Vážení přátelé, milí kaktusáři, chci se s Vámi podělit o malou zkušenost se zakořeňováním kaktusů.
Potkalo se mi několik příznivých okolností, a tak kaktus od vytlačení čekacích kořínků po „udržím na sobě květináč“ potřeboval asi 5 dní, což je dle mě neobvyklé.
Loni jsem si v Pardubicích koupil kaktus Gymnocalycium tillianum STO45 (ex Strigl) El Rincon. I když nejsem „gymnofil“, trklo mě, že tillianum a sběrovka STO k sobě příliš nesedí. Ale kytka se mi líbila, a tak jsem si ji vzal. Ostatně, když vykvete červeně, bude to zřejmě tillianum a pak se k tomu dá napsat třeba WR227 a když to bude spíš bílý krémový květ, bude to spíše catamarcence. Ale kdo to z fotky pozná, rád si cedulku přepíši na správný název.
Gymnocalycium tillianum STO45 (ex Strigl) El Rincon, dle cedulky...
Rostlinka byla nezasazená, což je obvyklé. Po příjezdu domů jsem ji zasadil. Za nějaký pátek zalil a i když se kývala, přičítal jsem to spíš ne příliš hlubokému zasazení. Užila si krásnou zimu na balkoně a z jara, tedy před pár týdny, když jsem ji zalil, mi přišlo, že se stále nepříjemně kýve a že se nenapila. Tak jsem ji vyndal, očistil a zjistil, že tlustý centrální kořen, který rostlina má, neobsahoval jediný čekací kořen.
Jenomže se to stalo v ideální době. Jaro, správná fáze měsíce a silná mladá rostlina. Co víc si přát.
29. března 2024 večer
30. března 2024 ráno
Rostlinu jsem uřezal až u těla, abych viděl, jestli se mi tam náhodou neuhnízdila nějaká fusárie či jiný neřád. Neusídlila. Řeznou plochu jsem jemně zaprášil stimulátorem Rhizopon AA 1%. Následně jsem ji posadil na kelímek s horkou vodou (těch pár chvil, věřím, kdy na rostlinu dýchala teplá pára z horké vody, jí také pomohlo se probudit) a umístil rostlinu do výsevního aparátu do takového „stíněného“ rožku. Výsevní aparát mám na dvě patra (poličky) a tak část, kam jsem rostlinu umístil, byla částečně vyhřívaná zespodu a docházelo tak ke stálému odparu vody nejen teplotou okolního vzduchu, ale i „podlahy“. Po cca 14 dnech jsem si všiml čekacích kořenů, které se za cca 12 hodin viditelně zvětšily. Tak jsem je opatrně zasadil do suchého substrátu. Rostlinu jsem zafixoval gumičkami - všiml jsem si v minulosti, že prudce a bouřlivě rostoucí kořeny dokáží rostlinu přizvednout a té pak chvíli trvá, než se zase „přisaje“ zpět k substrátu. Proto tato fixace. Aby rostlina veškerou sílu bouřlivého růstu kořenů využila na jejich pronikání do substrátu a zbytečně nepřizvedávala rostlinu. Rostlinu jsem okamžitě po fixaci posadil opět do teplé vody (zalévám tak jarní kaktusy a subjektivně mi přijde, že na zvýšenou teplotu vody velmi příznivě reagují! Teplota je taková, aby voda byla horká, ale vy jste si v ní ještě stále dokázali umýt ruce) a nechal na okenním parapetu stíněnou přímému slunečnímu svitu.
Rostlina zafixovaná gumičkami. Rostlina se tak věnuje bouřlivému růstu kořenů do substrátu a rostlinu nepřizvedává. Výsledná „fixace“ rostliny v substrátu je tak daleko silnější!
Za 5 dní mi přišlo, že se rostlina ze strany, kde bylo nejvíce čekacích kořenů napila. Možná jsem si to jen namlouval, nicméně mi rostlina přišla napitá. Sundal jsem gumičky a o den později jsem zkusil, jestli už květináč se substrátem udrží. Test proběhl úspěšně.
Test zakořenění - zdravé, dobře prokořeněné kořeny svůj „domeček“ hravě udrží.
Tento článek vznikl spíše za účelem pobavit a možná inspirovat. Autor nesledoval žádný edukativní cíl a nikdo by jeho rad neměl následovat : o) Laskavému čtenáři děkuji za shovívavost s kvalitou fotek. Vznikly čistě z dokumentačních účelů.
Pěkné čtení přeje Petr Zeidler
