Když jsem se rozkoukával a pořizoval si první kytky, vyhrály to u mě „noťáky“.
Pak proběhl kus života, moje 3. sbírka obsahuje všehochuť toho, co se mi líbí + zbytky různých „... mánií“. Jsou kytky a rody, které mě neoslovily a nepořídil jsem si je, i když byly „in“. Před lety moje Janička zatoužila po kristátě a jak to tak bývá, chytil jsem se já. Kytička dávno odpočívá na kakt. nebesích, ze mě je pěstitel kristát, samozřejmě jsem přibral monstrózy, rubry, aurey a jiné „zpotvořeniny“. Často slyším názor, abych ty nemocné chudáky vyházel a pořídil si pořádné kytky. V tomto případě trpím ztrátou sluchu. Pole kristát vypadá z mého pohledu určitě zajímavěji než 5x5 metrů stejnokalycií, sulek, steňáků aj. Tím nechci tyto kytky shazovat, mám je rád a jsou i ve sbírce. Kristáty na mě zapůsobily jako výzva. Díky nim roubuji a (podle kamarádů kaktusářů) zběsile řežu, co mi přijde pod nůž. Možná se o kristátách a roubování ještě rozepíšu podrobněji.
Na jednom klubovém zájezdu u př. Járy jsem zahlédl něco jako Astr. asterias, roubované a s mnoha odnožemi. Přátelé z klubu většinou jako obvykle fotili „gruzony“ a vyptávali se na substrát. Nezdvořile (jako obvykle) jsem skočil do řeči, zeptal se a kytka byla moje + 2 „blmánky“. Doma následoval obvyklý proces, nůž, rozroubování na M. geometrizans a jusbert. K mému překvapení kytka kvetla žlutofialovým květem, bohužel př. Jára neznal původ rostliny. Bezproblémově rostoucí rouby se rozdaly, prodaly na burze a skoro se vytratily z mojí sbírky. Hola, už jsou jen tři, honem namnožit, ale z čeho? Kytky, tedy klon, se u mě do odnožování nehrnuly a do „matky“ už nechci rýpat. Proč nové rouby odnožují minimálně a hodně přirůstají, nevím. Možná se mají až příliš dobře Vzal jsem nůž a vyrobil další 2 matky, hlavy narouboval. Řez jsem vedl pod spodní třetinou roubu, tak, aby na budoucí matce něco zbylo a nezaschla. Rouboval jsem v červencových vedrech, jedna „hlava“ se nechytila, matky po ošetření řezu hliníkovým práškem přežily. Čekal jsem a čekal. Skoro přešlo léto, různých matek mám víc, a tak jsem víceméně náhodou zpozoroval, že se na řezu – viz nepříliš kvalitní obrázek – něco děje. Z areol nic, z centrálního svazku řada malých odnoží. pak se vytvořily odnože i z radiálních cév. Po cca 14 dnech to samé na 2. rostlině. Zatím není poznat, jak budou rostlinky vypadat později, třeba budu mít štěstí a vnikne nějaký „patvar“.
Zhruba v téže době jsem říznul Ech. grusonii cv. „inermis“, stejný postup, ošetření řezu hliníkem, stejný výsledek – odnožování z cévních svazků. Proč? Co podpořilo tuto podivnost? Hliník to nebyl (nebo ano?), to bych musel mít těchto zvláštností stovky. Bylo standartní léto, rostliny byly ošetřeny Vertimecem jako obvykle. Tak nevím, přijít na to proč, měl bych spoustu odnoží, více než klasicky z areol.
Že kytky, vedeme-li řez příliš blízko vegetačního vrcholu, odhodí roub a obnoví veg. vrchol nebo prorostou roubem, jsem při roubování zažil. Nevedl jsem si bohužel statistiku, tak nevím, které podložky to dělají nejčastěji.
Přeji úspěšné zimování
M. Kovář, Brno
