Mammillaria carnea Zuccarini ex Pfeiffer, Enurn. Diagn. Cact., p. 19, 1837
Mammillaria villifera Otto var. carnea (Zucc. ex Pfeiff.) 5.-D., Cact. Hort. Dyck., p. 16, 1850
Jméno carneus se vztahuje na masově červenou barvu květů.
Popis
Stonek jednotlivý, zřídka odnožující, válcovitý, ve stáří až sloupovitý, až 200 mm vysoký a 100-120 mm široký. Temeno vpadlé, kryté vlnou a trny, axily s bílou až žlutavou vlnou zejména v květní zóně, bez štětin. Bradavky zřetelně hranaté. Okrajové trny v dospělosti chybějí, nejvýše někdy 2 drobné štětinky; středové trny 4(-6), postavené proti sobě do kříže, 10-20( -50) mm dlouhé, nahoru a dolů směřující jsou delší, silnější a často zakřivené, růžově červené s tmavým až černým hrotem. Květy zvonkovité, 15-20 mm dlouhé, 14-20 mm široké, bledě růžové, s tmavším středovým proužkem na vnějších okvětních lístcích, okraje lístků třásnité, nitky bílé, prašníky světležluté, blizny světle žluté až světle zelené. Plod hruškovitý až kyjovitý se zbytkem okvětí, 15-25 mm dlouhý, 4-10 mm široký, červený. Semena světle hnědá, kapkovitá až ledvinovitá, testa síťovitě svraskalá, hilum malé, okrouhlé bělavé.
Variety a formy
Mottram uvádí tyto variety:var. aeruginosa (Scheidw.) Gürke, Blüh. Kakteen, 60, 1905var.. cirrosa (S.-D.) Gürke, Blüh. Kakteen, 60, 1905var. gigantea hort. n. n.var. rosea Schmoll, n. n., Katalog 1947var. subtetragona (Dietrich) Backeb., Die Cactaceae, 5: 3145, 1961, syn.: M. subtetragona DietrichV současnosti jsou všechna tato historická jména zpochybňována. Protože jsou považována za nadbytečná a jsou často zahrnována jako synonyma, je otázka, jak budou vztahy mezi nominátní varietou a varietami, jež uznává Mottram, řešeny do budoucna.Jiná je situace s populací od Taxco ze státu Guerrero. Tam roste var. robustispina Craig, lišící se nejen otrněním, ale zejména výskytem daleko mimo oblast rozšíření M. carnea. I tato varieta je však některými autory zahrnována jako synonymum k nominátní varietě.
Výskyt a rozšíření
Jako typové naleziště je označen Ixmiquilpan, Hidalgo, Mexiko, podle Hunta je to však sporný údaj. Karvinsky zřejmě nesprávně citoval původ rostlin. Mammillaria carnea roste ve státech Puebla (údolí Tehuacan, Coxcatlan, Tilapa, Zapotitlan de Salinas, Tehuixtla, Chilac, Acatepec, Ajalpan, Calipan, Ague Fria, San Lorenzo, Axuxco), a Oaxaca (Tecomavaca, Tlacotepec, Rio Santo Domingo, San Miguel Maninaltepec, Arroyo San Martin, Rio Quiotepec, Tres Picos, Teotitlan, Chazumba, Tonala Puente, Nieves, Rio Salado, Barranca Ixcatlan, Quiotepec, Tomellin Pass, Chillar, Santa Maria Ixcatlan), kde ji lze nalézt v nadmořských výškách mezi 1500-2000 m, odděleně pak ve státě Guerrero (u Taxco, kde ji sbíral Lindsaya popsal Graig jako var. robuspispina). Klima na nalezišti druhu je suché a horké, (semiaridní) s krátkou letní dobou dešťů. Průměrná roční teplota je 15 °C, zimní teplotní minima vzácně klesají až k 0 °C. Úhrn ročních srážek je asi 400 mm. Společně roste celá řada dalších druhů kaktusů a jiných sukulentů z rodů Agave, Dasylirion, Echeveria, Euphorbia, Hechtia aj.
Poznámky
Varieta robustispina by snad mohla být užívána oprávněně jako samostatný taxon. Roste odděleně ve státě Guerrero, a vzhledem k odlišnostem některých znaků (zejména otrnění) lze taxonomický statut variety respektovat. Většina současných autorů ovšem považuje i tuto varietu za synopymum k nominátní varietě. Naleziště Mammillaria carnea v údolí Tehuacan a Tomellin Caňon jsou známa hustou populací, kaktusy zde rostou na svazích vápencových kopců, na muldách mezi keři, i na štěrkovitých půdách bohatých humusem. Je značně proměnlivá ve velikosti a tvaru stonků a trnů, někteří jedinci mají trny 2-3 cm dlouhé, jiní až 10 cm. Květy jsou však jednotné u všech odchylek. Naleziště těsně sousedí s areálem rozšíření příbuzného druhu M. mystax, známe však i místa, kde rostou oba druhy společně.Vzhledem k hranatým bradavkám jednoznačně patří do serie Polyedrae.
Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5: 3144-3146, 1961
Bravo-Hollis H. et Sánchez Mejorada H., Las Cactáceas de México, 3: 285, 1991
Pilbeam J., The cactus file handbook. Mammillaria, p. 68, 1999
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, Monographie, 2: 778, 1992
Pěstování
Mammillaria carnea je dobře rostoucí kaktus, který lze doporučit i začínajícím pěstitelům. Prospívá v běžných kaktusových substrátech, vhodné je umístění na plném slunci, kde vytváří krásné, silné a barevné otrnění. Lze doporučit tvrdé a pomalé pěstování, v příliš vlhkém a zastíněním prostředí rychle dorůstá nepřirozených rozměrů, silně odnožuje a trny nejsou dostatečně vyvinuty. Množí se snadno výsevem semen, klíčenci i semenáče rychle rostou a do květní zralosti dospívají asi za 3-5 let. Vybrané jedince s obzvlášť vyvinutým otrněním je také možné snadno množit vegetativně - oddělením a zakořeněním odnoží. Zimní teploty mohou klesnout na 5 °C, obdobím kvetení je pozdní jaro a začátek léta.
Foto Miloš Záruba ve vlastní sbírce, text Rudolf Dufek a Jan Říha.
