Výlet Chrudimáků na jih Čech

Pojďte se mnou nakouknout do sbírek Jižních Čech.

První na našem playlistu byl můj kamarád Honza Weber. A samozřejmě i jeho přítelkyně Zlatka.

Honza Weber vítací

Honza před pár týdny dodělal nový skleníček. Už dnes je plný. Hlavně sulek, protože jižní Amerika, to je jeho doména.

Sulky, sulky, parodie, sulky...

Část naší skupiny

„Vymazlená skalka.“ O tu pečují Honza a Zlatka společně.

S Honzou jsme byli v Mexiku společně dvakrát. Samozřejmě, že mě zajímaly nejvíce kytičky z Mexika.

Kytičky s příběhem.

Například hererajka od Vista Hermosa. Byl jsem tam jen jednou a vzpomínám, že jsme s Honzou museli procházet velmi nepříjemným, pichlatým terénem jen těžko prostupných keřů. A našli jsme tehdá jen pár exemplářů. Když jsme se vyčerpaní vrátili k autu, přišly k nám děti a nabízeli hererajky pěstované v plechovkách. V přepočtu asi deset korun za kus.

Mammillaria herrerae, Vista Hermosa, u Honzy ve skleníku. (Nejsou to ty od dětí. 😊)

Letos na jaře jsme se chtěli s Honzou, Mírou Černým a Fandou Koberů podívat na Echinocactus grusonii u San Rafael de Las Tablas. Dostala se k nám informace, že juvinelní grusóni s červeným nádechem trnů rostou jen na konci prvního kaňonu. Podle mě je to nesmysl. Takto můžou lavírovat sulky nebo fosuláčci, ale u taxonu, jakým je Echinocactus grusonii, vidím takovouto variabilitu na třech kilometrech jako velmi nepravděpodobnou.

Chtěli jsme to prověřit, ale po deseti kilometrech prašné cesty nás zastavili dva mladí chlapíci. Umaštěné džínsy, šátek přes obličej a v rukou samopaly. Drželi nás tam dobrou čtvrthodinu a až po vleklém domlouvání vysílačkou s kýmsi nás propustili. Hodně nepříjemný zážitek to byl. Dodnes netušíme, kdo byli, proč tam byli a jestli se domlouvali vysílačkou na verzích jako zastřelit a zahrabat, přivést na základnu, propustit...

Na grusony jsme nedojeli a mám obavu, že tuto lokalitu už budu navždy ze svých plánů vypouštět. To doporučuji i ostatním cestovatelům, kaktusářům.

Divnej týpek

Echinocactus grussonii, San Rafael de Las Tablas, Zacatecas

Při jiné letošně jarní cestě jsem s Vláďou Nešutou a Honzou Provazem hledal jinou lokalitu černotrných perézek. Měli jsme solidně terénní auto a dva dny času, viděli jsme řadu nádherných míst, zajímavé bombicíny, ale černotrné perézky, jaké má ve skleníku Honza, jsme nenašli.

Mammillaria perezdelarosae, zničená lokalita El Sauz

Z Českých Budějovic jsme to vzali do Českého Krumlova k Mirkovi Černému.

Koupil si pozemek na nejteplejším místě v okolí ve stráni nad městem. Tam si přestěhoval makrolonový skleník s posuvnou střechou.

Míra Černý ve svém království

S Mirkem už jsem v Mexiku strávil řadu měsíců. Vždycky ho nejvíc bavily ferokaktusy a na jeho sbírce je to patrné.

Staré kytky rodu Ferocactus

Ferocactus, ferokaktus...

Ferocactus chrysacanthus

Ferocactus acanthodes

Bohaté občerstvení u Mirka a Evy Černých (Stojící vpravo vzadu).

Krumlov je krásné a pro mě magické město. Dali jsme si tady na hodinku rozchod a pokochali se nádhernými výhledy na hrad.

Navečer jsme absolvovali exkurzi v pivovaru Budvar.

V neděli jsme popojeli do Velešína za přítelem Pavlem Randou.

Moje žena Irena před domem Pavla Randy v náladě rozverné

Pavel Randa

Ferocactus johnstonianus, ostrov Angel de la Guarda

Staré rostliny rodu Ariocarpus

Pavel už několik let říká, že letos už nevyseje, ale kdepak. Vysejvá a i roubuje stále. Mimochodem, Pavel je skvělý roubér. Roubovátor, roubátor, roubovač? Prostě chlapík, co rád roubuje a jde mu to. Ukázal nám, jak správně roubovat na pejráky. Hned jsem zkusil naroubovat pár semenáčů od Echinocactus parryi a zatím drží. Zdá se, že školení proběhlo úspěšně.

Naše skupina u Pavla Randy

Semenáče z dílny Pavla Randy

Poslední sbírka byla notoricky známá, pro mě nejkrásnější v Česku.

Tálín a Ruda Slaba.

V této sbírce byl snad každý kaktusový fanda. A kdo ne, tomu vřele doporučuji. Ruda se totiž může pochlubit nejen spoustou dobře pěstovaných, čistých kaktusů, ale zároveň má i velký cit pro kompozici a smysl pro detail.

Rudolf Slaba

Obrázky ze skleníku a zahrady Rudy nepotřebují komentář. Pokochejte se tou nádherou a nezoufejte, že vaše sbírka nebude nikdy tak krásná. Já už jsem se s tím také smířil. 😊