Pravidelní čtenáři internetových novin o kaktusech a sukulentech jsou již mnoho let informováni o situaci, která již 30 let komplikuje život mnoha pěstitelům kaktusů a sukulentů.
Ti hodně staří mohou pamatovat doby, kdy pěstitel kaktusů byl podezřelý, poněvadž kaktusy pocházely z míst, která ideologicky nevyhovovala tehdejším mocipánům. Naštěstí se rychle ukázalo, jaký je to nesmysl a kaktusáři žili v relativním klidu. Mnozí našli i cestičky, jak k nám dostat semena a rostliny ze zemí kaktusářům většinou zapovězených. V roce 1973 byla ve Washingtonu sjednána Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Jejím cílem byla ochrana ohrožených druhů živočichů a rostlin před hrozbou vyhubení v přírodě z důvodu nadměrného využívání pro komerční účely. Záměrně píšu „byla“, protože původní záměr skutečné ochrany rostlin a živočichů před vyhubením dostal poněkud jiný rozměr. Skutečnou hrozbu pro planě rostoucí rostliny dnes představuje především změna zemědělského hospodaření, která ohrožuje biotopy na obrovských územích. Také industriální rozvoj je součástí devastace přírodních společenstev. Ve srovnání s tzv. nadměrným obchodem je tato hrozba přímo gigantická. Přesto se ti, kteří se verbálně zasazují o „ochranu přírody“, diskusi na toto téma vyhýbají. Není to totiž téma, které přináší mediální slávu. V mediálním prostoru se vyjímají většinou atraktivnější „pašerácká témata“ i když tvoří jen zlomek problému. Co je hodně viditelné je postupné opouštění původní myšlenky CITES a amatérská politizace ochrany přírodních druhů. Bohužel, stále přibývá případů, kdy se určité skupiny samozvaných „ochránců přírody“ snaží implementovat nepodložené ideologie jako výklad cílů Úmluvy CITES.
V několika posledních letech je Úmluva CITES politicky zneužívána. Politické teze, šířené aktivisty a mocichtivými politiky s podporou loajálních úředníků mají připravit veřejné mínění na akceptaci absolutního ovládání veřejnosti pod hesly ochrany přírody. Odbornost se zde nežádá, hlavní je držet politickou linii.
V časopisu Kaktusy č. 2/2023 vychází v těchto dnech článek se shodným názvem. Protože ne všichni věnujete tištěnému slovu více pozornosti, dovolte mi seznámit vás s obsahem a myšlenkami, které jsou podstatou tohoto článku:
Evropská komise předložila v listopadu minulého roku Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů materiál s názvem Revize akčního plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy. Materiál vznikl z iniciativy aktivistických organizací ze západní Evropy, které se snaží prosadit zákaz chovu (a lze předpokládat, že nezůstane jen u chovu) téměř všeho co se doposud v Evropě chová (zvířata, ptáci, ryby, hmyz). Je doložitelné, že aktivisté manipulují s fakty a v mnoha případech výslovně lžou. Jsou již vytvořeny tzv. pozitivní seznamy obsahující několik málo desítek druhů, které jedině bude povoleno chovat širokou veřejností. O jejich přijetí a implementaci do legislativy se jedná. Argumenty aktivistických organizací jsou většinou manipulativně vytržené z kontextu, mnohdy nepravdivé a jsou směsí pochybné ideologie založené na iracionálních pocitech, ale také na pravdivých tvrzeních, která jsou sice doložena, ale jedná se o tak malý počet případů, že je nelze považovat za důvod k zavedení drastického omezení chovu. V některých zemích EU, bohužel, tyto návrhy na národní úrovni uspěly (Itálie, Francie, Kypr, Lucembursko, Belgie a snad i Holandsko). V České republice se vůči tomuto materiálu zvedl organizovaný odpor, iniciovaný zejména chovateli. Úvodních jednání se zúčastnili i zástupci SČSPKS z.s. Dílčím úspěchem je příslib Ministerstva zemědělství, že projednávaný materiál bude jménem ČR, na evropské úrovni, odmítnut. Tak uvidíme!
