Toť otázka. Byť věřím že každý z nás o tom aspoň jednou v životě uvažoval. A stejně tak jsem přesvědčen, že mnozí z nás míchali a stále míchají.
Míchání je taková zvláštní a specifická záliba. A určitě hodně „typicky česká“, hlavně v posledních desetiletích. Jinou otázkou jest proč vlastně mícháme? Někdo míchá z přesvědčení, někdo pro zábavu. Někomu to jde samo, jiný se s tím moří a stále ne a ne dospět zdaru. Někdo raději koupí, aby přišel k hotovému a měl to bez práce. Jiný dokonce přebírá a pak vychvaluje, co považuje za nejlepší. A někteří ani netuší, že míchají...
A co vše mícháme? Tu pro drobotinu, tu pro dávno odrostlé staříky. Jeden se s tím piplá, jiný bere všem stejnou míru. Ten seká drobotině na jemno, onen nabere hrubého zrna, však ať si drobotina zvyká. Jeden citlivě vybírá, druhý to bere šmahem.
A najdeme i nemíchače, či experimentátory, neb dokonce neznalce, ti to vezmou klidně stylem „pokus – omyl“, popadnou co mají po ruce a v blažené nevědomosti to použijí, přesvědčeni, že jejich dobrá vůle zmůže vše. Vždyť to přeci myslí dobře, že? Tak to přeci musí fungovat... Je i pár takových, že ani neúspěch je nepřiměje ke změně úsudku a v blaženém přesvědčení vlastní dobrotivosti jedou dál to stejné a jsou strůjci vlastního neúspěchu...
A pak je tu jistá kasta takových, co občas něco namíchají, ale jinak to nechávají přírodě, ta si přec vždy nějak poradí...
Nuže. Mohli bychom dlouze a obšírně debatovat o důsledcích míchání a nemíchání, o způsobech a postupech, o správném vyvážení směsí či třeba o individuálním složení... Byla by to zajisté diskuze velmi vzrušená a dlouhá. Zda bychom se někdy dobrali nějakého závěru, toť ve hvězdách. Vždyť, konec konců, není na světě člověk ten... Že?
Mám však za to, a celé roky mě provází takové vnitřní „tušení stínu“, že někde existuje to správné řešení, ta správná a vyvážená směs. A stejně tak intuitivně i ze zkušenosti vím, a letitá praxe mi to potvrzuje, že ta směs zaručeně není jedna jediná. Že míchat někdy smysl má, ale jindy je třeba velmi citlivě vnímat, kdy míchat jen maličko nebo třeba vůbec. A že to, co je pro jednoho dobré, může druhému nemálo uškodit. Však to všichni dobře známe, že nelze pro všechny namíchat jeden jediný „univerzál“. Tedy, ono to lze, ale důsledky mohou být strašlivé...
Tak ať už mícháte či nemícháte, míchejte jemně. Míchat vždy jen rozumem může být zcestné, míchat jen citem zase ošemetné. Nemusíte zrovna míchat s Mírou, občas stačí míchat s mírou. A někdy je lepší nemíchat, jít raději na procházku a přijít na jiné myšlenky...
Tak jak to máte vy, mícháte či nemícháte?
Použité fotografie – licence CC0 – zdroj hippopx.com
Komentáře
Jo, a včera jsem si namíchal parádní směs na výsev. Hlavní ingredience: Bračický písek. Zbylé ingredience neprozradím.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.