Sukulenty jsou skupinou rostlin známou svou schopností akumulovat vodu, což jim umožňuje přežít v extrémních podmínkách. I přes svou odolnost jsou tyto rostliny často ohroženy škůdci, kteří mohou způsobit značné škody.
Tento článek se zaměřuje na hlavní druhy hmyzích škůdců napadajících sukulenty v podmínkách malopěstitele na území České republiky. Zároveň zmiňuje možnosti ochrany rostlin a upozorňuje na problém rizika vzniku rezistence škůdců vůči běžně používaným insekticidům.
Pro potřeby této práce byl vytvořen dotazník, který byl sdílen e-mailem, Facebookem a Instagramem v pěstitelských komunitách, zaměřených na sukulenty v průběhu roku 2024. Jednalo se o anonymní dotazník, který mohl vyplnit kdokoli. Časové období pozorování škodlivých organismů je od roku 2017 do 2024. Dotazník vyplnilo 72 respondentů. Výsledky ukazují, že nejčastějším škůdcem jsou červci, svilušky a mšice. Velice častá byla také kombinace červců a svilušek. Dalšími zmiňovanými škůdci byly molice, třásněnky a smutnice, ale pouze v ojedinělých případech.
Nadčeleď Coccoidea, patří mezi polokřídlé ,je drobným hmyzem příbuzným mšicím, které se živí sáním rostlinných šťáv. Mezi červce řadíme puklicovité (Coccidae), štítenkovité (Diaspididae) a červcovité (Pseudococcidae). Larvy jsou zpočátku pohyblivé, ale brzy se usadí a sají mízu. Vylučují sladkou medovici a často žijí v symbióze s mravenci. Některé druhy červců jsou významní škůdci zemědělských a okrasných rostlin, jiné, jako například červec nopálový, mají hospodářský význam díky produkci přírodního červeného barviva karmínu.
Svilušky jsou drobní pavoukovci z čeledi Tetranychidae, kteří se živí sáním buněčné šťávy z listů rostlin a patří mezi časté škůdce pokojových i venkovních rostlin. Nejčastější je sviluška chmelová, která napadá mnoho druhů rostlin a způsobuje světlé skvrny, zasychání listů a při výskytu tvoří jemné pavučinky, zejména na spodní straně listů. Nejlépe se jim daří v suchém a teplém prostředí, například ve sklenících nebo bytech s ústředním topením.
Mšice z čeledi Aphididae jsou drobný hmyz z řádu polokřídlých, který se živí sáním rostlinných šťáv a patří mezi nejběžnější škůdce zahradních i pokojových rostlin. Vyskytují se v různých barvách a často se shlukují na mladých výhoncích, listech nebo květech, kde způsobují svým sáním deformace a oslabení rostlin. Vylučují sladkou medovici a často žijí v symbióze s mravenci. Zároveň mohou přenášet nebezpečné rostlinné viry. Mšice se rychle množí, často i partenogeneticky.
Další otázka se týkala přijatých opatření. Z výsledků dotazníku je zřejmé nadužívání některých účinných látek, zejména Acetamipridu, který je obsažen například v insekticidním přípravku Mospilan. Je to nejvíce používaný přípravek na ochranu proti červcům. Další přípravkem je Movento s účinnou látkou Spirotetramat, který je určen pouze pro profesionální použití a v roce 2026 bude ukončeno jeho používání. Třetí je přípravek Karate s účinnou látkou Lambda-cyhalothrin. Mezi ostatní přípravky patří Sanium s účinnými látkami Flupyradifurone, nebo Deltamethrin a přípravek Careo s účinnou látkou Acetamiprid. Někteří respondenti zmiňují také použití přírodních látek, nebo mechanické odstranění škůdců. Z výsledků dotazníku je patrné, že červci jsou tou nejodolnější skupinou sukulentních škůdců. Pro dobré zvládnutí anti-rezistentní strategie je třeba střídat různé účinné látky. Avšak vzhledem k omezenému portfoliu účinných látek na trhu musí být pěstitel velice obezřetný a aplikace přípravků by měly být dobře promyšlené. Poškození červci je mnohdy vstupní branou pro napadení dalšími patogeny a může mít za následek úhyn rostlin. S výskytem červců si dokázalo poradit pouze 47 % respondentů. Velice často se jim podařilo problém vyřešit pouze dočasně.
Výčet akaricidů používaných proti sviluškám je poněkud větší. Z toho důvodu by se i anti-rezistentní strategie měla dát lépe zvládnout. Avšak svilušky si rezistenci dokáží vybudovat velice rychle, proto by měl být pěstitel opatrný a dbát na střídání účinných látek s různým mechanismem účinku. Problém se sviluškami je velice častý a mnohdy končí nevratným poškozením rostlin zvláště pokud pěstitel nezareaguje včas. Svilušky se velice rychle množí a šíří se po celé sbírce, navíc u některých sukulentů je velmi obtížné je odhalit. Mezi nejčastěji používané akaricidy patřil přípravek Vertimec s účinnou látkou Abamectin, kterému letos končí platnost používání. Dalším přípravkem byla Actara s účinnou látkou Thiamethoxam, té skončila platnost používání v roce 2023. A přípravek Nissorun s účinnou látkou Hexythiazox, který je stále možné používat. Platnost přípravků lze ověřit v registru přípravků na ochranu rostlin. Problém se sviluškami dokázalo vyřešit 51 % respondentů.
S mšicemi je situace výrazně lepší a poradí si s nimi více jak 60 % respondentů i při použití přírodních látek a mechanických postupů. I zde je nejpoužívanější účinnou látkou Acetamiprid v přípravku Mospilan. Důležité je, že si zde zatím celkem zachovává svoji účinnost. Nicméně i zde je doporučeno dodržování anti-rezistentních strategií.
Škůdci se negativně podepisují na zdravotním stavu pěstovaných rostlin. Ochrana sukulentů před nimi v podmínkách malopěstitele představuje komplexní výzvu. V současné době mají pěstitelé k dispozici značně omezený počet insekticidů vhodných pro neprofesionální použití, jejich výčet lze dohledat v registru přípravků na ochranu rostlin, který spravuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Významným faktorem ovlivňujícím účinnost látek je zvyšující se rezistence škůdců vůči běžně používaným insekticidům. Jako prevenci tohoto problému je doporučeno využívat kombinaci chemických, biologických a mechanických metod ochrany rostlin a střídat přípravky s různými účinnými látkami. Pro pěstitele je klíčové průběžně monitorovat zdravotní stav rostlin a včas zvolit dostatečně účinné metody ochrany.
(Ing. Karel Infeld)
