Ani o pěkných holkách se snad nenapsalo tolik jako o vysévání kaktusových semínek. Alespoň mně to tak připadá.
S panem Petrem Babulou korespondujeme již řadu let. Nedávno mi poslal pár obrázků s velice povedenými výsevy a musím říct, že se má co chlubit. Jen jsem trochu nechápal to, že jsou umístěny pod přirozené světlo a nijak se nevytahují – světla je u nás v zimě velmi málo! Tak jsem se optal a odpověď přišla vzápětí.
(Pavel Pavlíček)
Musím k dotazu něco napsat, protože to není pro zimní výsevy úplně tak, jak to vypadá. Výsev byl nejdříve umístěn do výsevního aparátu. Ale popořádku.
1. Do vaniček bez odtokových dírek dám zeolit, který velmi dobře properu v deionizované vodě. Proprání zeolitu věnuji extrémní pozornost. Máčím ho několik dní, každý den vyměním deionizovanou vodu za novou. Když začnu plnit krabičky, všechnu vodu sleju pryč (co to jde) a naplním je aspoň dvěma centimetry substrátu. https://www.steril.cz/2019/09/jaky-je-rozdil-mezi-vodou-destilovanou-pro-technicke-ucely-a-demineralizovanou-vodou/
2. Substrát v krabičce urovnám plastovou kartou (třeba starou platební), a tou také substrát rozdělím na políčka. Pro porce 50 semen dělím na 12 (3x4), pro menší na 15 (3x5). Vlhký zeolit jde kartou napolíčkovat velmi dobře a „drží“, takže je jasné, kde jsou jednotlivá políčka. V minulosti jsem měl trauma z vytyčování políček plastovými proužky a postupně jsem shledal, že když je člověk pečlivý, jde to i bez nich.
3. Vyseji semena a jednotlivá políčka i se semeny zvlhčím. Při výsevu si dám velký pozor, aby semena byla rozmístěna více méně do středu políčka. Preferuji hnízdovou metodu, semenáčky později nepikýruju jednotlivě, ale pouze dělím trsíky až do doby, kdy sadím jednotlivé rostliny. Na zvlhčení používám plastové pipety, které se používají v laboratoři, používám normální vodovodní vodu plus hnojivo (Kristalon) plus Atonik. Atonik používám ve vyšší koncentraci, než je doporučeno a můžu říct, že velmi dobře funguje. Letos ze 700 vysetých položek echinocereusů nevzešlo pouhých 12 porcí a ze 400 porcí lobívií asi 5 (což je výkon).
4. Dám pod umělé osvětlení. Používám kombinaci klasických normálních zářivek a LED pásků (červená a modrá s větším podílem červené). Červené světlo výrazně stimuluje klíčení. Pro klíčení je důležité střídání teplot, u mě dělá přes den 25-29 °C a v noci pouze 13-15 °C.
5. Po vyklíčení většiny semen krabičky otevírám. Neosvědčilo se mi nechávat je dlouho zavřené. Do krabiček dělám opatrně díry pro závlahu podmokem, krabičky umisťuji pouze pod zářivky do plechových podmisek. Do jedné se mi vejde 30 krabiček. Zalévám dále pouze podmokem a používám normální tvrdou vodovodní vodu, do které 1x za 14 dní přidávám hnojivo a opět Atonik. Nepoužívám ani deionizovanou, ani destilovanou vodu, a to z jednoho důvodu – zjistil jsem, že malé semenáčky při nedostatku vápníku blednou, více se vyskytuje chloróza. Prostě, bez vápníku to nejde, a to ani u jihoamerických kaktusů.
6. V době vhodného počasí (letos poslední týden v březnu) umisťuji krabičky do velkých plechových podmisek do skleníku a zde je už pěstuji dál. Na sluníčko si zvykají dobře (pod zářivkami mám cca 10 000 Lx).
Jinak to dělám ovšem u jarních a letních výsevů. Ty se mi velmi dobře osvědčily zejména pro druhy, které nechtějí klíčit. Nejvíce zkušeností mám s neowerdermániemi, které mi takto klíčí téměř na 100 %. Krabičky umisťuji rovnou do skleníku do spodní police a občas výsevy prohlédnu. Až semenáčky začnou tvořit trny, větrám. Obecně se mi osvědčilo věnovat semenáčkům méně péče (byť to zní divně), ale myslím, že všeho moc škodí 😊
Srdečně Vás zdravím
https://www.kaktusy-sukulenty-masozravky.cz/
Prof. PharmDr. Petr Babula, Ph.D.
Fyziologický ústav LF MU
Přednosta ústavu
Kamenice 753/5
Brno – Bohunice
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.