Zima 2025–26 dala spoustě kaktusářů zabrat. Už od začátku února mi začaly chodit maily a soukromé zprávy ve stylu „hnije mi to ve velkém, co mám dělat“. A já odpovídal, teď už nic. Byla to opravdová kalamita. Už tehdy mě napadlo, že by asi nebylo od věci sepsat pár pravidel, jejichž dodržením se dá v budoucnu podobným průšvihům předejít.
Zvýšení výskytu houbových chorob na kaktusech je otázkou několika posledních let. Ani já jsem zhruba do roku 2015 fungicidy ve sbírce nepotřeboval a nepoužíval. Pak ale nastal zlom. Nejdříve se mi začínaly objevovat skvrny na epidermis hlavně lobívií z okruhu ferox. Později mi začaly v létě hnít rebucie, a nakonec v zimě hnít kaktusy i přes jejich umístění na kvalitní zimoviště. Od té doby mají u mě místo vedle insekticidů i fungicidy a minimálně dvakrát ročně je aplikuji. Je to daň za klimatické změny a zlepšení životního prostředí, když nám přestal z nebe padat fungicid v podobě síry v kyselých deštích. Navíc bydlím na okraji vesnice, obklopený poli, mezi kterými jsou cesty lemované ovocnými stromy. Infekční tlak tedy obrovský. Jak tedy s houbami bojovat?
Hlavní zásada – preventivně, včas!!!
Když už jsou viditelné příznaky onemocnění, bývá na chemii pozdě. Obvykle už jsou napadené i cévní svazky a pro záchranu kaktusu je jediný možný způsob – řezat až do zdravé tkáně. Pouze zcela výjimečně dokáže aplikace fungicidu úplně zastavit hnilobu. Teď vás možná napadne: No jo, ale když preventivně, jak poznám, kdy stříkat a čím? Což je přesně to, na co se chci zaměřit. Naštěstí těch rizikových období není v průběhu roku mnoho.
- Začátek vegetace:
Po zimě obvykle nehrozí nová „čerstvá“ nákaza. Vše, co se na kaktusech objeví, jsou následky napadení houbou v zimě, ale častěji již na podzim. Ošetření fungicidy proto nic neřeší. Nejčastěji při stěhování kaktusů objevíme nějakou tu fuzariózu, moniliózu, případně poškození epidermis staganosporou. Žádná z těchto chorob se na letním stanovišti z kaktusu na kaktus nepřenáší.
- Bouřkové období:
Obvykle nastává v červnu, někdy již koncem května. Projevuje se vysokými teplotami, vysokou vzdušnou vlhkostí (pocit dusna), časté bouřky a přeháňky. Tehdy se začínají výrazně šířit dvě choroby – helminthosporióza (Bipolaris, Drechslera) a Cladosporium. Ta první způsobuje velice rychlou mokrou hnilobu a ohrožuje zejména kaktusy rodů Rebutia, Pediocactus a Sclerocactus, u kterých je schopná během krátké doby zlikvidovat značné množství rostlin. Cladosporium je onemocnění epidermis a nejčastěji se s ním setkáváme na Lobivia ferox. Setkat se s ní ale můžeme na kterémkoliv druhu.
Ochrana: Nejpozději se začátkem tohoto období aplikace fungicidů. Účinné fungicidy – na bázi azolu a strobilurinu (Askon, Score + Ortiva, Belanty + Ortiva, Magnicur Fungimat + Magnicur Core). Aplikace postřikem, zálivka nefunguje.
- Začátek zrání ovoce (třešně):
Největším rizikem jsou hnijící třešně – monilióza. Obvykle nastupuje na konci června a v první polovině července.
Ochrana: Pokud byla provedena ochrana proti helmintosporióze, není třeba nová aplikace. Použité přípravky chrání dostatečně i proti monilióze. V opačném případě aplikovat Switch, Signum.
- Období sklizně obilovin (prázdniny):
Většinou to bývá období klidné. Rostliny jsou chráněny předchozím ošetřením. Určitým rizikem může být napadení „vzdušnými“ fuzárii z napadeného obilí a plísní bramborovou. Většinou se jedná o jednotlivé rostliny.
