Translate
csenfrdeitrues

Přihlásit se  

Přihlášení pro autory článků a správce stránek.

   

časopis kaktusy

Echinofosulocactus confusus Br. et R.

Jaroslav Záhora a František Nechvíl

Předcházející, 25. část, jsme zakončili tím, že by všechny druhy, které se historicky ve stejnou dobu objevily v nabídce rostlin firmy Schmoll, tj. E. bravoanus, confusus, densispinus, flavispinus, ochoterenaus, parksianus, rosasianus a sphacelatus, měly být zachovány jako historický odkaz, jako nedocenitelný zdroj genetických informací pro budoucí taxonomii.

Tato věta pravděpodobně odstartovala zajímavou korespondenci s panem Františkem Nechvílem. S jeho souhlasem si dovoluji zveřejnit části, týkající se jeho krásných E. confusus:

FN: Dobrý podvečer pane Záhora.
Obracím se na Vás jako specialistu na Efc. Mám jich ve sbírce cca 2,5 m čtverečních. Částečně se v nich orientuji, ale ne vše mi je jasné (a asi nebudu sám). V příloze posílám starší foto E.confusus (asi původně od J. Drápely – viz. Obr. 1), který v současnosti odnožuje. Jméno by mělo „sedět“. Mohu Vás tímto poprosit o názor? Nespěchám – až budete mít někdy čas a náladu se s tím zabývat. Předem děkuji a zdravím z Poděbrad, F. Nechvíl

 

01

Obr. 1 Echinofossulocactus confusus Br. et R. ve sbírce autora snímku, F. Nechvíla.

 

JZ: Dobrý den,
především děkuji za zájem o EFC. A ano, nejste sám, komu chybí jasné záchytné body v podobě dobře vymezených druhů. Je nás většina. Posílám současný stav historické odnože „E. confusus“ od pana Pechánka (obr. 2). Počet a postavení trnů je shodné, byť barva trnů je u Vašich rostlin tmavší. Květy jsou také víceméně shodné. Nemáte k Vaší rostlině foto současného stavu této kytky? Děkuji za krásné snímky. Zdraví, Jaroslav Záhora

 

02
 

Obr. 2 Echinofossulocactus confusus Br. et R. (současný stav původní odnože od pana Jana Pechánka, který měl na jmenovce u své rostliny poznámku „Schmoll, 1948“ - foto J. Záhora).

 

FN: Dobrý večer.
Díky – pěkné foto. Je pravda, že moje E.confusus ve vybarvení trnů lehce barevně varírují. Mám již zazimováno, ale mohl bych se zítra pokusit ještě nějaké rostliny najít a vyfotit a případně přeposlat. Nějaké odnože od starších rostlin jsem kdysi oddělil, aby se mi lépe rovnaly, takže to odnožování nebude až tak vypovídající. Jinak samozřejmě tímto dávám souhlas k použití již zaslaných foto – moje jméno uvádět nemusíte.
S pozdravem, F. Nechvíl

JZ: Dobrý večer,
děkuji za Vaši vstřícnost. Budu se těšit na foto. Zdraví, Jaroslav Záhora

FN: Dobrý den.
V příloze zasílám slíbená fota. Snad se z toho bude něco hodit. U středně velkého E.confusus je vidět začínající odnožování (foto na „štorc“). Velká rostlina je trochu více vytažená, než by měla být, ale bylo to dáno dřívějším úsporným sponem mezi rostlinami. Menší rostliny jsou v 6x6 a větší v 8x8 květináčích.
Z Poděbrad zdraví, F. Nechvíl

 

03

 

04

 

05

 

06

 

07

 

08

Obr. 3, 4, 5, 6, 7, 8 Semenáče E. confusus ve sbírce autora snímků, F. Nechvíla. Ze zaslaných snímků nebylo možno vyřadit jediný snímek. Rostlina na posledním snímku s dlouhými trny začíná v rohu květináče odnožovat.

