<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom">
	<channel>
		<title>Pěstitelské poznatky (1)</title>
		<description>Diskutujte Pěstitelské poznatky (1)</description>
		<link>https://incact.cz/index.php/2020/zari-2020-220/595-pestitelske-poznatky-1</link>
		<lastBuildDate>Thu, 23 Apr 2026 16:34:20 +0000</lastBuildDate>
		<generator>JComments</generator>
		<atom:link href="https://incact.cz/index.php/component/jcomments/feed/com_content/595" rel="self" type="application/rss+xml" />
		<item>
			<title>Libor Kunte napsal:</title>
			<link>https://incact.cz/index.php/2020/zari-2020-220/595-pestitelske-poznatky-1#comment-317</link>
			<description><![CDATA[Otázka příjmu živin povrchem stonku u kaktusů je jasně prokázána. Není jediný důvod, proč by kaktusy nepřijímaly hnojivo určené k listové (foliární) výživě. To samé platí o vápníku. Jen je důležité v jaké formě je vápník aplikován. Existuje např. tekuté hnojivo WUXAL Ca nebo také někdy označované jako WUXAL Kalcium, které je předně určeno k mimokořenové výživě rostlin se zvýšenou potřebou fyziologicky přijatelného vápníku. U kaktusů se tento problém až tak nevyskytuje, ale např. u jabloní se často projevuje černá (hořká) pihovitost na plodech, která je způsobována právě nedostatkem přijatelného vápníku a toto hnojivo řeší tento problém naprosto geniálně, protože vápnění půd mnohdy nepřináší kýžený efekt. U kaktusů je snad jediný problém s hnojivy na list. Tím je, že mohou zanechávat mapy na povrchu stonků a na "vločkách" astrofyt aj. kaktusů.]]></description>
			<dc:creator>Libor Kunte</dc:creator>
			<pubDate>Sat, 26 Sep 2020 19:54:46 +0000</pubDate>
			<guid>https://incact.cz/index.php/2020/zari-2020-220/595-pestitelske-poznatky-1#comment-317</guid>
		</item>
		<item>
			<title>Ladislav Kubeš napsal:</title>
			<link>https://incact.cz/index.php/2020/zari-2020-220/595-pestitelske-poznatky-1#comment-305</link>
			<description><![CDATA[Možná bych se zeptal na VŠZ v Suchdole na fakultě tropického zemědělství. Ve světě je spousta kaktusových plantáží a třeba někde tenhle druh hnojení zkusili použít. Taky se v rámci boje proti šíření pouští praktikuje budování zelených "obranných" pásů z Opuncií coby "pionýrské zeleně" a to jde taky přes vědecká a výzkumná pracoviště. Tam možná v prvních fázích růstu taky přihnojují. Takže tímhle směrem bych hledal.]]></description>
			<dc:creator>Ladislav Kubeš</dc:creator>
			<pubDate>Thu, 17 Sep 2020 09:21:04 +0000</pubDate>
			<guid>https://incact.cz/index.php/2020/zari-2020-220/595-pestitelske-poznatky-1#comment-305</guid>
		</item>
	</channel>
</rss>