Ochrana: Nebývá nutná, nevyplatí se.
- Období dozrávání jablek a švestek (září):
Opakuje se stejné riziko jako v období dozrávání třešní - monilióza. V této době napadá nejčastěji kaktusy s odkvetlými květy (zejména echinocereusy) a mimořádně náchylná jsou gymnokalycia z okruhu G. spegazzinii.
Ochrana: Napadení nebývá plošné, stačí včas (ideálně na přelomu srpen – září) ošetřit rizikové rostliny přípravky Switch, Signum.
- Prevence před zimou
Podle mě stěžejní ošetření ve většině sbírek, zejména těch, které pěstitel stěhuje na jiné zimoviště. Na něm je třeba hlídat nejen teplotu, ale i relativní vzdušnou vlhkost. Riziko rozvoje chorob se zvyšuje se zvyšující se vlhkostí, je třeba ji udržovat pod 60, ideálně pod 50 %. Rizikové choroby: monilióza, fuzárium, Staganospora, v případě nevhodného umístění se zeleninou, bramborami nebo některými květinami (muškáty) i plíseň bramborová a plíseň šedá (botrytida).
Ochrana: Aplikace univerzálního fungicidu Revus Top. Nefunguje sice stoprocentně, ale obsáhne celé spektrum vyskytujících se chorob. Další možností je ošetření již zmíněnou kombinací azol + strobilurin a následným přestříknutím Switchem.
Pro úspěch je nesmírně důležité načasování aplikace. Je nutné PŘED největším infekčním tlakem zejména moniliózy z hnijícího popadaného ovoce a fuzariózy z polí s nesklizenou kukuřicí a slunečnicí. Nejideálnější je termín těsně po poslední zálivce v sezóně, v každém případě to musí být v době, kdy jsou kaktusy ještě ve vegetaci (systémové působení). Ošetření krátce před stěhováním, když jsou kaktusy již ve vegetačním klidu, bývá neúčinné, což se často ukázalo v poslední zimě!
Jak vidíte, není to žádná velká věda. Zjednodušeně se dá napsat, že pokud chcete mít klidnou hlavu a duši, stačí udělat dvě aplikace. První buď před bouřkovým obdobím (hlavně majitelé rebucií sclero- a pediokaktusů) nebo v době zrání třešní a pak zhruba v polovině září jako prevenci před zimováním. Aplikujte raději postřikem. Zálivka fungicidy, které nejsou pro zálivku určené (a to žádný z výše jmenovaných není), může být nebezpečná. Zejména ty, co obsahují azoly (metconazole, tebuconazole, difenoconazole atd.), mohou způsobit deformity kořenů a na delší dobu je vyřadit z činnosti! A ještě jedna důležitá poznámka. Fungicidy se neředí podle koncentrace, ale v jednotkách na ošetřenou plochu. Když to přeženu, není rozhodující, jestli mililitr přípravku rozmícháte v litru nebo v deseti litrech, ale to, jestli ten mililitr přijde na správnou plochu. Vždy jsem proto doporučoval následující postup: Zjistěte si přibližně plochu své sbírky, naplňte postřikovač vodou a postříkejte onu plochu tak, aby rostliny byly smočené, ale voda z nich nestékala ve větší míře na substrát. Tím zjistíte, kolik vody potřebujete na ošetření sbírky a v tomto množství vody rozmíchejte určenou dávku přípravku. Např.: Revus Top se užívá v dávce 0,6 l na 1 ha (tedy 10 000 m2 a tady pozor – v některých příbalových letácích a na stránkách některých prodejců se objevuje 100 m2! Špatně!). To znamená, že na 1 m2 sbírky je potřeba aplikovat 0,06 ml přípravku, na 10 m2 0,6 ml atd. A je jedno, jestli těch 10 m2 postříkáte půllitrem nebo 8 litry. Samozřejmě když to trochu přeženete a na těch 10 m2 dáte 1 ml, nic se neděje. Ale přehodit si desetinnou čárku a předávkovat 10x může být problém.
Tak asi tak. Přeji vám, aby se vám houby vyhýbaly a když už se nějaká objeví, aby nezpůsobila žádné bolestné ztráty.