Materiál Revize akčního plánu EU… obsahuje řadu informací i myšlenek, se kterými se běžný pěstitel kaktusů a sukulentů může jen těžko ztotožnit. V materiálu sice převládá snaha přesvědčit evropské orgány, že chov a obchodování se zvířaty není správné, protože se jedná o vykořisťování a zneužívání zvířat. Každý z nás samozřejmě může mít na to vlastní názor, ale o tom se na evropské platformě vůbec nediskutuje. Je to předkládáno jako jediná, ničím nezpochybněná „pravda“. Po prostudování textu tohoto materiálu jsem došel ke zjištění, že jde o směs manipulujících polopravd, nepodložených představ a zavádějících účelových tvrzení. Pod záminkou „dobrého úmyslu“ mají úřední osoby získat právo absolutní kontroly nad každým chovatelem a pěstitelem. Tato snaha má ale více rozměrů. Ten občanský spočívá především v omezení práv občanské veřejnosti a pošlapání deklarovaných svobod z Listiny základních práv a svobod. Ochrana přirozených práv by měla být garantována právě touto listinou, ale je zde viditelná snaha pozměnit na základě ideologie a nepodložených ochranářských tezí zákony tak, aby státní moc mohla beztrestně zasahovat do práv a svobod jednotlivých občanů, zejména co se týče osobní svobody, shromažďování osobních údajů a nakládání s nimi a presumpce neviny!
Otázkou, kdo bude takovou kontrolu vykonávat, kdo na ni bude dohlížet, kde sežene stát odborníky k posuzování správních a trestních řízení, a hlavně, jaký to bude mít dopad na rozpočet státu, se materiál nezabývá! Chovatelů a pěstitelů je jen v České republice několik milionů. Netroufám si odhadnout kolik jich může být v celé EU. Dovedete si představit, jaký nárůst represivního aparátu to představuje a kolik to bude stát? Možná nevíte, že také v ČR byl v roce 2020 schválen Akční plán pro potírání nelegálního obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin do roku 2023. Pro občana je to pěkná ukázka byrokratického a militantního chápání a uvažování zaměstnanců státní správy. Dokonce se zde volá po větší spolupráci „mezi orgány vymáhajícími právo v oblasti životního prostředí“ a vytváření seznamů potenciálně podezřelých osob. Měl být dokonce vytvořen (bez právního podkladu) společný represivní tým Celní správy, Policie ČR, ČiŽP a specializovaných státních zástupců. Jak by tato myšlenka vypadala v praxi je mezi pěstiteli i chovateli dostatečně známo. I když se původci českého Akčního bojového plánu přesunuli v boji na jinou barikádu, nelze očekávat, že by se postoje a rétorika MŽiP změnila.
Výše uvedená evropská revize akčního plánu je v souhrnu prezentací militantních a pro všechny pěstitele i chovatele velmi nebezpečných tendencí kontrolovat veškerý obchod. Nejedná se o úpravu úmluvy CITES, jako regulace nadměrného obchodu s ohroženými druhy, ale o mimo stojící evropský model kontroly veškerého výskytu a pohybu jakéhokoliv živočicha nebo rostliny v rámci EU. Návrh obsahuje i tato tvrzení: Nezákonný obchod s druhy je hnací silou celosvětové ztráty biologické rozmanitosti. Viditelný blábol, který vůbec nic neříká o ochraně volně žijících nebo planě rostoucích druhů!!! Důsledky expanze zemědělství a průmyslu jako by vůbec neexistovaly! Platforma CITES je tímto skrytě deformována. V praxi to bude pro chovatele a pěstitele znamenat potřebu dalších povolení, další kontroly a poplatky za dodnes zcela volnou, lidsky normální, bezproblémovou a nic neohrožující činnost amatérů (ale vlastně i profesionálů). Ti, co za tím stojí, chtějí (možná z vrozené hlouposti) dostat veškerý obchod, tedy i obchod s v kultuře (uměle) odchovanými a vypěstovanými běžnými jedinci druhů, pod absolutní úřední kontrolu. Bohužel to postihne jen a jen evropské chovatele a pěstitele! Dovedete si představit, jakou devastací chovů a sbírek to může skončit? Jaké škody tím budou napáchány? Stačí se jen podívat na výsledky České inspekce životního prostředí. Kde skončily zabavené rostliny či zabavení živočichové? Ano, byly zabaveny podle zákona, ale jaký je z toho užitek? Podle jiného zákona měly o tyto rostliny pečovat ministerští úředníci s péčí řádného hospodáře. O tom se důsledně mlčí. Viditelně jeden zákon MŽiP prosazuje, protože se to hodí k vytváření pozitivního vnímání této instituce a druhý zákon se ignoruje. Na to známe odpověď, ale politicky je to nepřijatelné téma. V tom vidím zásadní problém.
