14.02.2020 - pátek - Ejido la Reforma, Tam.
Místa poblíž hřbitovů mají tu dobrou vlastnost, že je tam klid... Ráno jsem v okolí našel:
Ferocactus echidne victoriensis GM2058.17
Myrtilocactus geometrizans GM2058.18
který hojně kvetl, vanilková vůně jeho květů se linula kolem a přitahovala roje hmyzu..
Hamatocactus sinuatus GM2058.19
Ariocarpus trigonus GM2058.20 La Reforma, Tam. 825 metrů nad mořem
Než jsem odjel do Mexika, domluvil jsem si schůzku s předním botanikem Lexem Garcíou, abych se dostal na lokalitu Mammillaria carmenae , kde jsou potřeba klíče od brány. V dohodnutém čase jsme dorazili k bráně, ale museli jsme počkat několik desítek minut, než se zámek otevře. Lex nás totiž informoval o zpoždění, protože expedici přijímali další mexičtí kaktusáři a další botanik, Rodrigo Gonzalez, známý z popisu Mammillaria sanchez-mejoradae a Ancistrocactus pinkavanus .
Nyní jsme mohli vstoupit do vesnice ležící pod reléovou stanicí Microonda Las Mulas. Odtud můžete jít po hřebenech kopců do Rancho La Reja. Je to však docela dlouhá cesta, asi 12,5 km v jednom směru, zbrázděná častými prudkými stoupáními a klesáními. Je to však mnohem lepší než se brodit hustým lišejníkem na strmém svahu asi 1 000 metrů dolu na dně kaňonu Novillos.
Počasí bylo naštěstí dobré, protože bylo mírně chladno, zataženo, ale bez deště. První kilometr jsme šli hustým lesem k azimutu, protože zpočátku se úzká stezka rychle ztratila ve vegetaci. Po opuštění lesa jsme šli po již vyšlapané cestě a cestou jsme viděli:
Mammillaria macracantha GM2058.21
Mammillaria rubrograndis "victoriensis" GM2058.22
Mammillaria rubrograndis "victoriensis" GM2058.22 a Echinofossulocactus sp.
Sedum palmeri GM2058.24 MO Las Mulas, Tam. 1590 m.
Po cestě jsme viděli kvetoucí:
Tillandsia fasciculata GM2058.29
Konečně jsme se dostali k Rancho La Reja a pozdravili hostitele, který nás vedl k lokalitě:
Mammillaria carmenae GM2058.27
Sedum palmeri GM2058.24
Echinocereus viereckii GM2058. 25
Agave celsii (mitis)GM2058.26
Pinguicula esseriana GM2058.28
Lobelia sublibera GM2058.30
U Rancho La Reja, Tam., 1630 m.n.m., rostou rostliny M. carmenae na svislých, těžko přístupných skalách, téměř ve stínu. Ve skutečnosti rostliny viděné ve sbírkách vypadají mnohem lépe a zajímavěji. Nicméně, vidět je v přírodě je pravděpodobně skvělá lahůdka pro každého kaktusáře, protože ne každý to dokáže. Rancher nám je chtěl ukázat ještě na jiných místech, ale bohužel jsme tam nic nenašli. Možná jsme zde nestrávili dostatek času, ale čas neúprosně plynul a chtěli jsme se před setměním vrátit zpět k autu.
Zdálo se, že cesta zpět bude rychlejší, ale byla to jen iluze. Už jsme na rostliny nenarazili. Když jsme se dostali do lesa, byl už soumrak, ale cesta stále pokračovala směrem do lesa. Mysleli jsme si, že se na druhé straně lesa dostaneme do vesnice. Šli jsme takto půl kilometru, ale cesta pokračovala stále dál a dál. Museli jsme se vrátit na začátek lesa a nyní opatrně sledovat stopy označené GPS. Navigovat hustým lesem ve tmě nebyl snadný úkol. Několikrát jsem spadl na měkký povrch. Osvětlovali jsme se pouze baterkami z mobilních telefonů, ale já musel sledovat trasu na monitoru, takže jsem si nemohl posvítit na cestu. Proto ty pády. Když jsme konečně našli úzkou cestu, která nás vedla do vesnice, měli jsme velkou radost. Na Lexa a ostatní jsme museli čekat další půl hodiny. Všichni jsme byli extrémně vyčerpaní, a tak jsme šli na noc do hotelu v Ciudad Victoria. Ukázalo se, že botanici jsou velmi milí lidé.
Pokračování příště ...
