Článkem o botanické zahradě v Málaze mi Mário Snopka připomněl společné projekty naší, brněnské, Mendelovy univerzity s univerzitou Universidad de Málaga, Departamento de Geografía.
Společné projekty se rozběhly v roce 2008 a trvají s přestávkami dodnes. Pomáháme španělským kolegům s posuzováním biologické aktivity půd. Odebírat vzorky ze španělských půd není ale zrovna jednoduché. Zapojeny jsou i doktorandky, které do Andalusie jezdí rády navzdory těžké práci při teplotách překračujících často 40°C. Stalo se nám párkrát, že nad námi zakroužili supi bělohlaví. Když ale začnete rychle hledat foťák, zmizí jako dým (obr. 1 - 3). Vzhledem k tomu, že se živí pouze mršinami, je to dobrý signál k návratu na základnu. Naším úkolem je posuzování biologické aktivity andaluských půd pod relativně přirozenou vegetací. Jsme součástí širšího týmu. Španělští kolegové se snaží shromáždit všechny dostupné parametry pro zmírnění eroze půdy, aby mohli doporučit co možná nejpřísnější ochranu zbytků přirozené vegetace nebo případně šetrnější zakládání plantáží s nějakou půdo-pokryvnou vegetací (obr. 4 - 6). O víkendech bývá volno, a to jsem využíval k procházkám kolem Málagy. Do jisté doby jsem se sám nebál. Jednou mě ale obklopili cikánští mladíci a chtěli peníze. Říkal jsem jim, že jsem Čech a že peníze nemám ("Soy Checo no tengo dinero"). Jen se smáli, že jim to nevadí, že tam můžu nechat Nikona, co se mi houpal na krku. Raději jsem teda začal hledat peněženku, abych jim dokázal, že peněz mám opravdu málo. Slušnost velí, zeptat se, než si něco vezmu. Ti slušní nebyli. Ani jsem si nevšiml, jak se najednou peněženka ocitla v jejich rukou. Prý potřebují na autobus do centra. Peníze vybrali všechny. Zajímavé bylo, že jízdenky na autobus v peněžence nechali. A ještě říkali, že mám v jednu hodinu v noci přijít do centra, na rozjezdy autobusů, že mi všechno vrátí. Na navrhovaný sraz jsem nešel. Jak by se asi mohli dostat do centra bez jízdenek? A tak jsem se dodnes nedozvěděl, zda na mě mladíci čekali nebo ne. Profesor Sinoga, náš hostitel, mě za to ráno pochválil. Také říkal, že se v Málaze narodil a že v těch místech ještě nikdy nebyl. A že by se tam sám ani nevydal. Po letech mi prozradil, že tuto historku dává k lepšímu na přednáškách. Každopádně jsem si zdejší lesostepní vegetaci zamiloval a do terénu jsem vyrážel dál hledat skvosty. Po této příhodě jsem si ale nechával poradit, kam se za kytičkami vydávat (obr. 7 – 16).
Obr. 1 Autor příspěvku při odběru vzorků
Obr. 2 Klobouk dolů před energií našich studentek
Obr. 3 Blízkost svištění křídel supa bělohlavého se nedá zapomenout
Obr. 4 Přirozené macchie s dubem korkovým, dubem kermesovým, pistácií lentišek a s různými keři rodu cist a jiných.
Obr. 5 Měření povrchového odtoku
Obr. 6 Zpracovaná půda zbavená původní vegetace a do ní vysázené sady olivovníků, mandloní apod. Protipól přirozené vegetace. V takovém svahu jsou sady bez půdo-pokryvné vegetace silně ohrožené půdní erozí.
Obr. 7 Byli jsme poučeni, že tato všudypřítomná bezkmenná palma žumara nízká (Chamaerops humilis) indikuje lokality, kde nemrzne.
Obr. 8 Pohled na kmen korkového dubu (Quercus suber) po oloupání kůry. Robustní kůra slouží k ochraně vnitřní části kmene před požáry. Oloupání kmene údajně dubu neškodí a po devíti letech je možno je opakovat.