 

09

Obr. 9 Dospělá rostlina E. confusus ve sbírce autora snímku, F. Nechvíla.

 

JZ: Nádherný kytky, to otrnění! Přišlo to jako na zavolanou, nemám dnes v práci úplně pohodový den. Díky! S pozdravem, Jaroslav Záhora
PS: Prosím o akceptování Vašeho jména jako autora.

FN: Tak dobře, tak mě tam uveďte. Ono jde stejně více o fotografii než o jejího autora. Důležité je to hlavně pro lepší orientaci v dané problematice. A pokud je správný dobrý obrázek, je to více vypovídající než sáhodlouhé popisy – jak již řekl A.V.Frič. To si osobně také myslím i já. Mám také monografii od J. Pechánka a občas se snažím dopátrat se shody mezi popisem a danou rostlinou. Většinou to končí nezdarem. U Efc je velký rozdíl v tom, zda autor popisuje mladou, třeba již kvetoucí rostlinu, nebo naopak rostlinu letitou. Mladé rostliny ještě třeba přidávají žebra, příp. trny a u některých starých rostlin to může být naopak. Dále velmi záleží, jak vidí autor barvu květu a jak ji dokáže definovat – není barva jako barva. A konec konců i velikost květů se mění. U některých druhů se květ každým dnem zvětšuje, a někdy na několika stejných rostlinách jsou květy různě veliké. Pravděpodobně to závisí i na momentální kondici té které rostliny. Tolik z mých částečných poznatků. S pozdravem, F. Nechvíl

 

Co k tomu dodat? To, že poprosím pana Františka Nechvíla o odnože? To je jen mezi námi a není to důležité! Důležité ale naopak je, že od pánů Nathaniela Lorda Brittona a Josepha Nelsona Roseho máme z roku 1922 popis druhu. Jenže. K tak krásným rostlinám by se hodilo i uvedení naleziště, aby se předešlo nějakým budoucím pochybnostem o zeměpisné identitě druhu. To je ale problém. V popisu naleziště nenajdeme.

Díky zmíněné monografii o rodu Echinofossulocactus od pana J. Pechánka máme ale na jednom místě soustředěné překlady popisů a k nim cenné komentáře. Nalistujme proto příslušnou stránku monografie:

"Echinofossulocactus confusus Br. et R. - The Cact, III, 120, (1922)

Brittonrosea confusa (Br. et R.) Speg., Brev. Not. Cact, 11, (1923).

Původní anglický popis (obr. 10):

„Jednotlivý, bledě zelený, urostlý, sloupovitý až krátce palicovitý, 6–15 cm vysoký, 6–8 cm v průměru; žeber je 26–30, tenkých, nízkých, zvlněných; areoly 4–5 na každém žebru, 2–3 cm od sebe vzdáleny; trny jsou všechny žluté, šídlovité; okrajové trny jsou 4 nebo 5, jen slabě zploštělé, 7–10 mm dlouhé; l střední trn je přes 4 cm dlouhý, obyčejně trčí dopředu; květy purpurové, 4 cm široké, okvětní lístky jsou podlouhlé, špičaté.“

Žijící rostliny dovezené z Mexika, byly v botanické zahradě v Berlíně.

 

10

Obr. 10 Původní popis Echinofossulocactus confusus v „The Cactaceae III.“ (Br. et R.,t, 120, 1922), ve kterém je uvedeno, že popis byl vyhotoven na základě kresby rostliny pěstované v Botanické zahradě v Berlíně (plate 159, kniha Blühende Kakteen).

 

11

Obr. 11 Zvětšená reprodukce obrázku Echinofossulcactus confusus, ze které je zřejmé, že celkový počet 8 trnů je na obrázku více méně respektován (Zdroj: The Cactaceae; descriptions and illustrations of plants of the cactus family 3: 120, f. 127. 1922. (12 Oct 1922) (Cact.)).

