Moje setkání s Pyrrhocactus umadeave v přírodě
Pyrhocactus umadeave je poměrně známá rostlina, která však u nás není příliš zastoupena ve sbírkách, a když už se s ní někde v kultuře setkáme, tak zdaleka nevypadá jako v přírodě.
Květuschopnou kytku jsem viděl pouze u pana Ryse v Unhošti, jinak spíše narazíme na malé vytažené semenáče s juvenilním otrněním. Velice často se pod názvem Pyrrhocactus umadeave pěstuje jiný druh pyrhokaktusu.
Když se podíváte na fotografii Pyrrhocactus umadeave z přírody – viz foto – jistě chápete, že setkání s touto rostlinou na nalezišti je zážitek.
Vraceli jsme v roce 2007 s Petrem Česalem a Lubošem Loosem z Chile přes Andy severním průsmykem Paso Jama (4.650 mnm), odbočili na starou silnici vedoucí podél železnice, kterou se vozil chilský ledek, a sjeli přes San Antonio de Los Cobres (Svatý Antonín z mědi) do Údolí býků (Quebrada del Toro). V horní části tohoto údolí, v nadmořské výšce 3.030 m n. m., u osady Las Cuevas, se začínají kolem silnice objevovat první stříbřité koule Pyrrhocactus umadeave. Křičím na Luboše, aby zastavil, vyskakuji z auta a už se škrábu srázem k nejbližší rostlině. Je úchvatná, tělo není přes husté, bílé, krásně učesané tenké trny vůbec vidět. Je jich kolem spoustu, malé semenáčky, středně velké, dokonale kulaté dospívající rostliny (ty jsou asi nejhezčí) až po staré, mírně sloupkovité veterány. V temenech skoro všech dospělých rostlin se tísní množství plných plodů. Odsypal jsem si snad deset deka semen. Jako doprovodná sukulentní rostlina se zde vyskytuje Gymnocalycium spegazzini, také nádherné kytky. Nevím co dřív fotit, jestli ta jakoby opancéřovaná gymna nebo sněhové koule. Do jednoho záběru se dají dostat oba druhy a v několika exemplářích.
Doma jsem zjistil, že klíčivost semen Pyrrhocactus umadeave je velice malá, tak 2%. Přesto se mi podařilo vypěstovat pár pravokořenných semenáčků. Opatruji je jako oko v hlavě a dopřávám jim dostatek čerstvého vzduchu a sluníčka tak jako to mají v přírodě. Přirůstají velice zvolna, ale drží se. Mladé rostliny vůbec nejsou podobné dospělým, mají tuhé, spíše tmavší trny, typické bílé prohnuté vousy se začínají vytvářet až když jedinec dospívá. Už se těším, až ty moje kytky budou vypada, jako ty na fotce z přírody.
Pyrrhocactus umadeave v mojí sbírce
Rostliny tohoto druhu jsem si sám vypěstoval ze semen dovezených Petrem Česalem z přírody v roce 2003. Letos (2019 – pozn. red.) je jim tedy 16 let a mají průměr těla cca 8-10 cm. Dospělý Pyrrhocactus umadeave dosahuje velikosti 30 cm, takže ty moje kytky jsou teprve semenáčky. Z původního výsevu jsem si nechal 10 jedinců a ty vám teď ukazuji na fotografii. Pěstuji je venku na střeše na plném slunci jen pod igelitovým přístřeškem. Z boku je přístřešek otevřený a tedy plně větraný. To se „pyrháčům“ líbí a pěkně vytrňují, nerostou do výšky a zůstávají pěkně kulatí.
Moje rostliny již dostávají vzhled dospělých kytek v přírodě. Dokonce jedna vloni kvetla. Pak jsem ji přesadil a přestala. Předpokládám, že po zakořenění zase začne. Chtěl bych začít sbírat vlastní semínka. Jak známo, čerstvá semena Pyrhocactus umadeave bez ošetření mají velmi malou klíčivost cca 3-4%, tak je potřeba vyprodukovat dostatek produkčního materiálu.
Pěstování Pyrrhocactus umadeave nečiní žádné potíže. Mám je zasazené v písčitém, dobře propustném substrátu (1/2 říčního písku, 1/2 zetlené listovky), zalévám v době vegetace po cca třech týdnech, zimuji ve tmě při 10 – 15 stupních Celsia. Jinak chtějí v létě hlavně hodně vzduchu a slunce, jako v domovině, kde rostou ve vysokých horách bez přistínění. Myslím, že by na jaře a na podzim snesly menší mráz.
Návštěvníci si na střeše starého objektu ve vnitrobloku prohlížejí přístřešky Petra Kutáka
Psáno pro Zpravodaj Klubu kaktusářů Plzeň a web KKP
Přetištěno s laskavým svolením plzeňské redakce a autora.
Na webu Klubu kaktusářů Plzeň, z.s. najdete další a další příspěvky zkušených pěstitelů z plzeňského klubu kaktusářů. Doporučeno redakcí novin INCACT.CZ!
Komentáře
Ale jak dostat z mých semen alespoň 10% rostlin, to jsem se nedozvěděl.
Úspěch s umístěním výsevní misky do mrazáku jsem nezaznamenal. Bude to možná tím, že jsem ji tam zapomněl asi týden?
kp
Cituji Karel Pavlíček:
Cituji Karel Pavlíček:
2011. Údolí je rozsáhlé takže jsme nemuseli navštívit stejnou lokalitu, ale kytek bylo habaděj,
ale rozhodně žádné semenáče ani dorost. Semen bylo mraky, ale proč nebyl dorost netuším. V dopro-
vodné vegetaci byla nějaká einstainka a horida. S výsevy mám také velmi špatné zkušenosti i když
jsem vyséval jak čerstvá tak i letitá semena popřípadě je skarifikoval či trápil kyselinou.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.