In memoriam
(*30. 3. 1951–†20. 1. 2022)
Rodák z Chřibské, kamarád se „zelenýma rukama“, dobrodinec a asketa, takto by mohla znít zkratka charakteru Jirky Lipše, nadšeného kaktusáře, milovníka rostlin, chovatel koziček a ctitele vůbec všeho živého. Největší kus svého života prožil v osvobozující skromnosti, ve svém domě obklopeném přírodou, skleníky a fóliovníky se sukulenty a kaktusy na okraji Dobkovic u Děčína. Jako vyučený zahradník měl opravdu šikovné, „zelené ruce“. Za neuvěřitelně krátký čas dokázal rozmnožit z jediného „oplégru“ celou bedýnku krásných rostlin, a bylo jedno, jestli šlo o kaktus nebo jiný sukulent. Jirka Lipš byl dlouholetým členem Klubu kaktusářů v Ústí nad Labem. Spolupracoval aktivně i s klubem kaktusářů v Děčíně a v Roudnici n. Labem. V letech 2004 až 2007 se dokonce zúčastnil jako vystavující i prodavač výstav KPKS v Roudnici nad Labem.
Pro mě osobně (Libor K.) Jirka znamenal ještě něco víc – byl to jeden z mých učitelů, který mi zprostředkoval kaktusářský svět, na kterém jsem jako dvanáctiletý klučík začal stavět. Vzal mě s sebou do Polska a po revoluci do vzdáleného Dramstadtu ke Gerhardu Köhresovi. Já jsem se snažil oplatit Jirkovi vše tím, že jsem mu v roce 1994 ukázal krásy Mexika, které jej zcela očarovalo a pohltilo. Cestování za K+S se pak na dlouhý čas stalo jeho velikou vášní. Po Mexiku následovaly cesty do Jižní Ameriky. Uchvácen byl krásou a skromností Bolívie, kterou pak navštívil opakovaně, a kde se podílel na nálezech zajímavých populací sulkorebucií. Jirka v roce 2004 přežil svou smrt při strašlivé autohavárii, kousek od domova, během návratu z Řípské pouti.
Bohužel, boj s novým protivníkem se mu vyhrát nepodařilo, snad i proto, že jako člen křesťanského hnutí Svědků Jehovových odmítal očkování.
Jirko, budeš nám všem moc scházet. Čest Tvojí památce!
Libor Kunte, Jan Gratias
