Vážení a milí přátelé internetových novin o kaktusech a sukulentech.
Je to k nevíře, ale tímto číslem Naše noviny žijí již dvacáté čtvrté léto.
A i když jejich zakladatel PP už delší dobu avizuje, že už na psaní a starání se o noviny nemá čas a že je unavený a starý … stále trochu píše i se stará. Pravda ale je, že postupně přebíráme díl práce i my mladí. Pardon. Chtěl jsem napsat mladší.
Je léto, je pohoda, čas na vtip. Židovský. U smrtelné postele Jákoba stojí jeho rodina a Jákob se ptá: „Jestlipak je tu u mě moje Ráchel?” „Jistěže Jákobe, jsem u tebe.” „A co můj starší syn Samuel?” „Ano tatínku. Také stojím při tvé posteli.” „A co můj mladší syn Izák?” „Jsem tady tatínku.” „Tak sakráá, kdo je ve kšeftě???”
Nuže staří odcházejí na odpočinek, mladí mají spěch pro obživu své rodiny. Chápu. Ale sakráá, kdo bude psát do novin?
Vy staří slezte z postelí a něco nám napište. Zase tak staří nejste! A vy mladí (sem se počítám i já), občas si odskočte od shánění všeho na návštěvu svých milých a občas si odskočte poslat obrázek a pár vět do našich novin.
Blíží se čas dovolených..... Víte, co mám na dovolených u vody velmi rád? Tropickou noc. Vše okolo ztichne a jen cikády zpívají.
A to je chvíle, kdy si na terasu donesu notebook, sklenku s whisky, a píšu články. Paráda, doporučuji všem.
Je potřeba pokorně poděkovat všem, kteří jste do našich novin přispívali. Vím, kolik času zabere jeden článek. Ale,milí autoři, my máme oproti autorům jiných médií jednu velkou výhodu. Totiž tu, že píšeme zadarmo. Tudíž pro radost z toho, že uděláme jiným radost. Z lásky.
Děkuji krásně všem, kteří se o noviny starají. Vám všem, kteří jste do novin přispěli svým článkem nebo i jen obrázkem. A samozřejmě i Vám čtenářům za to, že naše společné Naše noviny čtete. Bez vás všech by to nešlo.
Přeji vám krásné a pohodové léto.