 

Komentář od pana Pechánka: Rostliny u nás pod tímto názvem pěstované pocházejí od Schmolla a odpovídají tomuto popisu: Tělo polokulovité, cca 10 cm široké a až 15 cm vysoké, u starších rostlin od spodku obráží. Počet žeber se stářím roste a pohybuje se od asi 30 u mladých do cca 60 u starých rostlin. Vzdálenost areol od sebe na jednom žebru kolísá od 2–3 cm do 4 cm u vyspělých rostlin. Tři horní okrajové trny mají charakter středních, prostřední je 2 cm, oba postranní 2,8 cm dlouhý. V dolní části areoly jsou 2–4 (většinou 4) okrajové trny, přičemž první pár je téměř vodorovný a druhý je obloukovitě zahnutý dolů; všechny jsou cca l cm dlouhé a mírně zploštělé. Jeden vyčnívající střední trn je 4 cm dlouhý. Všechny trny jsou žluté a šídlovité, přičemž horní trny a střední trn jsou směrem ke špici tmavší, špice je téměř hnědá. Květ je cca 4 cm široký, purpurově červený s tmavším středním proužkem.

Poznámka: Jedná se o problematický druh, který nebyl – kromě Schmolla – znova nalezen. Rostliny od Schmolla vcelku odpovídají popisu a jasně se odlišují od podobných žlutotrnných druhů."

 

12

Obr. 12 Vegetativní klon E. confusus,ze Schmollových importů, pěstovaný ve sbírkách od roku 1948 - detail uspořádání trnů. Jde o totožnou rostlinu, jaká je na obr. 2.

 

Vypadá to, že ani po sto letech od zveřejnění prvního popisu nejsme schopni s jistotou říct, zda ve sbírkách pěstujeme skutečně autentické rostliny E. confusus. Původní druh, který byl prokazatelně dovezený z neznámého místa v Mexiku a jehož kresba byla podkladem pro popis, už asi zachován není a rostliny, které následně šířil pod tímto jménem Schmoll mohou, nebo také nemusí být ze stejné kolekce původních sběrů. Podle zvětšené kresby z obr. 11 by našinec mohl popsat stejně tak jako confusus také lamellosus, longispinus, flavispinus, parksianus, rosasianus nebo dokonce ochoterenaus (s redukovaným počtem okrajových trnů). Tato skutečnost může ale hypoteticky přibližovat zeměpisnou oblast původu E. confusus (hraniční oblast mezi státy Guanajuato a Querétaro?). Na druhé straně jsou tyto rostliny cenné svojí krásou a dohledatelnou „brněnskou stopou“ k panu Schmollovi. Jsou zajímavé i svým druhovým označením „confusus“ = neuspořádaný, spletený, rozpačitý, roztěkaný, roztržitý, nejasný nebo, chcete-li, dokonce „záhadný“.

 

Záhora Jaroslav
Author: Záhora JaroslavWebsite: https://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?id=3041;lang=czEmail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Pin It
4.7222222222222 1 1 1 1 1 (18 hlasujících)

Komentáře   

0 #1 Karel Pavlíček 2023-11-26 19:33
Proč jméno confusus? (Zmatený?)
kp
Citovat
0 #2 Záhora Jaroslav 2023-11-27 11:16
Proč jméno confusus? Podle mého názoru se do názvu promítají pochybnosti týkající se shody mezi E. confusus popsaným Brittonem a Rosem v roce 1922 a E. gladiatus, který jinak vnímal Link a Otto, jinak Salm-Dyck a ještě jinak Schumann (se zmínkou o žlutých květech - viz. poznámka v originálním popisu). Název "confusus" by snad mohl být vnímán jako "záhadný" s ohledem na neznámé naleziště a pochybnosti o shodě druhu E. confusus s E. gladiatus.
Citovat
Přidat komentář

   
Copyright © 2024 Internetové noviny o kaktusech a sukulentech. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.