Obr. 9 Nízký, téměř keřovitý, neopadavý dub kermesový (Quercus coccifera)
Obr. 10 Nápadné a vždy pomačkané růžové květy cistu vlnatého (Cistus albidus)
Obr. 11 Vysoký a elegantní španělský kosatec (Iris xiphium). Takto intenzivní barva je spíše výjimečná.
Obr. 12 Divoký mečík ilyrský (Gladiolus illyricus)
Obr. 13 Úplnou náhodou jsem blízko Málagy našel lokalitu s mnoha exempláři terestrické orchideje jazýčku kozlího (Himantoglossum hircinum).
Obr. 14 Jazýček kozí. U nás tento druh patrně nikdy nerostl.
Obr. 15 Na dohled od botanické zahrady roste jiná orchidej, jiný botanický klenot, tořič hnědý (Ophrys fusca). Na snímku je mladá rostlina, patrně poprvé kvetoucí.
Obr. 16 V dospělosti je Typické, že mají více květů na jedné rostlině.
Obr. 17 Pohled na Málagu z lokality tořičů. Červenou šipkou je vyznačená budova univerzity a zelenou botanická zahrada v sousedství. Na obzoru je Středozemní moře.
Obr. 18 Ozdobný plot, oddělující expozici kaktusů v botanické zahradě od budovy univerzity. Na obzoru za nejvyšším sloupovitým kaktusem je vidět kopeček na kterém rostou tořiče.
Obr. 19 Zvětšený pohled na vrcholek kopce. Opačným směrem byl pořízen snímek č. 17.
Obr. 20 Orgie pravidelnosti na madagaskarském endemitu Allaudia procera
Obr. 21 Běžná mexická opuncie (Opuntia stenopetala). „Stenopetala“ znamená s úzkými okvětními lístky.
Obr. 22 Kvetoucí kráska, tropická mamilárie (Mammillaria nivosa). Nivosus, latinsky sněhobílý, se vztahuje k bílé vatě, která se tvoří na temeni rostlin.
Obr. 23 Něco ale na zdejších kaktusech nebylo v pořádku. Nějaký podnět vyvolával spontánní odnožování. Podezříval jsem zprvu selektivní herbicid.
Obr. 24 Přímý kontakt se selektivním herbicidem proti plevelům to ale asi vzhledem k výšce nasazení odnožování spíše nebude.
Obr. 25 Další možností je probouzení spících generativních pletiv velkým množstvím srážek a vysokými teplotami v období, kdy je v domovině období vegetačního klidu, tedy největší sucho a relativně chladněji. Období sucha v Málaze začíná v květnu a končí v říjnu, tedy v době srážek v mexické domovině. Vyšší letní přísušek v Málaze a zimní deště mohou, podle mého názoru, vést k podobným reakcím u kaktusů, které jsou pěstovány ve venkovním prostředí. Přičemž průměrné roční množství srážek v Málaze není malé, blíží se 550 mm. Na obrázku je netypické, spontánní odnožování zachyceno u Astrophytum ornatum.
Obr. 26 Astrophytum ornatum, detail květu
Obr. 27 Dvě staré, spontánně odnožující rostliny Astrophytum myriostigma
Obr. 28 Detailní pohled na nasazování odnoží u A. myriostigma
Obr. 29 Kaktusům se ale překvapivě daří ve výsadbách na rušných křižovatkách
Obr. 30 Kvetoucí trichocereusy
Komentáře
Mamilárii nivosu jdu gůglit. Neví někdo kde má doma?
To masivní odnožování vídám u rostlin s porušeným růstovým vrcholem.
Mamilárii nivosu jdu gůglit. Neví někdo kde má doma?
To masivní odnožování vídám u rostlin s porušeným růstovým vrcholem.
Ja ju mám podľa menovky z ostrova Antiqua,čo je teda tropická oblasť.Je krásná.Ačo ma prekvapuje,tak u mňa dlhé roky na jeseň čaká aj 10 dní na nočných mrazoch dokedy pôjde spať do špajze.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.