Žatec je v údolí řeky Ohře, teplejší podnebí ve srážkovém stínu Krušných hor, podnebí polabské nížiny. Zaměřuji se na Echinocereusy a mrazuvzdorné kaktusy.
Se zasazováním a letněním kaktusů jsem se setkal ve sbírkách na Moravě, kde kaktusáři na sezónu zakopají u skleníku do země, u Honzy Mullera a jeho volné mrazuvzdorné skleníkové skalce, u Milana Kůrky a jeho pěstování semenáčků v přepravce od rajčat.
Tak vznikla kaktusová školka, z nouze místa, kam zasadit semenáče z úspěšného výsevu. Do přepravky od rajčat se vloží netkaná textilie, může být použítá, nebo špinavá například od jarního stínění. Zaplní se kaktusovou zeminou, v krajích se zapíchaji klacíky nebo pevné štítky, aby netkaná textilie zůstala stát nad substrátem. Přesázení za mokra a dosypání suchým substrátem. Přesazuji semenáče o průměru 1 cm, ošklivě vytažené, zvyklé už na venkovní světlo. Přepravky se položí na vrstvu písku a kraje se mezi přepravkami dosypají. Písek v létě, když neprší, zůstává v hloubce stále vlhký. Kaktusy prokoření skrz netkanou textilii až do písku. Po půlroce, pokud zvednete bedničku, budou ze dna trčet kořínky. Pokud nenaprší, zalévá se večer i za parna. Semenáče ze stáhnou a zakulatí a rychle rostou. První zimu už zimují venku přikryté rámy s kašírovanou fólií. Boky se musí zabezpečit proti kočkám. Písek pod kryty je suchý, vše venku zmrzlé a pokud se kočka dostane pod kryt, vše rozhrabe. Zakrývám pouze při předpovědi dlouhých dešťů. Levné řešení, pokud máte doma hromadu písku.
Písková školka.
Písková školka, Echinocereus baileyi.
Po 3 letech provozu a výborných výsledcích je potřeba vychytat mouchy a celou školku postupně přemístit. Je to jen hromada stavebního písku a pokračováním stavby by mohly kaktusy přijít k úhoně.
Pěstování mrazuvzdorných a zimovzdorných kaktusů ve volné vydrenážované půdě ve zvýšených, v zimě krytých záhonech je vylepšení kaktusové školky. Stavbu začínám výběrem osluněného místa, kde není nad záhonem žádný strom nebo dráty s napětím. Důvodem jsou ptáci, jako roznašeči semen plevelů. Na zahradě není žádné zděné ani dřevěné pařeniště, tak si ho musím postavit. Tato zahrada dnes už není produkční, pouze se udržuje v posekaném stavu.
Místo vykolíkuji hřebíky s plastovou zátkou (abych je našel).
Omlouvám se truhlářům, teď se orosí.
Nakoupím fošny, latě a spojovací materiál, na dvoře všechno dřevo zbrousím úhlovou bruskou s lamelovým kotoučem (flexa). Nařežu a pospojuji. Plastovými zátkami jedné barvy označím jeden roh, aby sedly navrtané připevňovací díry. Jako sestavený celek položený a přivázaný na přívěsný vozík přepravuji na zahradu. Tesařina?
Ve vykolíkovaném místě vyryji zeminu na rýč do hloubky, vyrytou hlínou porovnávám nerovnosti na zahradě. Boky a dno se snažím co nejvíce srovnat. Z hustého silnějšího čtvercového pletiva sdrátuji a vložím do jámy klec (proti krtkovi a myším). Na ni netkanou textilii a zasypu štěrkem a kamením. Pratchyně, která vybírala kamení ze záhonů by mě hnala. Po fošnách je natažena konstrukce záhonu. Aby dřevo napuštěné fritovacím olejem netrpělo vlhkostí, je z vnitřní strany přišroubovaná nopová folie. Konstrukce je usazena na staré zvonivé cihly nebo kameny. Drátěná síť zevnitř přichycena starým linem na nopovou folii (vruty) a na kamení položeny 2 vrstvy netkané textilie, vsypu staré používané substráty. Ve stavební míchačce smísím substrát -kompost, labský písek, porcelanit, kamínek do betonu 4-8mm. Je toho několik vleků za auto. Pro srovnání osadím nášlapové desky. A horních 5 cm do substrátu nedávám kompost.
Výstavba pařeniště: Pletivo, netkaná textilie, kamenivo.
Teď celou horní konstrukci nacvakám sponkovačkou králikářské pletivo proti kočkám a ptákům. Horní kryt zevnitř, aby se nepotrhal igelitový kryt (používám kašírovanou folii).
V červnu 2018 kaktusy sázím sázecím kolíkem ve velikosti 1-2 cm, ve stáří asi 2 let, do mokrého substrátu. Kořeny zasypu recyklovaným, nebo novým substrátem. Rostliny byly osazené v červnu 2018 a jen dvakrát zality.
Osázený záhon, červen 2018.
Zima 2018/19 neměla dlouhé kruté mrazy, úhyn 10 rostlin z 500 kusů. Vetšinou těch nejmenších, s kratšími kořeny. Po napití v dubnu 2019 se velikost rostlin zdvojnásobila, některé začínají odnožovat a dříve začaly růst. To v květináči dlooouho nedělají. 3 rostliny staré 3,5 roku mají nasazeno na květ (Echinocereus reichenbachii ssp. baileyi a Echinocereus fendlerii). Zjišťuji, že spon 10 cm v prvním záhoně je pro Echinocereusy málo. Minulý rok padlo rozhodnutí, že nebudu do záhonu 5 let sahat, to nebudu moci dodržet. Echinocereusy odnožují a začínají trsovatět.
Druhý osázený záhon, červen 2018.
Třetí záhon.
Záhon byl osázen pro selekci květů a samců coccineusů.
Rozměry loňského záhonu - šířka 150 cm, délka 4 m.
Ano, materiálově jsme na ceně poloviny hobby skleníku. Asi 5 tis. korun, bez započtené práce.
Stavbou dalších záhonů odstraňuji a vylepšuji i stávající záhony. Vnitřní drátěný rám je přišroubován panty a použity nůžkové panty pro zajištění při otevření. Je potřeba dodělat zachytávání dešťové vody.
Pokračování článku za rok až dva. To už budou na zahradě asi čtyři záhony (jen čtyři???)
Pohled do záhonu v roce 2018 a 2019.
Echinocereus baileyi v roce 2018 a 2019.
Eechinocereus triglochidiatus, White Sands, v roce 2018 a 2019.
Echinocereus fendleri, květen 2019.
Komentáře
ako sa darí kaktusom teraz? Stále tak dobre rastú? Nemáte problém so slizniakmi?
Chcem vyskúšať niečo podobné, inšpirovali ste ma.
Ďakujem
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.