Gymnocalycium acorrugatum Lambert, Succulenta, 67: 4,1988
Slovo ruga je latinského původu a doslovně znamená vráska. Jméno accorugatum (nezvrásnělý, bez záhybů - vrásek) je odvozeno z toho, že žebra rostliny nejsou přerušena příčnými rýhami, což je jev v rodu Gymnocalycium ojedinělý.
Popis
Stonek jednotlivý, ploše kulovitý, asi 45 mm vysoký a 75 mm široký, matně zelený až šedozelený, s poněkud vtlačeným temenem pokrytým vlnou a trny z nahloučených areol; kořen řepovitý. Žeber 9-10, přímých až lehce prohnutých, svislými rýhami zřetelně oddělených; hrbolce okrouhlé, vzájemně splývající, bez příčných rýh nebo brad; areoly okrouhlé, velké, 6-8 mm široké, zpočátku s bílou vlnou, později holé, 17-20 mm od sebe vzdálené. Okrajových trnů 7-9, rozprostřené ve 3-4 párech a jeden směřující dolů, zahnuté a vzájemně se proplétající, ostré, okrouhlého průřezu, až 30 mm dlouhé, mladé trny většinou kaštanově hnědé se žlutou bází, někdy černošedé s načervenalou bází, všechny později přecházející do šedavě bílé barvy s hnědou špicí; středové trny 1-2, robustní, směrem vzhůru zahnuté, až 35 mm dlouhé, zbarvené jako okrajové. Květy vyrůstají z mladých areol kolem temene, nálevkovité, asi 60 mm dlouhé a 60 mm široké; perikarpel asi 15 mm dlouhý a 10 mm široký, listově zelený, někdy více či méně s nádechem do purpurova, se zaokrouhlenými, bíle lemovanými šupinami s růžovou špičkou, 5 mm široký a 3-4 mm vysoký, postupně přecházejícími do vnějších okvětních lístků; vnější okvětní lístky kopisťovité, asi 30 mm dlouhé a 7 mm široké, narůžovělé bílé s nahnědle zeleným středním pruhem; střední okvětní lístky světle růžové s karmínově růžovým středním pruhem, kopisťovité se zašpičatělým koncem, 34 mm dlouhé a 6 mm široké; jícen silně karmínově zbarvený; primární tyčinky vyrůstají kolem pestíku, sekundární po celé stěně trubky květní,jsou nakloněny směrem k pestíku, nejvyšší jej překrývají, všechny tyčinky s červenou bází; prašníky světle žluté; pestík zelenkavě bílý, 12 mm dlouhý a 2 mm široký (20 mm spolu s bliznou); blizna světle žlutá, devítilaločná, mezi prašníky. Plod vřetenovitý, mechově zelený, šupinatý, šupiny s růžovým nádechem a jemným bílým lemem, 2-3 mm dlouhé a 1-2 mm široké. Semena džbánovitá, matně červenohnědá, 1,2-1,3 mm dlouhá a okolo 1 mm široká; testa hustě pokrytá pravídelně uspořádanými okrouhlými bradavkami, při okraji hila až lehce oválnými; hilumdlouze oválné, zahnuté, zesílený okraj pokrytý mechovitým žlutobílým pletivem.
Variety a formy
Od druhu, přes relativně značné rozdíly mezi jednotlivými populacemi a rozlehlý areál rozšíření, doposud nebyly popsány žádné variety a formy.
Výskyt a rozšíření
Rostlinu nalezl autor popisu, belgický kaktusář Jacques Lambert v listopadu 1983 a označil ji svým polním číslem JL 69. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 850 m, poblíž města San Agustin de Valle Fertil, v centru stejnojmenné oblasti Valle Fertil, ležící v Argentině v provincii San Juan. Městečko San Agustin je postaveno na východních svazích zhruba ve středu severojižně orientovaného pohoří Sierra del Valle Fertíl. Toto pohoří na jižní straně přechází v Sierra de la Huerta a rozprostírá se na jihu od města Marayes severně až severozápadně až k národnímu parku lschigualasto (Valle de la Luna). Později byly objeveny další lokality. Areál rozšíření byl posunut především jižním směrem a zasahuje až do již zmiňované Sierra de la Huerta. První rostliny se vyskytují u vesnice Chudýma asi 50 km jižně od San Agustin. Opačně, na sever, jsou hlášeny nálezy okolo Usno. Rostliny se nacházejí na kamenitých svazích, v řidší trnité buši. Kaktusovou doprovodnou vegetaci v celém areálu rozšíření tvoří Gymnocalycium saglionis, G. schickendantzii, G. riojense subsp. kozelskyanum var. sanjuanense, dále pak Trichocereus terscheckii, Echinopsis leucantha a .Tephrocactus articulatus
Poznámky
Trvalo poměrně dlouhou dobu než se rostliny Gymnocalycium acorrugatum rozšířily i v našich sbírkách. Prvně se o nich zmiňuje Dr. Schütz, který obdržel dva semenáčky přímo od autora popisu pana Lamberta. Kromě znaku vedoucího k pojmenování rostliny (žádné příčné rýhy) si všímá především zprohýbaných trnů a jejich zvláštní kaštanové barvy.Na konci devadesátých let se nabídka semen tohoto druhu značně rozšířila, díky nabídce semen i rostlin od Chucuma (GN 89-15/550, VS 32, LF 141...), ale i díky nabídce od našich sběratelů, kteří distribuovali semena pocházející z typové lokality (VS 34, LF 142). V současné době je v českých sbírkách dostatek kvetoucích zástupců tohoto druhu. Podrobnější studium druhu ukazuje na blízkou příbuznost s Gymnocalycium castellanosii Backeb., s nímž jej pojí i sousední areály výskytu. Odlišují je především semena. U G. acorrugatum je testa matná, zatímco u G. Castellanosii lesklá. Tvar a velikost semen je podobná. Příbuznost s G. castellanosii je zvláště patrná především u populace rostlin od Chucuma, kde se podle mých pozorování u některých rostlin vyskytují i semena s částečně lesklou testou. Důležitý je i poznatek, že u některých z těchto rostlin jsou žebra zvrásnělá, chybí tedy markantní hlavní znak G. acorrugatum - přlčnými rýhami nepřerušená žebra! Tato populace by nejspíš mohla získat statut variety.
Literatura
Neuhuber G., Die schonsten Fundorte, Gymnocalycium, 15(2), A+B, 2002
Schütz B., Gymnocalycium acorrugatum Lambert, Monografie rodu Gymnocalycium (Dodatek), p.5-6, 1988
Schütz B., Gymnocalycium acorrugatum Lambert, Gymnofil, 21: 1-2, 1992
Pěstování
Rostliny nevyžadují zvláštních pěstitelských podmínek. Platí pro ně obecně platné zásady, praktikované především u jihoamerických rodů, to znamená chladnější zimování a především účinné větrání v letních vedrech. Při zajištění těchto podmínek nedochází k letní stagnaci a rostliny je možné držet pravidelnou zálivkou ve stále vegetaci.
Na snímcích Vladimíra Šormy je rostlina se sběrovým číslem VS 32, ze sbírky autora z lokality od Chucuma. Text Vladimír Šorma.
