Červenec začal ve velkém stylu – vedro jako v Sonorské poušti a kaktusy v režimu přežití. Podobně tak i já. Kdo má jen trochu zelené ruce, tak dobře ví, že zalévat v takovém počasí se rovná kaktusové genocidě.
Teď se ale karta obrátila. Přišlo ochlazení a s ním i déšť. Aspoň u mě to znamená jediné: je čas zapnout čerpadlo a ve skleníku naimitovat řádný tropický slejvák.
V těchto týdnech už je květů jen poskrovnu. To hlavní kvetení máme za sebou, sbírky se zklidnily a spíš než barevné záplavy květů teď vynikne stav rostlin samotných. Pár květů je ještě vidět na „bašských“ mamilárkách, trošku mi kvetou gymna, pár fosuláčků nebo lofofor…
Thelocactus rinconensis /lophothele/
Mammillaria blosfeldiana, La Chivita, BC, KPP 1671
Lophophora jourdaniana
S tímto číslem zároveň uzavíráme jeden roční cyklus – úvodníky nám celý školní rok pomáhali psát přátelé z Bratislavy. Velké díky hlavně Rado Benčíkovi, jeho úvodníky byly skvělé.
Od září předáváme štafetu dál – příští úvodníky budou přicházet z Trnavy. Jsme zvědaví, čím nás přátelé překvapí – a těšíme se.
Rádi bychom také v tichosti vzpomněli na našeho člena Petra Morávka, který nás opustil tak mladý. Jeho zápal pro Naše noviny nám chybí dodnes.
A vám, čtenářům, chceme připomenout: klidně nám pošlete i krátký příspěvek – fotku, poznámku, postřeh ze sbírky nebo výstavy. Stránky Incact.cz jsou otevřené všem, kdo mají co říct. Třeba jen pár vět. Někdy to úplně stačí.
Přeji vám klidné prázdniny.
Ať vám kvete, co má kvést.
Ať vám žije to, co má žít.
A ať si najdete chvíli, kdy si ke kytkám jen tak sednete – bez pinzety a bez cíle.
Za celou redakci novin o kaktusech sukulentech a kaktusaření
Karel Pavlíček
