Pro rostliny z okruhu Echinofossulocactus heteracanthus by nemělo být používáno jméno nejasného původu.
Echinofossulocactus tetraxiphus - 2. část
Jaroslav Záhora
V předchozí části, věnované používání jmen Echinofossulocactus heteracanthus a E. tetraxiphus, byla shrnuta historie obou názvů a vysvětlena přitažlivost jména „tetraxiphus“. Tento název vychází z řeckých výrazů „tetra-“ (čtyři) a „-xiphus“ (meč), což vystihuje vzhled rostlin se čtyřmi silnými, mečovitými trny v areole bez trnů radiálních. V takovém případě by název byl etymologicky i popisně přiléhavý.
U rostlin z okruhu E. heteracanthus je však vhodnější původní jméno, neboť lépe vystihuje proměnlivost otrnění i přítomnost dvou základních typů trnů – centrálních a radiálních.
Poznatky Jorgeho Meyrána Garcíi (1970 – 1980)
Dr. Jorge Meyrán García se věnoval rodu Echinofossulocactus dlouhodobě a velmi intenzivně. V obsáhlém souboru prací o rodu Echinofossulocactus (resp. Stenocactus) lze nalézt řadu důležitých poznatků týkajících se E. tetraxiphus. Většinou jde o dílčí postřehy, které nejsou zaměřeny jenom na tento taxon, nicméně obsahují užitečné informace (klíče, poznámky, srovnání atd.).
Názory Jorgeho Meyrána Garcíi na druhový status E. tetraxiphus se vyvíjely. V roce 1970 cestoval s rodinou po státech San Luis Potosí, Aguascalientes a Zacatecas. O svých nálezech později informoval v článku En busca de Echinofossulocactus (Cact. Suc. Mex., 1971, 16(3): 63–67). Rostliny, které našel cca 5 km od města Zacatecas, považoval tehdy za E. tetraxiphus. Učinil tak v souladu s údaji doplňujícího popisu K. M. Schumanna, který uvádí pro tento taxon dvě odlehlé oblasti výskytu – u Pachuca (Hidalgo) a u Zacatecas (Zacatecas):
„Rozšíření: V Mexiku Real del Monte, Hidalgo (Ehrenberg), u Pachuca (Mathsson), podle Mathssona též u Zacatecas." (Schumann, 1891).
Vlastní pozorování z oblasti Zacatecas
Podle mých pozorování není variabilita echinofosulokaktusů v okolí města Zacatecas příliš velká. Všechny zdejší populace lze považovat za jeden druh – E. heteracanthus. Jejich vzhled byl představen v minulém díle (obr. 5, 6, 7; SB 18 a N 83.035). Pro doplnění přidávám i autentický sběr Pavla Pavlíčka (polní číslo PP 63), jehož fotografie byla zveřejněna v březnovém vydání Internetových novin z roku 2016 (obr. 1).
Obr. 1 Echinofossulocactus heteracanthus PP 63, Zacatecas, Zac., z okolí Zacatecasu, ze stejného naleziště, ze kterého pochází E. heteracanthus SB 18 od Stevena Bracka /foto Pavel Pavlíček - https://www.cact.cz/noviny/2016/04/brezen_2016.htm/.
Meyránova studie z roku 1980 a sporná lokalita
V roce 1980 publikoval Dr. Meyrán práci Distribución geográfica de Echinofossulocactus (Cact. Suc. Mex., 1980, 25(3): 63–67). V této studii uvádí E. tetraxiphus z oblasti poblíž hlavního města Guanajuato ve stejnojmenném státě (obr. 2). O druhu se však blíže nezmiňuje.
Podle mého názoru jde o omyl. Není důvod, aby Meyrán po devíti letech změnil lokalizaci E. tetraxiphus, který sám dříve nalezl u Zacatecas (Meyrán, 1971). Přesto jsem se rozhodl tuto možnost prověřit. V roce 2024 jsme danou lokalitu navštívili. E. tetraxiphus jsme zde nenašli, zato jsme přímo na označeném místě pozorovali E. ochoterenaus – krásné, typické odnožující rostliny s velkými světle vínovými květy. Tyto rostliny jsou vzhledově totožné s populacemi z pohraniční oblasti mezi státy Guanajuato a Querétaro, konkrétně z lokality Cerro el Zamorano (viz obr. 2, černobílý terčík).
