Anacampseros vanthielii G. Will. 2006
Rod Anacampseros vždy stál tak trochu na okraji zájmu sukulentářů.
Pověst mu kazí snadné přesévání semeny a tudíž mírné „zaplevelování“ sbírky (semena je třeba včas z rostlin sklízet, protože snadno vypadávají ze suchých plodů na dlouhém stvolu do květináčů okolo), zmatek ve jménech a občas i nevhodné pěstování někde pod stoly, takže rostliny vypadají nevzhledně.
Pro mě naštěstí existovalo a existuje několik nadšenců, kteří se stali přes podceňované rostliny tohoto rodu vyhlášenými odborníky. Jedním z nich byl i Jacques van Thiel, který autora popisu (dalšího odborníka) poprvé upozornil na existenci rostlin z okolí jednoho průsmyku v oblasti Namaqualandu severně od Springboku (jihoafrická provincie Northern Cape), aspirujících na popsání nového druhu. Do té doby se tyto rostliny pohybovaly ve sbírkách pod provizorním jménem A. miniatura. Graham Williamson rostliny popsal a pojmenoval právě na počest J. v. Thiela Anacampseros vanthielii.
A. vanthielii tvoří nízký trs několika drobných růžic zašpičatělých listů, mezi kterými vykukují delší bílé vlasy. Ty v období sucha schovají listy a plní dvě funkce: slouží jako ochrana před úpalem a pak se na nich sráží mlha - pro rostliny často jediný zdroj vody v suchých obdobích. Růžové květy mají až 1,5 cm v průměru, oranžovo hnědá semena jsou drobnější oproti semenům dalších druhů ze skupiny anakampserosů s holými listy (patří sem A. lanceolata, A. marlothii, A. rufescens, A. telephiastrum a právě A. vanthielii).
Poznávací znaky:
Kořen: ztloustlý
Stonek: ztloustlý, 1 cm vysoký, rozvětvený
Listy: holé, až 25 listů v růžici o průměru 1,5 cm
Axily: dlouhé bílé pokroucené vlasy
Květy: 1,2 – 1,5 cm v průměru
Semena: oranžově hnědá, drobnější
Anacampseros vanthielii
Anacampseros vanthielii, Anenous Pass
Anacampseros vanthielii - semena
Anacampseros vespertina Thulin 2002
Omlouvám se, ale musím se opakovat a začít podobně, jako u A. specksii. Mezi pěstiteli, orientujícími se v rodu Anacampseros, bylo známo, že výskyt tohoto rodu se neomezuje jen na Jihoafrickou republiku a přilehlé země (Namibia, Zimbabwe). Zprávy o řídkém výskytu dřívějších avonií přicházely z Východní Afriky, objevovala se jména A. somaliense a A. rhodesica.
Na podkladě těchto zpráv a nálezu jedné výpravy (Lavranos, Carter, Barad, Kimnach, Linden) z roku 1986 byl popsán v roce 2002 A. vespertina. V seznamu sběrů této výpravy (LAV24924) se uvádí oblast kolem somálského Eylu (blízkost pobřeží Indického oceánu).
Rostliny tohoto jména vytváří asi 2,5 cm dlouhé stonky o průměru 2,4 - 3 mm. Ty rostou z podzemního kaudexíku velikosti kolem 2 cm. Stonky pokrývají stříbrné šupiny, často na vrcholu hnědě zabarvené. Květy mají bílou barvu, světle hnědá papilózní semena by měla mít vejčitý tvar.
Poznávací znaky:
Kaudex: polokulovitý, průměr 1,5- 2,5 cm
Stonek: délka do 2,5 cm, průměr do 3 mm
Šupiny: stříbrné, občas na konci hnědé
Květ: bílý
Anacampseros vespertina, Somalia
Závěr
Pro úplnost uvedu druhy, které jsem nikdy nepěstovala a vlastně ani na vlastní oči neviděla:
A. bayeriana (RSA: Northern Cape - Richtersveld) - rostliny podobné formy jako A. comptonii
A. hillii (RSA: Western Cape - Knersvlakte) - druh podobný předchozímu
A. septentrionalis (Namibia - SW of Orupembe) - nový popis z roku 2021!
A. variabilis (RSA: Northern Cape - Richtersveld) - rostlina mi připomíná A. papyraceae ssp. namaensis, jen vrcholy stonků mají špičatý tvar oproti zakulaceným u A. papyracea ssp. namaensis
V mnoha seznamech ještě najdete další, v minulosti různými autory popsané druhy, které byly po určitou dobu pouhými synonymy druhů, o kterých jsem psala. Netroufám si rozhodnout, zda jsou dnes opět akceptovatelná či ne, provedu tedy jejich pouhý výčet (pro úplnost k nim doplním i latinskoamerické druhy):
A. affinis, A. alta, A. coahulensis, A. crinita, A. decipiens, A. densifolia, A. depauperata, A. dielsiana, A. fissa, A. gracilis, A. kurtzii, A. lanigera, A. meyeri, A. nitida, A. paradoxa, A. parviflora, A. rubroviridis, A. schoenlandii, A. starkiana, A. truncata, A. vulcanensis, A. wischkonii.
Dodatek:
Protože tento text vznikal v průběhu mnoha měsíců, „podařilo“ se mi vyrobit několik chyb, na které jsem přišla později:
Správné jméno A. newbrownii je A. nebrownii
Popis A. specksii od H. Drehera není z roku 2021, ale z roku 2016
