Květen 2019 – ve sbírce u Pavlíčků
První obrázek je nazván „Plzeňské zátiší“. Každého na první pohled napadne proč, ale musím to dopovědět. Ta kytička se jmenuje Echinocereus fitchii var. albertii, je to potomek z rostlin od pana Calty, plzeňského kaktusáře. A plzeňské i z úcty k Plzeňákům, co spravují tak úspěšný web „Plzeňské fórum“ – však si klikněte na http://kkplzen.eu/index.php/forum. No, tím nechci upozadit plzeňské pivo, je sice hořké, nechutná mi, ovšem doktoři ho na mé ledviny doporučují. Ale všeobecná pojišťovna mi tenhle lék proplatit odmítá, asi ji vyměním.
Slovo úvodem (2)
Vážení čtenáři novin, dovolte několik informaci úvodem.
Pokud chcete do novin vložit pozvánku na výstavu nebo jinou akci, pošlete nám ji prosím s dostatečným předstihem. Někdy jsme nuceni vkládat pozvánky zpětně, do již zvěřejněného čísla, což si už ale většina čtenářů nepřečte.
Čas od času máme možnost publikovat zajímavý zahraniční článek, nejčastěji psaný v angličtině, viz např. aktuální číslo "Chamaecereus" a "Lophophora". Pokud by se našel mezi čtenáři IN nějaký dobrovolník, který by byl ochotný občas nějaký článek přeložit, a to nejen z angličtiny, budeme mu všichni velmi vděční.
Jak jste si už asi všimli, články můžete nyní hodnotit podle počtu hvězdiček. Kladné hodnocení je důležitou motivaci pro autory a pro redakci zase vodítko, které tématům se více věnovat.
Chamaecereus luisramirezii Lodé & Carlier spec. nov.
Rostlina byla objevena Luisem Ramirézem v roce 2004 v jižní Bolívii, destinace Tarija, jižně od Padcaya, přesněji mezi městečky Mecoya a Capilla de Bermejo a částečně rovněž na Argentínské straně, provincie Salta, ve výšce mezi 800 – 2300 m.
Krátke zastavenie v La Sal Mountains (Utah)
V roku 2016 sme sa počas výpravy do USA rozhodli navštíviť aj pohorie La Sal Mountains, ktoré sa nachádza pozdĺž hranice Utahu s Coloradom, severne od mesta La Sal. Mali sme informáciu o tamojšom výskyte Sclerocactus parviflorus a chceli sme zistiť, aký početný je výskyt týchto rastlín.
Od pískové školky k venkovnímu záhonu s kaktusy
Žatec je v údolí řeky Ohře, teplejší podnebí ve srážkovém stínu Krušných hor, podnebí polabské nížiny. Zaměřuji se na Echinocereusy a mrazuvzdorné kaktusy.
Čtyři díry nestačí
Pěstování kaktusů a sukulentů je u většiny pěstitelů vedeno snahou dosáhnout co nejlepších výsledků v podobě krásných, vitálních, pravidelně rostlých a především bohatě vytrněných a kvetoucích rostlin. Dosažení tohoto cíle není až tak složité, je nutné dodržet ve správné rovnováze, nebo spíše poměru, tři základní podmínky, které dobře známe – světlo, teplo a vodu.
O výsevech živých kamenů
O živé kamínky, tedy o rody Lithops, Argyroderma, Conophytum, Pleiospilos, Gibbaeum, atd. jsem se dlouhou dobu vůbec nezajímal. Nebyl důvod. Měl jsem své kaktusy, své lobívie, a byl jsem spokojený. Loňský rok jsem byl na návštěvě u kamaráda,
Agave albopilosa v kultuře
Martin Horák má ve své sbírce krásné rostliony Agave albopilosa. Jsou to osm let staré rostliny. Semena byly původem od Jardy Šnicra, z jeho první cesty na A. albopilosa.
Zapomenuté krásky (2)
Po vpravdě fenomenálním ohlasu, který vzbudil první článek o Wigginsia gladiata – Zapomenuté krásky (1), zkouším opět rozproudit zkostnatělé údy čitatelů, (ne)pisatelů. Pravda, jeden telefonát a jeden email, oba zpochybňující datum prvotního popisu v článku vzpomínaného kaktusu, asi není moc, ale řekl jsem si, že mě to nesmí odradit.
