Proč rozlišovat Echinofossulocactus ochoterenaus a E. polyacanthus n.n.
Ve čtvrté části tohoto seriálu (z ledna 2019 - https://www.cact.cz/noviny/2019/01/efc-4.htm; a poté v 16. části - http://incact.cz/index.php/662-rod-echinofossulocactus-v-prirode-i-v-kulture-16), byly opakovaně připomínány důvody, proč je dobré používat pro solitérně rostoucí echinofosulokakty s větším množstvím radiálních trnů dosud platně nepopsané jméno E. polyacanthus n.n. Příklad takové rostliny z lokality v blízkosti města Ojuelos (Jalisco) je pro připomenutí na obr. 1.
Obr. 1 Echinofossulocactus polyacanthus n.n. v blízkosti města Ojuelos (Jalisco)
Jsou neobyčejně krásné a setkání s nimi je poměrně časté. Kamarád Jirka Musil mnoho takových lokalit navštívil a snímek jednoho ze snad vůbec nejkrásnějších fosuláčů představil na titulní straně letošního květnového čísla Zpravodaje Klubu kaktusářů Plzeň.
Obr. 2 (Ne)obyčejný echinofossulocactus Jirky Musila (https://kkplzen.eu/images/stories/zpravodaje/2021/zpr_3-XXII_web.pdf )
Napsal k němu: „Stavěli jsme ještě na několika místech, kde rostl zmiňovaný echinofosulokaktus, který jsme nazvali Echinofossulocactus ochoterenaus. Takto krásné exempláře byly však jen na tom jednom jediném místě.“
Ano, Jirka má pravdu, z platně popsaných echinofosulokaktů vybral to nejvhodnější jméno. Tehdy jsem si ale uvědomil, že jsem v některém z citovaných dílů seriálu zůstal cosi dlužen. Že horuji za dosud nepopsané označení polyacanthus a vysvětlení, proč není dobré pro tyto rostliny používat jméno E. ochoterenaus, zůstalo viset ve vzduchu. Takže Jirko, moc děkuji za inspiraci pro příští díl. Díl, ve kterém bych rád vysvětlil, proč je dobré jménem E. ochoterenaus respektovat původní geografické určení výskytu z hraniční oblasti Guanajuato - Queretaro z originálního popisu. Dále bychom si mohli všimnout toho, proč Backeberg ve své monografii z roku 1961 vynechal klíčovou charakteristiku z Tiegelova původního popisu z roku 1933, proč pro stejné rostliny existuje takové množství jmen a řadu dalších zajímavostí. Dnes bych jen rád příspěvek zakončil několika obrázky, které by mohly být považovány za autentický E. ochoterenaus. Tato populace kvetla na skalnatých výchozech v předjaří roku 2005 v blízkosti vesničky Los Trigos pod vrcholem Cerro el Zamorano. Doufám, že snímky těchto rostlin pošlou i další kaktusáři, kterým se podařilo dostat až na samotné Cerro el Zamorano… tam všude by totiž E. ochoterenaus měl růst.
Obr. 3 E. ochoterenaus (Los Trigos, Queretaro) starší, již odnožující rostlina
Obr. 4 E. ochoterenaus (Los Trigos, Queretaro) jiná odnožující rostlina
Obr. 5 E. ochoterenaus (Los Trigos, Queretaro) mladá rostlina
Obr. 6 E. ochoterenaus (Los Trigos, Queretaro) mladá rostlina s tmavším květem
Obr. 7 E. ochoterenaus (Los Trigos, Queretaro) rostlina se světlým květem a tmavými trny
Obr. 8 Spontánní odnožování je u E. ochoterenaus rozumnou strategií pro vytváření životaschopných skupin
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.