Ukradli jsme pro vás – z báječného plzeňského zpravodaje, už proto, že energetická krize klepe na dveře – a jsou i jiné možnosti, než náročné vytápěné skleníky...
Pěstování kaktusů „pod širákem“
Asi všichni znáte výraz „spaní pod širákem“, tedy pod volným nebem bez použití stanu nebo přístřešku. Tento způsob nocování je většinou podmíněn bezdešťovým počasím, protože voda padající z nebe dost znepříjemňuje přespávání, ale zážitek koukat před usnutím na nebe plné hvězd, kdy nad vámi co chvíli přelétne sova nebo netopýr, je úchvatný. Rád spím pod širákem, hlavně při cestách za kaktusy v přírodě.
Ani kaktusům přemíra deště nevyhovuje. V našich klimatických podmínkách musíme tedy většinu sukulentních rostlin, pocházejících z aridních oblastí, a tedy i kaktusů, z důvodu častých déletrvajících srážek pěstovat ve sklenících a pod různými přístřešky, ale přesto existují druhy sukulentů, které při dodržení určitých podmínek můžeme ponechat „pod širákem“.
Asi nejčastěji volně pěstovanými sukulentními rostlinami u nás jsou agáve, juky a některé pryšce (např. Euphorbia balsamifera), které bez problémů snáší venkovní umístění. Najde se však i několik druhů nebo celých rodů kaktusů, které můžeme nechat bez problému dočasně nebo trvale na dešti, samozřejmě jen v bezmrazém období. Dokonce pak tyto drsně pěstované rostliny jsou lépe vytrněné, kompaktnější a vzhledem se blíží rostlinám v přírodě. Sice postrádají vatu, ale pokožka získá pěknou patinu.
Asi nejotužilejší jsou některé druhy zimovzdorných opuncií. Ty můžeme ponechat venku bez přístřešku celoročně. Dokonce to na určitém stanovišti vydrží i některé zimovzdorné echinocereusy.
Pro pěstování kaktusů pod širým nebem se hodí spíše druhy větší, s bujnějším otrněním a s temenem zakrytým vatou, která zabraňuje zatékání vody do vegetačního středu. Dobře snáší letní venkovní umístění třeba Echinocactus grusonii. Hustotou a délkou otrnění volně pěstovaných rostlin se mu nevyrovná žádná skleníková kytka. Další rostlina, která u mě na střeše dobře snáší letní venkovní kulturu, je Echinocereus stramineus. Krásně vypadá, tělo není pod křídově bílými trny vidět, ale nekvete.
Velmi vhodná skupina kaktusů pro pěstování pod širým nebem jsou jihoamerické trichocereusy. Tyto rostliny v přírodě rostou většinou v oblastech s nižší nadmořskou výškou, kde je více srážek. Venku můžeme nechat i vysokohorský Trichocereus pasacana, popřípadě některé horské cereusy, např. oreocereusy, Cleistocactus strausii a podobně. Ve sbírkách jsem viděl pod širákem pěkné lobivie, soehrensie, ale i fosuláky. U Vojty Myšáka jsem na střeše obdivoval moc pěkné lofofóry, které vypadaly jako importní.
Nevhodné pro pěstování pod širým nebem považuji astrophyta, malé mexické raritky (turbiňáky, aztékia, epithelanty, gymnocactusy, malé mamilárky), teplomilné melokaktusy a diskokatusy. Noťáky a parodie jsem venku nezkoušel, ale myslím si, že by jim to také prospělo. Teláky, koryfanty a gymna u mě venku moc nerostly, ale záleží na proudění vzduchu a jiných specifikách různých stanovišť. Asi by šlo experimentovat.
Trichocereus strigosus pěstovaný před domem u Jany Černé pěkně vytrňuje a každoročně kvete
kolekce trichocereusů na zahradě Milana Kůrky
Podmínkou pěstování kaktusů pod širým nebem je dobře zvolený vegetační substrát a vhodná vegetační nádoba s dobrou drenáží. Obecně platí, že substrát by měl být velmi propustný, dobře vysychavý spíše hrubozrnný, aby se v něm dlouho nedržela vlhkost a vegetační nádoba spíše menší a mělčí s dostatečnou hrubozrnnou drenáží na dně a popřípadě i kolem krčku.
Rizikem pro pěstování kaktusů bez přístřešku je větší náchylnost k houbovým onemocněním. Největším problémem je infekce rostlin z odkvetlých květů nebo dozrávajících plodů (především u trichocereusů). Je proto dobré tyto zbytky květů a plodů včas odstraňovat.
Osvědčilo se mi vystrčit dočasně na déšť některé živořící seschlé rostliny na spravení. Dokonce se mi pěkně napumpoval jeden velký ariák. Nelze však tyto méně otužilé kaktusy nechávat venku od jara do podzimu, ale spíše jen přes léto.