Autoři evropské revize akčního plánu přímo říkají: EU má proto celosvětově dobrou pozici k tomu, aby stála v čele boje proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy. Nebezpečné je zejména tvrzení, cituji: Nařízení EU týkající se tohoto obchodu umožňují překročit rámec Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) při ochraně ohrožených druhů před neudržitelným využíváním. To je viditelné zneužití původní myšlenky a cílů CITES. Další cíle jsou vidět i z tohoto textu: Zvýšené využívání on-line platforem pro nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy a související využívání služeb přepravy malých zásilek navíc vytvořilo nové výzvy pro odhalování a vyšetřování tohoto typu trestné činnosti, které vyžadují nová řešení a více prostředků. Nárůst počtu zabavených nezákonně obchodovaných volně žijících a planě rostoucích druhů, k němuž v EU došlo od roku 2016, nevedl k proporcionálnímu nárůstu stíhání a odsouzení. Velkým problémem zůstává nedostatek specializovaných pracovníků, zdrojů a odborné přípravy v mnoha členských státech a zemích mimo EU. Nevidím tu žádné cíle k zachování druhů v jejich přirozeném nebo náhradním prostředí, což by mělo být prvotní snahou nejen k zachování druhové rozmanitosti ale především k zachování druhů, kterým v přírodě hrozí vyhynutí! Jde tu jen o další zvýšení finančních prostředků pro nijak nedefinovaná "nová řešení". Nepřipomíná vám to něco?
Tenhle oficiální text je přímo návodem k šikaně občanů, kterou jsme tu už kdysi zažili. Netýká se to jen přeshraničních kontrol, ale jde o snahu o absolutní kontrolu všech chovatelů a pěstitelů kdykoliv a kdekoliv. To není boj proti nezákonnému obchodu, resp. pašeráctví, jak se tvrdí, ale snaha vytvořit prostředí absolutní zvůle, kde nebudou platit žádná občanská práva, daná Listinou základních práv a svobod, ani národní legislativa! Listina základních práv a svobod garantuje jen práva, která nám politici sami neomezí jinými zákony nebo je neomezí přijatá evropská legislativa. Tohle může postihnout všechny chovatele a pěstitele v EU za asistence našich poslanců a politiků. Již dnes jsme v situaci, kdy všichni chovatelé a pěstitelé patří mezi potenciálně podezřelé! Zejména ti, kdo úspěšně zvládají problematické odchovy (fauna) a pěstitelské metody (flora). Budou vytvářeny seznamy „podezřelých“ a jejich předáním policii budou legalizovány, protože při „podezření“ musí policie konat. Tohle jsme už zažili a na Univerzitě Karlově máme specialisty na vytváření takových seznamů.
Tohle nezměnila ani změna na postech ministra ŽP ani ředitele ČIŽP. Bylo by naivní si myslet, že takové amatérsky odůvodňované zákazy něco vyřeší. Mnohokrát se prokázalo, že podobné zákazy mají jen a jen prohibiční efekt. To je vidět i na situaci v Mexiku, kde se obchod s kaktusy dostal mimo jakoukoli kontrolu místních úřadů. Proto se musíme ptát:
- proč mají být vynakládány nemalé prostředky na realizaci pochybných opatření, která jsou jen nevědeckým a ideologicky zabarveným experimentem?
- proč se mají naše zájmové sbírky a pěstírny přizpůsobovat zákazům, které nepovedou k zastavení úbytku biologické rozmanitosti?
- komu může sloužit další omezování a kontrola našich pěstitelů, když po odborné stránce představují naši pěstitelé světovou špičku a kontrolující úředníci této úrovně nedosahují?
- proč jsou naše odborně podložené námitky a argumenty na obtíž a popuzují některé zaměstnance rezortu MŽiP?
- kdo rozšířil a komu slouží tvrzení, že Česká republika je překladištěm v přírodě vykopaných kaktusů a sukulentů? Neměly by se tím zabývat orgány činné v trestním řízení?
