nevymyslím nic jiného, tak udělám nějaký dvoj až troj mix (Warrant, Nissorun a něco okamžitého jako na svilušku) a budu stříkat. Zatím to asi žralo hlavně květy a plody Gymen a nějaké dva sukulenty, ale nelíbí se mi, že to napichuje a saje z buněk = potenciální přenos chorob.

• Tedy, třásněnka je problém, zkusíme to vyřešit. U Jaroslava Bohaty je to stejné jako u RP. Movento v tomto případě není moc vhodné, Metation také ne. Zkusil bych tuto kombinaci: Opakovat ošetření Vertimecem, ale jinak, než proti svilušce, tj. udělat tři ošetření za sebou po pěti dnech a potom použít přípravek Spin Tor, ten se používá na mandelinku, ale účinkuje také proti třásnokřídlým. Po 1 měsíci celé zopakovat ještě jednou a uvidí se. Nesmírně důležité je důkladně omýt rostliny, protože se jedná o kontaktní přípravky, u Vertimecu je translaminární účinek. To vše prosím berte bez záruky. Docela bych měl rád nějakou zpětnou vazbu, tudíž aby pánové dali vědět, zda to funguje. U Spintoru samozřejmě ověřit bezpečnost kvůli pálení, ale neměl by být problém. Peregrin Pavel
• Pár věcí by asi chtělo dovysvětlit, pokusím se o to do dalšího článku. Akutní je teď nejspíš ta třásněnka, tak ještě pár slov. Samozřejmě Pavlův postup je možný, ale odporuje registraci a oficiálním povolením. Jenže bohužel stav po restrikci spousty účinných látek je takový, že na celou řadu škůdců dnes nemáme opatření, která by byla zároveň registrovaná (povolená) a i účinná. I zemědělci pak leckdy dělají zásahy spíš podle toho, co jim dovolí vlastní odvaha. Určitě tyto zásahy ale není možné nějak oficiálně doporučovat. Naštěstí kaktusáři na rozdíl od zemědělců nemusejí své aplikace nijak evidovat a dokladovat, takže jediným rizikem je to, že si třeba mírně poškodí své rostliny případnou fytotoxicitou.
  Třásněnka západní je škůdce mimořádně odolný a přesto, že je proti ní Vertimec registrovaný, v registrované dávce nefunguje. Velmi dobrou účinnost má až v dávce zhruba dvojnásobné. Což naštěstí kaktusy tolerují (tedy aspoň rebucie, sulky, chamaecereus, u těch to mám vyzkoušené). Stejně tak Mospilan. Je registrovaný i proti třásněnkám, ale v okrasných rostlinách povolenou koncentraci 0,04 % je nutno násobit minimálně dvěma. Aplikace těchto přípravků s odstupem 3 - 5 dnů by měla třásněnku zahubit. Jiný běžně dostupný insekticid povolený není. Problém je ale ještě ten, že nestačí postříkat jenom kaktusy, ale chtělo by to celou okrasnou a produkční zahradu, protože ta potvora bude všude a ráda se na kaktusy zase nastěhuje, takže je to v podstatě nekonečný kolotoč. Čáp Jan
• Více také o třasněnkách na:
  • Agromanuál.cz
  • eagri.cz

fFacebook

Tweet

Whatsapp