Podstata vlastní, nové metody měření a zvyšování mrazové odolnosti byla popsána na těchto stránkách již v únoru 2022. Od té doby již utekly téměř dva roky, po které jsem zamrazoval a také vylepšoval postupy kultivace. Podařilo se mi tuto metodu vylepšit o optimalizaci, kdy je možné použít menší množství semenáčků, ale hlavně lze dosáhnout větší výtěžnosti.
Při vyndávání zamrzlých kaktusů z termosky jsem uvažoval nad tím, jak přežívání závisí na jejich umístění. Dalo se předpokládat, že čím dál od hrdla bude naděje na přežití větší. U jednoho pokusu jsem proto semenáčky kladl na plato tak, abych zachoval jejich pozici k uzávěru. Jejich umístění jsem pak dodržoval i při třídění. Výsledek nepřekvapil, jen potvrdil, že naděje na přežití směrem od víčka se zvětšuje, pozice u dna je nejpříznivější.
Úspěšnost přežití podle pozice v termosce, provedeno s naplněním kaktusy od víčka až ke dnu.
Vylepšení výběru lze uskutečnit tak, že kaktusy jsou umístěny jen na dně (3 až 5 cm) a zbytek je dosypán hmotou podobných zámrazových vlastností jako je třeba jablko, brambora nebo řepa. Tím mohu pro zamrazování používat kaktusy třeba o rok dříve – nemusím čekat až naroste tolik kaktusové hmoty, a mohu se odvážit používat delší doby zámrazu, protože je více menších dávek.
Příklad náhradního plnění pokus P217 kaktusy u dna a doplněno jablkem.
Výsledky úspěšné kultivace jsou tak vidět v zobrazení, jak se v jednotlivých letech navyšuje mrazuvzdornost D10, tedy dny, po kterou nechávám kaktusy v mrazáku při teplotě -20OC. GB (Gymnocalycium baldianum) si svůj počáteční náskok v odolnosti stále udržuje, ale těší mě hlavně GF (Gymnocalycium friedrichii), protože u tak mrazově choulostivého druhu jsem takový úspěch neočekával. Pro představu, o jakou se jedná odolnost , je zde zobrazen GBR (Gymnocalycium bruchii), který je považován za neodolnější druh z rodu Gymnocalycium.
Již není otázkou, jestli jde navyšovat mrazovou odolnost, nyní jde jen o to, až kam lze tuto odolnost navýšit, kde je hranice!
Budou to již dva roky, kdy jsem zveřejnil tuto metodu navyšování mrazuvzdornosti kaktusářské veřejnosti. Stále ale nevidím odklon od klasického způsobu myšlení, kdy převládá nadšení-vysázej na skalku a na jaře se budeš radovat (nebo také ne). Pěstitelé jsou spokojeni s dosavadními výsledky přezimování, prakticky každý kaktus přežije, protože je asi mrazuvzdorný.
Také bych se zde mohl pochlubit fotografiemi kaktusů ze skalky, jak jsou odolné, celé léto kvetou a vydržely zde již několik zim. Ale.. co to? Co se to tam pod kamínkem uchytilo?? Při vysazování se mi sem se zeminou dostalo několik semínek rebucií a vesele si přežívají a neví o tom, že by měly správně v tuhé středoevropské zimě zmrznout. Zakopaný pes je ale někde jinde. Díky stále teplejšímu klimatu pomalu ani nevíme, co to pořádná zima je.
Vyobrazení zimy 2023–2024 je zcela výmluvné. Nejnižší teplota -12OC, větší mrazy vydrží jen pár dnů, listopad a únor proprší. Průměrná roční teplota se každý rok zvyšuje a předpoklad je, že bude klima v tomto trendu pokračovat. Pěstitelé kaktusáři se radují, budou moci vysazovat ven stále více druhů a chlubit se s fotografiemi úspěšných „mrazuvzdorných kaktusů“.
Jen na zamýšlení. Příroda nemá žádné jízdní řády, má své vrtochy a dělá si co chce. Co když se to změní a přijdou tuhé zimy? Pak bude štěstí přát těm, kteří jsou na pokles teplot připraveni a vypěstovali si kaktusy s větší mrazovou odolností. Nechcete se přidat?
Komentáře
Zajímalo by mě kolik semen bylo vyseto, kolik rostlin za těchto Vašich podmínek vyprodukuje další generaci. Jako pokus a bádání SUPER.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.