Myslíte, že se dočkáme odpovědi?
Jaroslav Vích,
předseda SČSPKS
Komentáře
Jako jasně, chápu, že každý si hájí své zájmy i názory, ale takhle demagogický, manipulativní článek je možná už i trochu za hranou :)
Jako jasně, chápu, že každý si hájí své zájmy i názory, ale takhle demagogický, manipulativní článek je možná už i trochu za hranou :)
Že se potkávám s trolly na různých herních fórech, s tím už jsem se jakž takž smířil. Že ho ale potkám tady, to jsem nepředpokládal ani v nejhorším snu ...
Pro tápající - troll prochází fóra a diskuze, jejichž obsah jej pochopitelně ani trochu nezajímá a baví se tím, že svými záměrně přihlouplými až idiotskými či naopak arogantními nebo agresivními příspěvky, popřípadě celými vlákny, nasírá ostatní přispívající.
Lehce bych rozšířil platnost tohoto článku i na agendu Nagojského protokolu (např.: www.gzr.cz/wp-content/uploads/2018/05/Nagojsky_protokol_verze_v_cestine.pdf), který se sice zabývá trochu jinou oblastí ochrany rostlin ("ochrana" a sdílení původních zemědělských odrůd a planých příbuzných druhů), nicméně dopad to může mít podobný a do jisté míry by to (v budoucnu) mohlo i CITES suplovat nebo doplňovat... Protože nakonec ochrana rostlin před jejich obchodováním a ochrana genetických zdrojů se do jisté míry překrývá.
Fakt dobrý trouba. Hele čmoude, napiš laskavě své jméno a příjmení. Můžeme spolu probrat co je EK, co tam schvalují, jaká moudra z nich padají, za jaké peníze tam sedí. Potom takoví SPROSTĚ JÁ nebudou psát svoje výblitky.
Jednal jsem s opravdovými úředníky a SPROSTĚ JÁ k nim nepatří. Někteří nás chápou a snaží se nás vyslechnout a co je hlavní. Pomáhají vysvětlit a dohodnout se. A světe div se, pomáhají. A tímto jim děkuji.
Přátelé, kamarádi. Přečtěte si co je připravováno, mnohdy v tichosti. A pokud budeme mlčet tak budeme mít ve skleníku jen echinopsisy.
Sprostě já si může vzít auto z nějakého nepotřebného ministerstva a přijet za mnou do Chrudimi na Zavírání sezony. Určitě mě najde a můžeme diskutovat.
Témata
Příroda a krajina
Mezinárodní úmluvy v ochraně přírody
Nagojský protokol
Genetické zdroje: přístup a sdílení přínosů v souvislosti s Nagojským protokolem
Přístup ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání jsou jedním ze tří hlavních cílů Úmluvy o biologické rozmanitosti, jež vstoupila v platnost v roce 1993 a patří k nejvýznamnějším mezinárodním úmluvám v oblasti životního prostředí. Konkrétně jej rozvádí článek 15, který mimo jiné uznává suverénní právo států na jejich přírodní zdroje a jejich pravomoc stanovit podmínky přístupu ke genetickým zdrojům. Za účelem naplnění tohoto cíle byl v roce 2010 sjednán Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, který vstoupil v platnost dne 12. 10. 2014. Česká republika se stala jeho smluvní stranou dne 4. 8. 2016. Protokol má vytvořit transparentní pravidla pro přístup ke genetickým zdrojům (na základě předchozího informovaného souhlasu) a zajistit spravedlivé sdílení přínosů mezi jejich poskytovateli a uživateli (v souladu se vzájemně dohodnutými podmínkami). Sdílení přínosů je zároveň motivačním opatřením na ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti. Úlohou smluvních stran Protokolu je také zajistit, aby uživatelé na jejich území dodržovali výše uvedená pravidla.
EU jako smluvní strana Nagojského protokolu ponechává otázku regulace genetických zdrojů na jednotlivých členských státech a zabývá se pouze otázkou dodržování pravidel uživateli na území EU. V této souvislosti EU přijala nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních pro dodržování pravidel, která vyplývají z Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, ze strany uživatelů v Unii, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1866 ze dne 13. října 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla, pokud jde o registr sbírek, monitorování dodržování pravidel ze strany uživatelů a osvědčené postupy. Dále Komise vydala metodický pokyn k oblasti působnosti nařízení a hlavním povinnostem uživatelů v Unii, který má uživatelům objasnit některé aspekty a usnadnit tzv. postup s náležitou péčí.