Kruhák v Pozos
V Mineral de Pozos (Guanajuato) jistě žádný kruhák nenajdete. Je to malé kamenné městečko vystavěné Jezuity někdy v patnáctém století. Pokud se chcete naladit, podívejte se na toto video z internetu:
Pod Jižním křížem (1)
Byly časy, kdy jsem býval mladý jinoch, a jezdíval jsem na vandry po vlastech Českých. I dnes velmi rád jezdím do přírody a toulám se po lesích, kdeže však je kouzlo plápolajícího ohně, vůně smůly nebo noční pohledy na hvězdnou oblohu uprostřed lesů, nerušenou světly velkoměst.
Bolívie a Argentina 2016 aneb Kozí bolívijský příběh, díl 22.
24. leden
Byla jsem ráda, že už je ráno. Když ležím, tak se moc nehýbám, na rozdíl od Martina. Měl celou noc pocit, že se skutálí z postele dolů. V patře nad námi byla velká jídelna. Velké stoly, velké židle.
Lophophora v ohrožení (1)
Nejvíce ohroženým kaktusem, co do počtu svých nepřátel, je pravděpodobně Lophophora williamsii. Přestože je rozšířena na poměrně velkém území, jeji populace však nadále prudce klesá.
Echinocereus morricalii
Rostlinu jsem jako originální sběr, odnož z herbářové položky, někdy před 40 lety dostal od Jana Říhy z Lysé nad Labem. Když jsem viděl ta pěkná poupata, vzal jsem fotoaparát a… poprosil jsem Jana o komentář k rostlině i k jejímu nálezci (D. B. Morrical, sběratel kaktusů, Nové Mexiko, USA).
Kriminalistické měřítko
Měřítko jsem dostal jsem od kamaráda. Je zkopírované a vytištěné na fólii Never Tear, obdobně jako jmenovky . Nosím ho ve fotobrašně, dá se ohýbat a nevadí, když ho ztratím. Je to uřitečná pomůcka, zejména pro fotografy a cestovatele.
I ve Dvoře mají otevřeno
11-12 května proběhlo Otevírání sezóny ve Dvoře Králové nad Labem.
Ve Dvoře je to vždy velmi příjemná akce. Už v pátek navečer se sjeli kaktusáři z celé republiky Slovenska i Polska.
Výstava v Hradci Králové 2019 - report
Vážení přátelé, jsa totálně zahlcen asi tisícovkou různých prací a povinností, nějak jsem se nedostal k tomu, abych vás pozval na naši hradeckou výstavu a jen se utěšuju tím, že byste stejně nepřijeli, protože taky nemáte čas. Nebo jo?
Rubrika: "To nejlepší ..."
Nová rubrika? Listuju si v plzeňském kaktusovém fóru, a zjišťuji s překvapením, že některé příspěvky jsou docela nejen zajímavé, ale i docela poučné.
Boophone disticha – ještě jednou
Tak mi vykvetla přestará kráska z Jižní Afriky, no, je na ní vidět, že se narodila kdysi kdesi pod skálou. Povídám Lído, pojďte se obě spolu vyfotit. Neprotestovala ani jedna, a výsledek máte před sebou. Když tak nad tím přemýšlím, ta kytka bude asi starší.
Chrudimská výstava předvedla řadu excelentních rostlin
Chrudimská výstava proběhla na začátku června, ve stanu, který nám postavila radnice. Skládala se z expozic podle pěstitelů, těch bylo asi deset.
Mexiko 2019 - tak trochu jiná cesta
Přátelé, zvu Vás na tak trochu jinou cestu po Mexiku. 20.10. – 15.11. A proč jsem se rozhodl, že naplánuji „trochu jinou cestu“? To bylo tak. Už asi před rokem jsme s kluky z Ustí nad Labem začali mluvit o podzimu 2019. Co bychom chtěli vidět? Tak jasně že kvetoucí ariáky. To je na podzimní cestě jasná volba.