V okolí hlavního města Guanajuato se vyskytuje ještě E. dichroacanthus, druh s nápadně velkými, někdy intenzivně vínově zbarvenými květy. Ani tento druh však nelze považovat za E. tetraxiphus.
Obr. 2. Vlevo – je převzatá mapa výskytu osmi druhů z rodu Echinofossulocactus, mezi kterými je barevně vyznačen E. tetraxiphus (Meyrán, 1980);
vpravo – je barevně označena lokalita navštívená v únoru 2024, a terčíkem známá lokalita E. ochoterenaus.
Obr. 3 Echinofossulocactus ochoterenaus pohled na jednu ze skalek SV od Guanajuato
Obr. 4 Echinofossulocactus ochoterenaus SV od Guanajuato
Obr. 5 Echinofossulocactus ochoterenaus SV od Guanajuato
Obr. 6 Echinofossulocactus dichroacanthus z blízkosti hlavního města Guanajuato
Obr. 7 E. dichroacanthus jižně od hlavního města Guanajuato
Návrat Meyrána k tématu (2011)
Po více než třiceti letech se Jorge Meyrán García k problematice E. tetraxiphus vrátil v monotematickém článku Nota: Stenocactus tetraxiphus (Cact. Suc. Mex., 2011, 56(4): 112–114). V úvodu připomíná, že Britton a Rose (1920) považovali E. tetraxiphus za synonymum E. heteracanthus, že H. Bravo-Hollis (1937) jej uvádí jako samostatný druh s květem o průměru 35 mm (Las Cactáceas de México, UNAM), a že totéž později opakuje i C. Backeberg (1961, Die Cactaceae, sv. V, Fischer, Jena).
Bravo-Hollis a Sánchez-Mejorada (1991, Las Cactáceas de México, vol. 2, UNAM) potvrzují velikost květu a dodávají, že exempláře z Hidalga mohou odpovídat E. heteracanthus, zatímco pravou lokalitou E. tetraxiphus je Zacatecas.
Dr. Meyrán ve své stati upozorňuje, že podobnosti v počtu trnů mezi E. heteracanthus a E. tetraxiphus nejsou pro identifikaci určující a že důležitějším rozlišovacím znakem je velikost květu. Proč ale ve vlastním závěru nerespektuje stanoviska H. Bravo-Hollis, C. Backeberga a Sánchez-Mejorady o velkém květu pro E. tetraxiphus ze Zacatecas, zůstane záhadou. Cituji z jeho textu:
„Rostliny z okolí Pachuca (Hidalgo) mají velké květy a odpovídají E. heteracanthus; drobnokvěté rostliny z okolí města Zacatecas a Los Campos (Zacatecas) odpovídají E. tetraxiphus.“
Meyrán dále konstatuje, že praktickým řešením by bylo buď prohlásit problematické jméno za neplatné a vytvořit nové se všemi formálními náležitostmi, nebo naopak upřednostnit starý název, vztáhnout jej k lokálním populacím a zabránit tak vzniku dalších synonym a zmatků.
S tímto přístupem lze souhlasit jen částečně. Snaha předcházet tvorbě nových jmen je jistě správná, avšak nelze ji naplňovat tím, že budeme obhajovat nadbytečný název tetraxiphus na základě zúžených diagnostických znaků – v tomto případě pouze podle velikosti květu. V tomto ohledu však Meyrán přiřadil hodnoty velikosti květu k druhům opačně, než uvádějí autoři H. Bravo-Hollis, C. Backeberg a Sánchez-Mejorada, kteří pro E. tetraxiphus výslovně uvádějí květ s průměrem kolem 35 mm. Tento rozpor je zřejmý i z autorova vlastního shrnutí obsahu článku:
„S ohledem na velikost květu lze dospět k závěru, že rostliny z okolí Pachuca odpovídají druhu E. heteracanthus s velkými květy (25–40 mm), zatímco rostliny z okolí Zacatecas odpovídají druhu E. tetraxiphus s menšími květy (15–20(25) mm).“
Závěr
Na základě dostupných historických pramenů, novější literatury i vlastních terénních pozorování lze konstatovat, že pro rostliny z okruhu Echinofossulocactus heteracanthus by nemělo být používáno jméno nejasného původu E. tetraxiphus. Tento název je nadbytečný a vnáší do systematiky rodu zbytečný zmatek.
Obr. 8 Srovnání zástupců Echinofossulocactus heteracanthus z okolí Pachuca a z okolí Zacatecas