V návaznosti na předpisy EU přijala Česká republika zákon č. 93/2018 Sb. o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu, účinný od 20. 6. 2018, který zajišťuje aplikaci implementovaných nařízení EU z hlediska institucionálního, procedurálního a sankčního. Metodický pokyn MŽP k postupu podle zákona č. 93/2018 Sb., o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu představuje výkladovou pomůcku pro uživatele genetických zdrojů v ČR a doplňuje metodický pokyn Komise pro kontext českého prostředí.
Genetické zdroje českého původu žádné regulaci v souvislosti s Nagojským protokolem nepodléhají.
Informace pro uživatele genetických zdrojů
Nařízení (EU) č. 511/2014 ukládá uživatelům genetických zdrojů povinnost postupovat s náležitou péčí. Jedná se o administrativní povinnost získávat, uchovávat a předávat dalším uživatelům informace dokládající, že k využívaným genetickým zdrojům byl uplatněn přístup v souladu s platnými právními předpisy poskytující země, případně že jsou sdíleny přínosy plynoucí z využívání těchto zdrojů. Pro uživatele znamená zejména nutnost evidovat informace dokládající legální původ genetického materiálu a to, že jej využívají v souladu s případnými podmínkami dohodnutými s poskytovatelem materiálu.
Ve fázi financování výzkumu a ve fázi konečného vývoje produktu pak mají uživatelé povinnost podávat prohlášení o tom, že postupovali s náležitou péčí, a to on-line, prostřednictvím systému DECLARE.
Užitečné informace k postupu s náležitou péčí i k některým konkrétním situacím z praxe obsahují výše uvedené metodické pokyny Komise a MŽP.
Kontakt
Gestorem Nagojského protokolu v ČR je Ministerstvo životního prostředí.
Důležité odkazy a dokumenty ke stažení
Nagojský protokol: metodické pokyny pro uživatele genetických zdrojů v ČR (PDF, 3 MB)
Nagojský protokol
Úmluva o biologické rozmanitosti
Informační systém pro přístup a sdílení přínosů (informace o právních předpisech v jednotlivých státech, kontakty)
Evropská komise: genetické zdroje – přístup a sdílení přínosů
DECLARE (nástroj pro podávání prohlášení o postupu s náležitou péčí)
Žádost o registraci do systému DECLARE: pro fyzické osoby (DOCX, 39 kB), pro právnické osoby (DOCX, 40 kB)
Nagojský protokol (text ze Sbírky mezinárodních smluv)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 (text)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1866 (text)
Metodický pokyn k oblasti působnosti a hlavním povinnostem uživatelů (text)
Zákon č. 93/2018 o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu (text ze Sbírky zákonů)
Metodický pokyn MŽP k postupu podle zákona č. 93/2018 Sb., o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu (text z Věstníku MŽP)
Publikace a další materiály
Advancing implementation of the Nagoya Protocol, Komise, 2018
Vilm ABS Dialogue – Informing about Domestic Measures for Access to Genetic Resources, Bundesamt für Naturschutz (BfN), 2017
Vilm ABS Dialogue – Informing about Domestic Measures for Access to Genetic Resources, Bundesamt für Naturschutz (BfN), 2018
ABS - Simply Explained, ABS Capacity Development InitiativeCituji Martin:
Dobrý den všem.
Pan SPROSTĚ JÁ se neozývá, asi jako ministerský úředník jak se anonymně přiznal si otírá čelo a je v jedné pěně. Pracovně. Mám odpor k anonymům a tady jasně vidím, že tací co chtějí nasírat ostatní je potřeba nazvat pravým jménem. Neléčený blázen. Proto obsah jeho výblitků nemá váhu a je to pouze ukázka práce úředníka za tučný plat. Asi poradce anonymního poradce. A tohle nás má zastupovat v Eurohůnii,EK,blázen co ho část lidí volí_? Ozvi se mi v Chrudimi abych se ti podíval do očí. Máš na to koule?
Cituji Josef Bis:
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.