Na konci léta nebo na podzim je potřeba volně pěstované rostliny včas přemístit pod přístřešek nebo zakrýt, aby vegetační nádoby stačily do stěhování alespoň částečně vyschnout. Při stěhování též oceníme snížení hmotnosti vyschlého květináče. Trsovité trichocereusy bývají dost rozměrné rostliny a stěhování těžkých,vodou nasáklých květníků je velká práce. To by určitě potvrdil Milan Kůrka, který je velkým milovníkem těchto rostlin. My,kamarádi, mu dvakrát do roka pomáháme se stěhováním, na jaře ze zimoviště ve sklepě na venkovní stanoviště na skalku před domem a na podzim zpět a víme, co to obnáší.
Volná kultura též částečně vyřeší problém s místem na krytém stanovišti. Komu se již některé větší rostliny nevejdou do skleníku, může je vystrčit ven. Trvá nějakou dobu, než si zchoulostivělé rostliny přivyknou na drsnější klima. Zpravidla 1-2 vegetační sezóny pomaleji rostou, nebo na nějakou dobu úplně zastaví růst. Pak se však odmění hustším novým otrněním, kompaktnějším vzhledem a nižším vzrůstem. Lze též kombinovat pěstování kaktusů ve skleníku s částečným „letněním“, kdy v období s nižšími srážkami umístíme rostliny na vzduch. Pozor však na popálení pokožky. Rostliny, které nejsou zvyklé na přímé sluneční paprsky, se mohou zle poškodit. Je proto dobré rostliny pomalu otužovat a přivykat například umístěním do stínu pod stromy nebo do stínu skleníků a přístřešků. Též je možné pokrýt kaktusy epifytickými rostlinami, například tilandsiemi.
Umisťování kaktusů pod širé nebe nelze u nás ve střední Evropě považovat za hlavní metodu pěstování, ale jako metodu doplňkovou z důvodu nedostatku místa, která je však pro zvýšení estetické úpravy zahrady a okolí skleníků velmi vhodná.
Viděl jsem nádherné, prosperující kolekce kaktusů všech možných rodů pod širým nebem v jižní Evropě, například v Itálii, ale o tom se nám může jen snít.
Petr Kuták
Příspěvek Petra Kutáka je názornou ukázkou, jak se mohou zkušenosti s pěstováním pod širým nebem lišit podle umístění sbírky. Jeho sbírka je uprostřed města, daleko od ovocných zahrad.
Moje je v zahradě s přerostlými ovocnými stromy, které jsou bohatým zdrojem moniliozy. Proto můj sortiment kaktusů pěstovatelných pod širákem je daleko užší než Petrův. Respektive zhruba do konce května mohu nechat pod širákem cokoli, ale později už začne monilióza řádit na ovoci a za vlhka její spóry vyklíčí i na kaktusech a otevřenými průduchy do nich vniknou. Takové kaktusy hnijí od vrcholu a hniloba postupuje velice rychle směrem ke kořenům. Jen někdy se napadený kaktus povede zachránit amputací napadené části a nikdy se mi to nepovedlo, pokud byl takový kaktus nadále ponechán v dosahu deště.
U Kůrků se dají venku pěstovat jen některé kaktusy, které nemají prohloubené temeno, kde by se mohla držet při dešti voda. Jsou to již Petrem zmíněné trichocereusy, dále Chamaecereus a jeho hybridy, oreocereusy a eulychnie. Z kulovitých kaktusů mi bez krytu už několik let dobře rostou uruguayská gymnokalycia a dále Gymnocalycium monvilei a Gymnocalycium mostii z Cordoby. Ze sukulentů mi venku dobře rostly echeverie, pachyphyta a Euphorbia gorgonis a Euphorbia globosa. Rostlině Euphorbia stellata po několika letech dobrého růstu začaly hnít nové větve a stěží jsem ji zachránil amputací napadených částí a přenesením do skleníku. Sortiment zavražděných ponecháním na dešti přes léto je daleko širší a zbytečně by zvětšoval rozsah tohoto článku.
Všeobecně se traduje, že kaktusy pěstované venku vytrňují lépe a tvoří delší a silnější trny než ty rostoucí ve skleníku. Dle mých zkušeností hustě otrněné trichocereusy, ale třeba také lobivie, tvoří mnohem lepší otrnění, když jsou vystavené velkým změnám teplot a pěstování pod širým nebem na to nemá vliv. Nejlepší otrnění měly moje lobivie na jižním balkoně, který se sluncem silně rozpaloval a moje Trichocereus strigosus po přenesení do foliovníku tvoří dvakrát tak dlouhé trny, než jsou ty, co narostly pod širákem.
Milan Kůrka
Trichocereus strigosus, na nejdelším stonku je vidět změna délky trnů po přenesení do foliovníku
Psáno pro Zpravodaj Klubu kaktusářů Plzeň
Zpravodaj č. 3, květen 2022, ročník 23, str. 8 – 11
Přetištěno s laskavým svolením plzeňské redakce.
Na webu Klubu kaktusářů Plzeň, z.s. najdete další a další příspěvky zkušených pěstitelů z plzeňského klubu kaktusářů. Doporučeno redakcí novin INCACT.CZ!
