12. března
Dobré ráno sluníčko. Dobré ráno kluci. Petro, víš, co je to funikulus? Za kolik je otázka?
Za lžičku medicíny? Beru. U člověka jo, ale u rostliny to bude asi podobné. Nějaký ocásek? Jo? Jo. Říká se tomu poutko a drží u plodu semena. Snídaně! Petro, chceš sladký rohlík? Jen ochutnám. Tak to fakt nechci. Cítím žluklý tuk. Martinovi to nevadí. Krásné nedělní ráno. Ze stanu vykukuje Lumír. Jedeme do Aiquile na trh. To je cvrkot. Vše, co chcete, mají zde. Zelenina, chleba. Martin si chce sladké pečivo nabrat sám do pytlíku. Snaží se otevřít sáček, ale nějak mu to nejde. S prodavačkou se můžeme počůrat smíchy, protože ho otevírá z druhé strany. Na konci tržnice objevím placky se sýrem. Jeden muž se na mě dívá. Odhodlá se zeptat, odkud jsem. Oči se mu rozzáří, když jsem z Česka. Dělal servismana Jawy. Je nadšený. Vyměníme si vizitky. Je nadšený ještě víc, když zjistí, že učím jazyky. Představím mu kluky a konverzace se rozjede na plné otáčky. Pojďte se mnou, bydlím tady za rohem. Na trhu se zastavíme u jeho manželky pro klíče. Je neslyšící.
Říkal dům? To je obrovský hangár. Vkročíme z ulice velkými vraty přímo do sálu. Organizuje pro novomanžele oslavy. Matrimonia. Fotíme se. Všímám si, že tady má koupelny, wc, velký sál se zrcadly, hodně stolů a židlí. Ze sálu vedou schody do prvního patra, kde má byt a pokoje pro hosty.
Ukazuje nám fotku velkého meteoritu, který spadl nedaleko Aiquile před několika měsíci. Říkal, že místní slyšeli velkou explozi až do vzdálenosti deseti kilometrů. Jupí, zítra jedem do muzea, kde je umístěný. Prej Amíci jim nabízejí za něj několik miliónů dolarů. Dnešní první lokalita je za městem a jmenuje se U Báby.
S. mentosa. Kytky jsou velký i malý, většinou trsovitý. Na další lokalitu projíždíme řekou. Holky perou prádlo a Martin je objíždí pomalu, aby je nepocákal. Sakra, ta čeština je dvojsmyslná. Místo s wengárckama označíme šutrem a pokračujeme několik set metrů dál.
Pak se zase vracíme. Martine, dej auto na stranu, aby mohly projíždět motorky. Dívám se na kompas a najednou buch. Urvala se krajnice a kolo auta se propadlo až po rám. Raději vystoupíme. Martine, zkus zabrat na zpátečku, my ti pomůžeme. Jo, bravo. Další lokalita je S. svobodae.
Vloni jsem objevila lokalitu se swobodkama a Pavel je zvědavý, zda to je stejná, kterou zná i on. Jo, je. Holky moje, ani nevíte, jak jsem se na vás těšila. S Martinem ještě vylezeme na dva další kopce, kde jsou sulky tří barev. Ty čokoládové jsou fakt k sežrání. Ve výšce 2909 metrů, sulky nejsou, našli jsme jen minilobívky. Jedeme dál. Na vrcholu kopce 2950 metrů, Laguna Molinero, mně jsou ukázány dva druhy sulek. S. horacekii a S. purpurea.
To mě podrž. Jeden kopec a dva druhy sulek. Krásná příroda.
Vracím se do auta. Petro, podívej, volá na mě Pavel. Nic nevidím. Tady, tady. Pytel s quinoou. Aspoň vidíte, že já se dívám chlapům vždy do očí. Na skále koza s kůzletem hopsá až na vrchol. Neuvěřitelné, jak to zvládají. Zastavujeme na S. albissima, 2659 metrů.
Odemykám auto a zmerčím osla. Jdu si ho vyfotit. Postavil se a míří přímo ke mně. Ztvrdnu. Jako Tvrdíkový mi to jde skvěle. Neboj se a chytni ho za provaz. Tak jo, nepovedlo se. Vzal roha.
Pavle, ještě se zastavíme na jedné lokalitě, kde jsem našla sulky, ale nejsem si jistá, co jsou zač. Jo, je to ten kopec, poznávám ho. Na skále je několik kytek a na vrcholu kopce taky. Lumírovi kytky vyfotím. Tak Pávo, co to je? Píchavá kytka. Jo, tuhle lokalitu neznám. Je to albisima. Její tvrdá forma. Výška 2402 metry. Kluci si kupujou Kohl Berg víno. Co se děje, co se děje? Došla slivka? Oheň došel. Začalo pršet. Mluvit o polívce, proč ne? Pánové, koupila jsem čtyři brambory a dvě z nich měly hnilobu. Loupu a slupky házím do basury. Pavel se pustil do mrkve a cibule. Se slupkami si hlavu nedělá. Slupkový bordel, jak má být.
Petro, mohla bys mi udělat přednášku na Pobeskydí? Lumčo, pro tebe vždy a ráda. Rozpršelo se, jdu Lumírovi zapnout stan.
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.